Veslování nás baví na vodě i na suchu

Veslování nás baví na vodě i na suchu
Pokud veslování milujete, můžete ho vyzkoušet i na suchu. • Autor: istockphoto.com
8. září 2016 • 09:10

K úspěchu ve veslování potřebujete nejen vynikající fyzičku, ale i odolnou psychiku. U veslařů, kteří začínají v dětském věku, se proto dbá na komplexní vývoj osobnosti a podporuje se všestrannost.

Introvertní povahy a individualisté s dostatečnou motivací mohou podobně jako čeští reprezentanti Ondřej Synek nebo Mirka Knapková zvolit jízdu na skifu, kde veslují sami za sebe, naopak společenským jedincům spíše vyhovuje veslování ve větších posádkách, na čtyřveslicích či osmiveslicích, kde mohou využít podporu kolektivu. Při halovém veslování (viz dále) lze analogicky volit mezi tréninkem individuálním a ve skupině. Veslovat se dá od 10 let do pozdního věku všude, kde teče řeka nebo se nachází rybník či jezero. Nezáleží na tom, zda jste malí a hubení, nebo vysocí a svalnatí. V závodním veslování existuje i kategorie lehkých vah, která tento problém řeší. Veslování je rovněž vhodným sportem pro fyzicky hendikepované. Díky speciálně konstruovaným lodím není problém veslovat s nějakou tělesnou nedostatečností a dostat se třeba až na paralympijské hry. Nejde o finančně náročný sport. Roční příspěvky ve veslařských klubech činí 2–4 tisíce korun, drahé lodě jsou v majetku klubů, závodníci si zpravidla hradí jen soustředění. Kluby fungují převážně ve městech podél toků velkých řek (Labe, Vltavy, Lužnice, Moravy) a v Brně. Na původním geniálně jednoduchém principu odporu vzduchu hnaného pohybem veslaře na lopatkové kolo dodnes fungují všechny veslařské ergometry. 

Indoor rowing stojí za vyzkoušení 

Rádi byste využili zdravotní benefity veslování, ale nemáte poblíž vhodný veslařský oddíl ani terén, popřípadě vás vůbec neláká mokrý živel? Veslovat se dá i na suchu – na speciálním veslařském ergometru (trenažéru), který slouží i profesionálním závodníkům k udržení či zlepšení fyzické kondice během nepřízně počasí nebo mimo hlavní sezónu. K doplňkovému tréninku ho využívají také atleti, běžci na lyžích, cyklisté…, zkrátka všichni, kdo potřebují získat vytrvalost pro dlouhé závody i výbušnou sílu pro finiš a zároveň kompenzovat přetížení dolní poloviny těla. Alespoň jeden veslařský trenažér má v kardio zóně skoro každé fitness centrum a existují i fitka, která se na indoor rowing, tedy „halové“ či „sálové“ veslování, specializují (viz rámeček „Pro více informací“). 

Stálý spolupracovník Mého zdraví Mgr. Jan Větrovský se coby rychlostní kanoista propádloval k několika titulům mistra republiky a na 5. místo na mistrovství Evropy juniorů. Ve svém poděbradském Centru zdravého pohybu mi na veslařském trenažéru názorně vysvětlil jak se stát veslařem ve věku 40+ a na vodu přitom koukat leda z okna fitcentra nebo na tapetě na jeho stěně. „První zásada pro nováčky: nastavit si zátěž na stupeň 2 nebo 3. Při větším nastaveném odporu roste námaha pro svaly na spodní části zad, začnete chybně přitahovat madlo především pažemi, bez využití práce nohou, a můžete se dopracovat k bolestem beder. Druhá zásada: necvičit zběsilým tempem. Doporučená frekvence (počet záběrů za minutu) pro začátečníky je 25 až 28, kontrolovat si ji můžete na monitoru trenažéru. Třetí zásada: neveslovat napoprvé půl hodiny v kuse. Začněte s 3–5minutovým cvičením. Pak se protáhněte, můžete sestoupit z trenažéru, a pokud se budete cítit dobře, absolvujte maximálně 4 takové intervaly. Protáhněte se i před začátkem cvičení a také po něm, na úvod tréninku se rozehřejte pětiminutovým volným veslováním s několika intenzivními tempy. Čtvrtá zásada: neslevujte z techniky, špatná znamená zdravotní rizika a nízkou efektivitu tréninku. Ideální je osvojit si ji s instruktorem, který vysvětlí základy a upozorní na případné chyby, protože zafi xované nesprávné stereotypy se později špatně odstraňují,“ zdůrazňuje Jan Větrovský. Vezmete-li si jeho doporučení k srdci, nestane se vám, že byste se druhý den nemohli hýbat a k veslařskému trenažéru se už nikdy víc raději ani nepřiblížili. 

Veslo vs. pádlo

VESLO je pokaždé připevněno k lodi, nedrží se jen tak v ruce. Veslař při pohybu vždy sedí a hledí proti směru jízdy, a tedy vesluje vlastně pozpátku (viz Ondřej Synek nebo Mirka Knapková). 

PÁDLO je nástroj, kterým se vkleče ve své kánoi a čelem po směru jízdy oháněl třeba Martin Doktor. Pádlují i posádky dračích lodí, kajakáři (jako Štěpánka Hilgertová a Vavřinec Hradilek) nebo vodáci na Berounce (i na jiných řekách). 

Odborná spolupráce: Mgr. Jan Větrovský www.centrumzdravehopohybu.cz

Autor: Dita Váchová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.