Febrilní křeče
Třes, ztráta vědomí, zvracení. Přesně tak se mohou projevit febrilní křeče. Ty ohrožují především malé děti, které trápí horečka. Za jakých podmínek vznikají, jsou dědičné, a proč musí děti po záchvatu vyšetřit lékař?
Febrilní křeče
Febrilní křeče jsou nepřiměřenou reakcí těla na prudký vzestup nebo naopak pokles tělesné teploty. Postihují zpravidla malé děti od 6. měsíců do cca 5 let věku. Zcela výjimečně postihnou děti mimo toto věkové rozhraní, v tomto případě se ale febrilní křeče mohou pojit i s jinou anamnézou.
Křeče spojené s horečkou prodělá ve svém životě alespoň jednou jen 2 – 5 % dětí. Většinu dětí tedy tyto záchvaty zcela minou i přes to, že na horečnaté stavy trpí. U febrilních křečí ale existuje genetická predispozice, tudíž jsou o něco více ohrožené děti rodičů, kteří si febrilními křečemi prošli.
Příznaky
Febrilní křeč může trvat několik vteřin, komplikované stavy pak i více než 10 minut. Dítě se začne nekontrolovatelně třást, může ztratit vědomí, mít oči v sloup nebo zvracet. Během křečí je důležité dítě udržet v bezpečí. Nejlepší je položit ho na zem a přetočit na bok. Pro pozdější vyšetření lékařem je dobré si poznamenat, jak dlouho záchvat trval.
Léčba febrilních křečí
Febrilní křeče se léčí pomocí benzodiazepinů (Diazepamu). Podávají se buď v kapačce, rektálně nebo v tabletách. Od preventivního podávání Diazepamu se dnes už upouští. A to především kvůli možnému předávkování, nežádoucím účinkům a i kvůli následnému vyšetření. Pokud totiž za křečemi stojí závažnější onemocnění jako je meningitida nebo encefalitida, mohou benzodiazepiny zkreslit výsledky vyšetření a přispět k neodhalení příčiny potíží.
Vyšetření
Lékař pátrá primárně pro příčině horečky. Pokud se jedná o běžnou virózu, nemusí dítě procházet žádným speciálním vyšetřením. Pokud ale pacient prodělal závažnější průběh febrilních křečí, nebo je původ horečky nejasný, musí lékař vyloučit i další možnosti. Provede tedy laboratorní testy, neurologické vyšetření, EEG nebo lumbální punkci.
Možné komplikace
Ač febrilní křeče působí jako závažná diagnóza, děti si z nich neodnášejí zpravidla žádné neurologické ani jiné následky. Riziko, že se u dítěte později vyskytne například epilepsie, je srovnatelné s dítětem, které žádné febrilní křeče neprodělalo. Naopak pravděpodobnost recidivy febrilních křečí se po jednotlivých záchvatech zvyšuje.
Prevence
Pokud už dítě febrilní křeče prodělalo, je nutné dbát na správné srážení tělesné teploty. A to zejména pomocí adekvátního dávkování antipyretik (paracetamol, ibuprofen). Horečka by se měla srážet dřív než u dítěte, které není k záchvatům náchylné.
Opatrnost je na místě i s takzvaným fyzikálním srážením horečky. Tedy ve formě obkladů, zábalů nebo sprchy. Febrilní křeče se totiž mohou projevit i při prudkém ochlazení organismu. Proto je nutné se vyhnout celotělovým ledovým obkladům a místo toho volit například vychlazení jídlo a pití, nebo vlažné obklady k velkým tepnám. Mezi podáním léků a obkladů je také třeba dbát na dostatečnou časovou prodlevu.
Kdy jít k lékaři
Pokud se u dítěte projeví febrilní křeč, je nutné okamžitě volat záchranku. Pokud se jedná o opakovaný záchvat, je vhodné postupovat podle instrukcí pediatra nebo lékaře, který dítě v minulosti vyšetřil.