Febrilní křeče

Febrilní křeče

Febrilní křeče jsou nepřiměřenou reakcí těla na prudký vzestup nebo naopak pokles tělesné teploty. Postihují zpravidla malé děti od 6. měsíců do cca 5 let věku. Zcela výjimečně postihnou děti mimo toto věkové rozhraní, v tomto případě se ale febrilní křeče mohou pojit i s jinou anamnézou.

Křeče spojené s horečkou prodělá ve svém životě alespoň jednou jen 2 – 5 % dětí. Většinu dětí tedy tyto záchvaty zcela minou i přes to, že na horečnaté stavy trpí. U febrilních křečí ale existuje genetická predispozice, tudíž jsou o něco více ohrožené děti rodičů, kteří si febrilními křečemi prošli.

Příznaky

Febrilní křeč může trvat několik vteřin, komplikované stavy pak i více než 10 minut. Dítě se začne nekontrolovatelně třást, může ztratit vědomí, mít oči v sloup nebo zvracet. Během křečí je důležité dítě udržet v bezpečí. Nejlepší je položit ho na zem a přetočit na bok. Pro pozdější vyšetření lékařem je dobré si poznamenat, jak dlouho záchvat trval.

Léčba febrilních křečí

Febrilní křeče se léčí pomocí benzodiazepinů (Diazepamu). Podávají se buď v kapačce, rektálně nebo v tabletách. Od preventivního podávání Diazepamu se dnes už upouští. A to především kvůli možnému předávkování, nežádoucím účinkům a i kvůli následnému vyšetření. Pokud totiž za křečemi stojí závažnější onemocnění jako je meningitida nebo encefalitida, mohou benzodiazepiny zkreslit výsledky vyšetření a přispět k neodhalení příčiny potíží.

Vyšetření

Lékař pátrá primárně pro příčině horečky. Pokud se jedná o běžnou virózu, nemusí dítě procházet žádným speciálním vyšetřením. Pokud ale pacient prodělal závažnější průběh febrilních křečí, nebo je původ horečky nejasný, musí lékař vyloučit i další možnosti. Provede tedy laboratorní testy, neurologické vyšetření, EEG nebo lumbální punkci.

Možné komplikace

Ač febrilní křeče působí jako závažná diagnóza, děti si z nich neodnášejí zpravidla žádné neurologické ani jiné následky. Riziko, že se u dítěte později vyskytne například epilepsie, je srovnatelné s dítětem, které žádné febrilní křeče neprodělalo. Naopak pravděpodobnost recidivy febrilních křečí se po jednotlivých záchvatech zvyšuje.

Prevence

Pokud už dítě febrilní křeče prodělalo, je nutné dbát na správné srážení tělesné teploty. A to zejména pomocí adekvátního dávkování antipyretik (paracetamol, ibuprofen). Horečka by se měla srážet dřív než u dítěte, které není k záchvatům náchylné.

Opatrnost je na místě i s takzvaným fyzikálním srážením horečky. Tedy ve formě obkladů, zábalů nebo sprchy. Febrilní křeče se totiž mohou projevit i při prudkém ochlazení organismu. Proto je nutné se vyhnout celotělovým ledovým obkladům a místo toho volit například vychlazení jídlo a pití, nebo vlažné obklady k velkým tepnám. Mezi podáním léků a obkladů je také třeba dbát na dostatečnou časovou prodlevu.

Kdy jít k lékaři

Pokud se u dítěte projeví febrilní křeč, je nutné okamžitě volat záchranku. Pokud se jedná o opakovaný záchvat, je vhodné postupovat podle instrukcí pediatra nebo lékaře, který dítě v minulosti vyšetřil.