Velký přehled nových diet: Jak fungují a která se hodí právě pro vás?

Velký přehled nových diet: Jak fungují a která se hodí právě pro vás?
Která dieta by se mohla zalíbit právě vám? • Autor: shutterstock.com
8. října 2017 • 06:00

Diet existují stovky a každý tvůrce nedá dopustit na svou. Po tukožroutských polévkách a dělené stravě se objevily další, moderní typy diet, k jejichž dodržování potřebujete často kromě manuálu také slovník. V čem spočívají moderní dietní trendy?

Vegetariánství a veganství 

Vegetariánství existuje v podstatě od starověku, nejde tedy o čistě aktuální trend, ale spíš o trend nebo stravovací přístup, který v současnosti nabývá na aktualitě společně s veganstvím. Dá se říct, že jde o důsledek výživových, etických a v poslední době také ekologických a ekonomických zájmů. „Třeba veganství je původně eticko-ekologický směr. Není to tedy jen otázka samotného zdraví. Původní myšlenka, když to zjednoduším, je: Přestaneme jíst maso, nebude se poškozovat životní prostředí ničením pralesů, nebude tolik škodlivého plynu (metanu) z hovězího dobytka, který významně narušuje ozonovou vrstvu a podobně,“ říká Monika Divišová.

V případě obou těchto směrů přicházíte o bílkoviny z živočišné stravy a další důležité látky. Proto je potřeba pečlivě řešit jídelníček a hledat alternativní zdroje v oblasti rostlinné stravy. 

Raw 

Při tomto způsobu stravování konzumujete tepelně neopracované rostlinné potraviny. Při zpracování do 42–45 °C se plně zachovává jejich živinová hodnota a hlavně tolik důležité enzymy jsou tak pro tělo nejpřínosnější. Dalším postupem, se kterým se při konzumaci živé stravy pracuje, je namáčení a klíčení. Týká se to zejména ořechů, semínek, obilných zrníček, fazolí, čočky a podobně. Takto enzymaticky probuzené potraviny jsou pak pro tělo lépe vstřebatelné, hodnotnější a výživnější.

Možným rizikem konzumace raw stravy je energetická a živinová nerovnováha jídelníčku. Raw strava také není vhodná pro naše zeměpisné pásmo hlavně v zimních měsících, syrové potraviny naše tělo totiž „ochlazují“, což může mít za následek například zpomalené trávení, únavu, nevstřebávání živin a další. 

Paleo 

Tento výživový směr vychází z našeho jídelníčku v období paleolitu. Tedy samozřejmě bez toho výše zmiňovaného hmyzu. Úplně tedy eliminuje potraviny, které se objevily až se zemědělskou revolucí. Znamená to konzumaci velkého množství libového masa, zeleniny, ovoce, ořechů a semínek. Vyhnout se musíte obilovinám, mléku a mléčným výrobkům, cukru, sladkostem, alkoholu, ale i luštěninám. Co je třeba si při paleo stravování hlídat? Zejména množství přijímaného tuku, sahejte proto po méně tučných druzích masa, a pak nedostatek sacharidů a vlákniny, který kompenzujte konzumací ovoce s vyšším podílem cukru. 

Intuitivní stravování 

Jeho příznivci se řídí zásadou: Dejte organismu přesně to, co si přeje, naslouchejte mu a budete spokojeni. Protože tělo ví, co potřebuje. Prostě nedržte diety, jezte, na co máte chuť, když máte hlad, a usmiřte se s jídlem. Zní to hrozně jednoduše a lákavě, ale tak úplně snadné to není. „Člověk, který za mnou přijde na konzultaci, nemůže začít s intuitivním stravováním, pokud už není alespoň trochu v kontaktu se svým tělem. Když někdo stále spěchá a má diář plný aktivit, pije alkohol, kouří, používá hormonální antikoncepci, je nevyspalý, vystresovaný nebo často cestuje, tak mu nezbývá čas sledovat signály těla.

Teprve když se nám podaří nastavit vědomé chování kolem jídla, občas si položit otázku typu:,Mám teď hlad, nebo jím proto, že jsem naštvaný?‘ a také zvládneme závislost na cukru, glutamátech a alkoholu, tak se nám postupně daří přecházet na intuitivní stravování. Ale určitě je to delší cesta, kde jdou stále vedle sebe intuice, informace a motivace,“ konstatuje výživová průvodkyně. 

Slow food 

Jak už název napovídá, slow food představuje protiváhu stravování ve fastfoodech. Zcela v duchu už zmiňovaného zpomalení a návratu k sobě si zakládá na podpoře lokálních produktů a kultury stolování. Příznivci tohoto směru jsou proti masivně se šířícímu globalizovanému stravování, průmyslové velkovýrobě potravin a standardizaci jejich chuti, stále se zrychlujícímu životnímu tempu, mizení místních gastronomických tradic a slábnoucímu zájmu lidí o to, jaké jídlo jedí, odkud pochází, jak chutná a jak jeho konzumace ovlivňuje okolní svět a životní prostředí. 

Bezlepková dieta 

O intolerancích či alergiích na určité složky potravy se mluví čím dál víc. Čím to je? Je to opravdu problém tak velké skupiny lidí? „Hlavním důvodem, proč dnes spousta lidí netráví dobře lepek, je změna vlastního obilí a jeho následná úprava obvykle do bílé mouky. Pšenice, kterou používáme, je tak vyšlechtěná, že ji většina z nás opravdu není schopná trávit. Dokonce můžeme říct, že je zcela jiná než před čtyřiceti lety. Navíc jí jíme opravdu velké množství a v té kvalitě na to naše střeva nejsou zvyklá. Skvělé je, že dnes je možnost nechat si udělat test intolerance a vše si potvrdit. Z vlastních zkušeností ale vím, že většině z nás udělá lépe, když potraviny z bílé mouky a průmyslově zpracované výrazně omezíme,“ objasňuje Monika Divišová.

Jestli se i vy rozhodnete vydat touhle cestou, pak sahejte raději po přirozeně bezlepkových alternativách než po produktech s označením bezlepkový, které obsahují většinou velké množství aditiv a dochucovadel. 

Sportovní výživa 

Když se vydáte na cestu zdravého životního stylu, začnete se víc hýbat a v souvislosti s tím zajímat i o to, co, kdy a jak jíst, určitě narazíte na termíny jako sacharidové vlny, přerušovaný půst a další. Mějte ovšem na paměti, že spousta z nich představuje rizikové hraniční možnosti, je orientovaná ne na zdraví, ale spíš na výkon, to znamená na nárůst svalové hmoty, odvodnění, vyrýsování a podobně, a je určena většinou pro vrcholové sportovce a fitness závodníky.

„Kolem sportu existují také stravovací zásady, ale základ je stejný i zde: čisté a ,celé‘ potraviny. Při extrémních sportech, když se třeba běhá maraton, tak je potřeba stravovat se specificky, ale mělo by to být spíš o složení makroživin,“ uzavírá odbornice. 

DALŠÍ MOŽNOSTI: 

Možná jste o nich už slyšeli, možná na ně teprve narazíte, protože se stále více dostávají do povědomí lidí. Řeč je například o flexitariánství, při kterém se stravujete převážně vegetariánsky, ale občas si dáte maso. Ovšem maso, o kterém víte, že není z velkovýroby, ale z farmy nebo ekochovu. Další hodně skloňovaný termín je tzv. clean eating neboli čisté stravování. Jeho základní myšlenkou je nejíst průmyslově zpracovávané potraviny a vyhýbat se všem přidaným látkám. Fitness trenérka Jillian Michaels k tomu trochu drsně řekla: „Jezte jenom to, co vyrostlo ze země nebo mělo matku.“ Posledním, co bychom měli zmínit, je program Whole30. Po dobu třiceti dnů byste při něm měli jíst maso, vejce, zeleninu, ovoce a oříšky, případně i mořské plody, pokud žijete u moře, a vyhýbat se všem přidaným cukrům, alkoholu, obilovinám, luštěninám a mléčným výrobkům. Pokud vše zvládnete, měli byste znovu získat zdravý metabolismus, zredukovat systémové záněty a dostat se blíž ke svým skutečným pocitům ohledně jídla. 

Článek vyšel v magazínu Dieta.

Autor: Linda Háková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.