Jiné jméno pro energii? Koenzym Q10
Letošní léto bylo náročné pro všechny a ani dovolené, strávené opět v nadprůměrných teplotách, nemusely přinést potřebnou vzpruhu. Kde tedy vzít energii, kterou jsme jindy čerpali z příjemných letních dnů. Jak bychom se mohli cítit lépe?
Ve všech buňkách těla se nachází látka koenzym Q10, která je zodpovědná za produkci energie. Díky svým silným antioxidačním vlastnostem dokáže zabezpečit každou jednotlivou buňku před poškozením toxickými volnými radikály. Zdravý člověk si dokáže koenzym Q10 vyrobit vlastními silami z potravy přibližně do věku 25 let, poté dochází k postupnému snižování jeho produkce. Okolo čtyřicátých narozenin se zásoby koenzymu Q10 v těle snižují na pouhou polovinu. Buňky se stávají křehčími, zranitelnějšími a přestávají stíhat využívání energie pro svou vlastní existenci a bezchybnou činnost. Jakmile hladina koenzymu Q10 klesne pod požadovanou úroveň, na člověku se to projeví horší tolerancí zátěže, snížením pracovní aktivity, sníženou schopností regenerace, stárnutím a celkovým poklesem výkonnosti. Jeho nedostatečná hladina v mozku navíc zvyšuje riziko onemocnění např. Parkinsonovou chorobou.
Vše chronické je zatěžující
Koenzym Q10 chrání buňky před poškozením a předčasným stárnutím, ještě větší význam však má u osob, jejichž organismus se musí vyrovnávat s dlouhodobě zatěžujícími onemocněními, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, angina pectoris, srdeční nedostatečnost, vysoký cholesterol či tlak. Používá se při léčení Alzheimerovy nemoci, obezity nebo roztroušené sklerózy. Koenzym Q10 kromě toho, že tvoří energii pro buňku, je užitečný při léčbě neplodnosti u mužů nebo stavů po infarktu myokardu či při chronické únavě, případně jen preventivně, k udržení dobré obranyschopnosti organismu. Zastavme se na chvilku u motoru našeho těla, u srdce. Velká většina z nás jej má zcela zdravé. Asi dvě procenta lidí však takové štěstí nemají. Chronické srdeční selhání je poměrně vzácná, ovšem potenciálně až smrtelná komplikace, při níž srdce ztrácí schopnost účinně pumpovat krev do celého těla. Selhávání může mít vliv na levou, pravou či obě poloviny srdce a právě v závislosti na tom, co postižená strana ovlivňuje, se odvíjejí příznaky (bolesti na hrudi, únava, vyčerpání, zadržování tekutin…). Pacienta čeká nejčastěji hospitalizace, v některých případech operace. Podle některých studií pro sebe mohou právě pacienti po operaci srdce z příjmu koenzymu Q10 dost vytěžit – pooperační testy u nich prokázaly nižší hladinu troponinu (ukazatele poškození srdeční tkáně) i pooperačních fibrilací. Další studie ukázaly, že užívání koenzymu Q10 vede ke snížení krevního tlaku, a to bez vedlejších účinků, jež jsou běžné při konvenční léčbě. Výsledky analýzy 12 klinických studií, kterou provedli australští vědci, ukazují, že koenzym Q10 má potenciál snížit systolický (horní) krevní tlak až o 17 mmHg a diastolický (spodní) o 10 mmHg. Podle vědců dokonce existuje vztah mezi nadváhou a hladinou koenzymu Q10 v tukových buňkách. Dodávka aktivního koenzymu Q10 ovlivnila (i když zatím pouze u pokusných zvířat) síť genů, jež mají vliv na metabolismus lipidů a vedou ke snížení špatného (LDL) cholesterolu.
Kde se vzal?
Látka podobná vitaminům, která vešla ve známost pod názvem koenzym Q10, byla původně objevena americkými vědci v roce 1957. Následně se stala jedním z nejzajímavějších témat moderního výzkumu. Koenzym Q10 je přítomen ve všech lidských buňkách, kde je součástí elektronového transportního řetězce a účastní se aerobního buněčného dýchání, při kterém se vyrábí energie. Celkem 95 % energie lidského těla je vyrobeno tímto způsobem, což je důvod, proč orgány s nejvyššími požadavky na energii (především srdce, játra a ledviny) obsahují (a potřebují) koenzymu Q10 nejvíce. Mezi další zdroje Q10 patří: pšeničné klíčky, rýžové otruby, tučné ryby, sójový, olivový olej, slunečnicová semínka, ořechy, arašídy. Ze zeleniny je to brokolice, špenát, fazole. Množství koenzymu Q10 však kolísá v závislosti na způsobu uchovávání potravin a tepelné úpravě.
