Jak neumřít na nádor? Chodit na prevenci a nekouřit
Jsem pyšná na svého otce. Nějakou dobu ho pobolívalo v podbřišku, a tak se nechal kompletně vyšetřit na urologii. Urologickou prohlídku včetně vyšetření prostaty by hlavně kvůli včasnému záchytu rakoviny měli již po 40. roce věku absolvovat všichni muži. I ti, kteří nemají problémy.
A test PSA ti dělali?" vyzvídala jsem. Přece jen, táta už je starší pán, a ačkoli je na svůj věk ve skvělé kondici, mohly by jeho potíže souviset se zvětšením prostaty. "Cože?" nechápal, ale připustil, že krev mu odebrali. "Tak to ti vyšetření PSA určitě udělají," ujistila jsem ho.
Základem pro vyhodnocení stavu prostaty je vyšetření přes konečník a právě odběr krve pro stanovení ukazatele aktivity prostaty, takzvaný prostatický specifický antigen (PSA). Jeho hodnota může napovědět, zda daný muž má vyšší riziko vzniku či nosičství rakoviny prostaty. Hladina PSA se v průběhu života zvyšuje, ale samotná jeho hodnota nemusí nutně souviset s rakovinou - příčinou zvýšení může být benigní hyperplazie prostaty, tj. s věkem související zvětšení objemu žlázy, dále zánět tohoto orgánu, stav po masáži prostaty, provedení cystoskopie či jiného vyšetření přes močovou trubici atd. Je-li hodnota PSA zvýšená, potvrdit nebo vyloučit nádor prostaty lze biopsií prostaty, tedy odběrem vzorků prostatické tkáně tenkou jehlou, zpravidla přes konečník, a jejich vyšetřením pod mikroskopem.
Nešlo by to bez cigaret?
Žádná z uvedených léčebných metod se mého otce netýkala, neboť… "Jsem v pořádku," hlásil mi brzy po návštěvě u lékaře, "i ten PSA je v normě." Oddechla jsem si. Hlavně proto, že v naší rodině se vyskytl karcinom močového měchýře. "Kvůli těm bolestem se mám ukázat za čtvrt roku a taky víc pít- Nezajdeme na jedno?" zamrkal spiklenecky. Asi mu budu muset vysvětlit, že alkohol je jeden z nejsilnějších kancerogenů (kancerogen, karcinogen = látka, která může vyvolat rakovinné bujení) a že by měl při "proplachování" ledvin a močových cest dávat přednost pramenité vodě.
To potvrzuje i přednosta Urologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Tomáš, Hanuš, DrSc.: "Proplachování pivem do jednoho půllitru denně asi nelze příliš kritizovat, dá se jen poukázat na riziko přísunu kalorií. Ovšem pivo většinou mění kyselost moči a to může být podpůrným faktorem pro vznik močových kamenů, proto obecně pití piva jako prevenci onemocnění ledvin nepovažujeme za moudré." "Riziko vzniku karcinomu prostaty a močového měchýře může zvyšovat i kouření a z nejrůznějších studií vyplývá také negativní vliv vyššího příjmu masa a živočišných tuků při nedostatku zeleniny, ovoce a vitaminu D," dělala jsem chytrou na zahradě u skleníku přetékajícího otcovými výpěstky. Bleskově schoval krabičku cigaret a oznámil mi, že k večeři budou ryby. K těm rajčatům, paprikám a bazalce ze skleníku. Uf, aspoň něco. Jenom doufám, že omezí to kouření a příští kontrolu na urologii nevynechá.
Nekuřáci mají výrazně nižší riziko. Kouření je považováno za hlavní rizikový faktor vzniku zhoubných nádorů močového měchýře. Předpokládá se, že kouření cigaret se podílí na 50-65 % těchto nádorů u mužů a 20-30 % u žen a 2-4x zvyšuje riziko vzniku onemocnění; toto riziko stoupá s počtem vykouřených cigaret. Kuřáci navíc mají vyšší pravděpodobnost výskytu agresivnějších forem nádorů i agresivnějšího průběhu onemocnění než nekuřáci. Pokud se jedinec rozhodne přestat s kouřením, riziko vzniku onemocnění tím po 1-4 letech abstinence klesá o 40 %, po 25 letech abstinence až o 60 %. Zhoubnými nádory močového měchýře jsou ohroženi nejen aktivní kuřáci, ale také osoby, které se pohybují v jejich bezprostředním okolí - tzv. pasivní kuřáci.
Plošný zátah na rakovinu prostaty
Co se týká karcinomu prostaty, za posledních dvacet let se jeho výskyt v ČR téměř ztrojnásobil, mortalita (úmrtnost) se však více než třikrát snížila. Takto výrazný rozdíl je z velké části pozitivním výsledkem preventivních prohlídek u praktického lékaře, urologa či dalších specialistů a konkrétně je připisován možnosti stanovit hladinu prostatického specifi ckého antigenu (PSA) v krvi. Tento fakt vedl Ministerstvo zdravotnictví ČR k myšlence zahrnout screening prostaty prostřednictvím stanovení PSA do nového akčního plánu screeningových (plošných preventivních) vyšetření, tedy do podobného systému, který se již osvědčil v záchytu nemocí, jako je karcinom děložního hrdla, rakovina prsu nebo zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom). Na screening prostaty by byli pravidelně zváni rizikoví pacienti.
"Rizikoví pacienti jsou v tomto případě ti, kteří mají v přímém příbuzenstvu (děd, otec, strýc, bratr) výskyt karcinomu prostaty. Bez ohledu na rodinnou zátěž riziko výskytu stoupá u každého muže s věkem. Takzvaný screening je u informovaného pacienta smysluplný. Karcinom prostaty sice roste většinou pomalu, stále však neumíme rozlišit nádory, které - neléčené - povedou k úmrtí pacienta, a ty, jež se budou vyvíjet příznivě a pacient zemře z jiné příčiny. Proto je nutný aktivní přístup k vyhledávání pacientů i k léčbě," komentuje plán ministerstva profesor Hanuš. Screeningový program záchytu rakoviny prostaty by teď měl projít pilotním ověřováním, v praxi by se reálně mohl objevit za dva až tři roky.
Karcinom ledviny - pozor na krev v moči
Nesprávné dietní návyky, hlavně strava bohatá na živočišné tuky a nemírná konzumace smaženého či uzeného masa, mají - spolu s kouřením, obezitou a neléčeným chronickým zvýšením krevního tlaku - silně negativní vliv i na vznik nádorů ledvin; jen asi 4 % těchto nádorů souvisejí s genetickou zátěží (dědičností v rodině). Vliv chemických látek v potravě a životním prostředí nebyl v případě karcinomu ledvin prokázán. Karcinomy ledvin se navíc dlouho nijak neprojevují a jsou velmi obtížně diagnostikovatelné; bohužel neexistuje žádný spolehlivý ukazatel podobný PSA u rakoviny prostaty, a tak je více než 70 % nádorů ledvin odhaleno náhodně při vyšetření břicha z jiného důvodu, a to pomocí ultrazvuku, CT, popřípadě magnetické rezonance.
Jakmile si pacient všimne krve v moči, začne trpět bolestmi v boku, bedrech či břicha, nebo je nádor dokonce hmatný přes kůži jako zduření na povrchu ledviny, bývá už obvykle pozdě - onemocnění dospělo do pokročilého stadia. Červené krvinky v moči může odhalit praktický lékař při vyšetření močového sedimentu (tedy ještě dříve, než si pacient všimne krve) v rámci preventivních "dvouletých" prohlídek - i v případě poněkud zákeřného karcinomu ledviny se tedy vyplatí tyto pravidelné kontroly nezanedbávat.
Shrnutí
* Společné rizikové faktory všech urologických onemocnění: kouření, strava bohatá na živočišné tuky a chudá na zeleninu a ovoce, v menší míře a jen u některých nádorů genetická zátěž.
* Nádorů prostaty, močového měchýře a ledvin přibývá s věkem, zatímco nádory varlat nejčastěji postihují mladé muže mezi 25 a 35 lety.
* Každý muž, i když nemá urologické potíže, by měl nejpozději po dovršení čtyřicítky absolvovat urologické vyšetření.
* Nejlepší prevencí karcinomu prostaty, karcinomu močového měchýře i nádorů ledvin jsou pravidelné prohlídky (jednou za dva roky) u praktického lékaře nejpozději po 50. narozeninách, u rizikových pacientů (zejména tam, kde je výskyt těchto nádorů v rodině) i po čtyřicítce, a to v intervalech doporučených praktickým lékařem, urologem nebo jiným specialistou.
* Krev v moči je závažný varovný signál. Jestliže se objeví, spěchejte k praktickému lékaři.
* Správně prováděným samovyšetřením varlat jedenkrát měsíčně po dobu 5 minut lze včas odhalit možné signály nádorového bujení a začít se léčit v době, kdy je až 90% šance na úplné uzdravení.
* Odhalit karcinom ledviny je obtížné, a nejlepší tudíž je předcházet jeho vzniku. Prevence spočívá v omezení konzumace živočišných a přepálených tuků a vyvarování se všeho, co vadí cévám, tedy hlavně kouření a obezity, která mj. souvisí s přehnaným holdováním jídlu bohatému jak na tuky, tak (poslední dobou dokonce převládá názor, že hlavně) na sacharidy, tedy jednoduché cukry a škroby. Ledviny poškozuje i trvale vysoký krevní tlak, který je proto třeba léčit/kompenzovat.
Chcete vědět víc? Komplexní odborné a přitom dokonale srozumitelné informace o všech urologických onemocněních, jejich projevech, výskytu, rizikových faktorech, léčbě a prevenci nabízejí lékaři-specialisté laikům v pacientské části webových stránek České urologické společnosti ČLS JEP. Bez registrace a poplatků jděte na: www.cus.cz/pro-pacienty
Odborná spolupráce: prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., přednosta Urologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
