Desatero pohybu naboso. Zkuste to, je to osvobozující a zdravé | Moje zdraví

Desatero pohybu naboso. Zkuste to, je to osvobozující a zdravé

23. dubna 2017 • 06:00

„Změňte svůj názor na nohy – noha není nevzhledný, zašpiněný, páchnoucí, nemocný a nedokonalý pařát někde dole, s nímž se radši nechlubit a který je nutno neustále chránit a podpírat jeho klenbu,“ vyzývají na svém webu nadšenci ze spolku Bosá turistika. 

Při bosé turistice jsou sice nohy zaprášené a zablácené, ale jsou to nohy, které jsou zvyklé pracovat, mají výběh, trénink a čerstvý vzduch. Jsou silné, odolné, správně tvarované, opálené, zdravé a otužilé. Je to miliony let vyvíjený precizní nástroj evoluce, mistrovské dílo – geniální konstrukce přírody, přesný bio hi-tech přístroj nejvyšší kvality,“ horují stránky bosaturistika.cz. 

V tomto článku si přečtěte zkušenost aktivního bosochodce, názory odbornice v oboru zdravotní tělesné výchovy a expertů na bosé běhání nebo se inspirujte našimi tipy. Koneckonců, jsou to vaše nohy a váš rozum, kdo nakonec rozhodne, jestli vykročíte alespoň občas bez bot.

Odborný spolupracovník redakce Mého zdraví v oblasti fitness Mgr. Jan Větrovský vede v Poděbradech Centrum zdravého pohybu (www.centrumzdravehopohybu.cz) a bos chodí už třetím rokem. „Běžná turistika, procházky po městě, s dětmi na zmrzlinu…, už jsem vyzkoušel i vlak a městskou dopravu,“ upřesňuje situace, v nichž se obejde bez bot. Bosky vyráží na lehčí vytrvalostní běhy, šlape na kole, a dokonce řídí auto. „Mám lepší pocit z pedálů,“ tvrdí, „a i když někam jedu v botách, na řízení si je sundám.“ Máme Honzu rádi, a tak nás zajímalo, jestli mu v terénu nehrozí inzultace od méně tolerantních spoluobčanů, zda dodržuje zdravotní a bezpečnostní zásady (viz dále Desatero bosého chodce) a také co se děje, když uhodí mrazy. Chodí dál bos, jako by se nechumelilo, nebo se obouvá? A co ho vlastně vedlo k rozhodnutí odložit boty? 

Proč je to bez bot lepší

„Žiju ve městě a kromě touhy po větším kontaktu s ‚přírodou‘ mě k bosé chůzi přirozeně přivedla i snaha napravit, co příroda kdysi trochu zanedbala. Jde o to, že mám pravou nohu funkčně trochu jinou než levou. Narodil jsem se s nohou vytočenou a týdny ji měl v sádře, kvůli propadlé klenbě jsem donedávna nosil ortopedické vložky. To všechno se díky chození naboso zlepšilo. Noha se srovnala, vytvořil se prostor mezi prsty, takže už nejsou namáčklé k sobě, klenba začala správně fungovat, a dokonce na malíčku znovu narostl plnohodnotný nehet, který tam vinou útisku v botách chyběl,“ popisuje vlastní zkušenost Honza a dodává: „Už několik let s nohama pracuji, posiluji je, mobilizuji a vím, že to budu muset dělat do konce života. Ale dělám to rád a baví mě to. Kromě toho musím říct, že na to, jak dlouho jsem nohy deformoval, jde ‚náprava‘ docela rychle.“

Jako chytrá horákyně

„Všechno začalo nošením takzvaných bosých (barefoot) bot poté, co jsem úplnou náhodou potkal majitele českého zastoupení světového výrobce této obuvi. Pak bylo jen otázkou času, kdy se rozhodnu boty šetřit a vyrazím bos,“ vypráví Honza.

„Zpočátku jsem se cítil zvláštně, hlavně kvůli pohledům ostatních chodců, a než jsem si zvykl na kamínky, což trvalo asi tři měsíce, bylo to i docela bolestivé. Naučit se bosky běhat bylo ještě obtížnější, ale za to, jak si teď bosou chůzi i běh užívám, to určitě stálo.“ Zdráháte-li se z nějakého důvodu (hygiena, obava z poranění, stud) chodit bez bot, můžete u barefoot obuvi zůstat. Budete obutí, a přesto bosí… Jak je to možné? Všichni, a hlavně běžci, asi znáte minimalistické boty, tedy boty s tenkou, „minimální“ podrážkou.

Bosé boty však mají – kromě ještě tenčí podrážky – navíc nulový „drop“, tedy nulový sklon mezi špičkou a patou. Pata tak není, na rozdíl od minimalistických či klasických bot, nepřirozeně výš než špička. Barefoot obuv rovněž postrádá podporu nožní klenby, což může být výhoda i nevýhoda (viz dále v článku názor docentky Blanky Hoškové). Honza však na barefoot boty nedá dopustit a nosí je všude, kam ho bosky nepustí náročný terén, charakter pohybu (typicky intenzivní běh na krátkou vzdálenost) nebo třeba ochranka.

Chodidla versus tlapky

„V supermarketu v Nice ve Francii jsem se kvůli bosým nohám dostal do konfliktu, který se mi nepodařilo urovnat humorem ani argumenty,“ vzpomíná. „Bohužel nevládnu francouzštinou a pan ochranka zase nemluvil anglicky, jeho gesta však jasně říkala: ‚Táhni!‘ Tak jsem šel, protože nemám v povaze se s někým hádat. Přes sklo výlohy jsem pak sledoval, jak manželka s dětmi platí u pokladny a vedle stojí paní se psem.“ Vyvolávat zbytečné konflikty není Honzův styl… „Třeba před kiny, divadly a dalšími ‚kulturními‘ prostory mám respekt a chodím do nich raději v bosobotách. Nerad bych vyhodil peníze za lístek, kdybych nebyl vpuštěn.“

Pane, vrazíte si střep

„Proč si neumyju nohy, když jdu ze zahrady na koberec, je ‚problém‘, který doma občas řešíme,“ připouští Honza, „ale už jsem se naučil mýt si nohy v zahradním minibazénku. Jinak mě manželka v bosém chození od začátku podporuje. Je fyzioterapeutka, a tak ví, proč je dobré.

Děti necháváme chodit bosky odmalička a někdy je musíme spíše usměrňovat, aby si boty vzaly. Kamarádi už si zvykli, a dokonce, když občas přijedu na kole s nášlapnými pedály, si dělají legraci, proč mám boty. A lidé na ulici? Vnímám jejich pohledy, občas někdo zavrtí hlavou, ale nejsou vulgární. Párkrát jsem slyšel ‚zraníte se‘ nebo ‚vrazíte si střep‘, ale vždycky s úsměvem odpovídám, že umím chodit a koukám, kam šlapu. Za celé tři roky jsem si z chodidla jen jednou jedinkrát vyndával miniaturní střípek, zabralo mi to asi dvacet minut, jinak vůbec nic, žádné zranění.“

Čistá špína

Pálící asfalt ani chlad prý nejsou zásadní problém. „Když se pohybuju, nesmím se zastavit. Mnohem víc vadí posypová sůl v zimě, taky proto v tomto ročním období zatím používám bosoboty,“ vysvětluje Honza. „Jakmile přijdu do práce, tedy do fitka, nohy si umyju ve sprše. Po příchodu domů si nohy otřu, ale vodou a mýdlem je myju až večer. Nevím, jak je možné, že to stačí, asi ‚čistá‘ špína,“ směje se. 

„No jo, nebudu lhát, popraskané paty jsou potíž. Přece jen si našinec nemůže pokaždé odskočit k moři, kde se mi paty zahojily během deseti dnů. V domácích podmínkách to řeším obyčejnou indulonou a zastřiháváním, a když občas dojde ‚na krev‘, pomůže speciální gel na kožní praskliny, který funguje i na škrábance a drobné řezné rány a koupíte ho běžně v lékárnách.“

Honzova rada začátečníkům zní: „Všeho s mírou. Chodidla otužujte pozvolna, na trávě, hlíně, písku... až potom se vydejte na asfalt a do terénu, na kamínky. Nejprve střídejte normální boty a bosoboty a teprve pak zkuste na střídačku bosoboty a bosou chůzi. Řekl bych, že za tři až šest měsíců můžete směle chodit bosky. Zkušenost vás naučí vyrovnat se s lecjakým terénem, a pro mimořádné situace vždycky můžete mít v záloze bosochodky.“

Chcete vědět, jak nejlépe pečovat o ztvrdlé a bolavé paty? Podívejte se na naše video. Oblíbené produkty, které jsme vyzkoušeli v redakci a můžeme doporučit, najdete v galerii.

Video se připravuje ...
8 rad, jak na popraskaná chodidlaVIDEO 

Dálkové pochody ne

„Chůze naboso po nerovném terénu (trávníku, kamínkách, v písku, lese), brouzdání ve vodě, chůze po kluzkém či hrubém povrchu, po masážních podložkách stimuluje chodidla optimálním množstvím různých vzruchů a má příznivý vliv na zdravý rozvoj nožní klenby, dochází k dráždění a posilování svalů chodidla,“ píší ve své knize Zdravotně-kompenzační cvičení (Grada, 2016) PhDr. Andrea Levitová, Ph.D., a doc. PhDr. Blanka Hošková, CSc., z katedry zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze (FTVS UK).

„Naopak chůze naboso nebo v botách s tenkou podrážkou při dálkových pochodech nemá příznivý vliv na vývoj dětské nožní klenby a může podporovat vznik ploché nohy či vbočeného palce a řady dalších vad pohybového aparátu,“ varují autorky.

 „Chůze naboso má terapeutický význam i pro lidi s již pokleslou nožní klenbou, takzvanou plochou nohou, je však vhodné ji doplnit cíleným cvičením chodidla a dolních končetin a nošením zdravotní obuvi,“ upozorňuje docentka Hošková. „Rovněž je třeba přihlédnout k celkovému stavu pohybového aparátu, nosných kloubů (kolenních a kyčelních) a stavu páteře, zda není přítomná například skolióza. Pacienti s problémy s klouby nebo páteří by měli vhodnost chůze naboso konzultovat s lékařem,“ apeluje odbornice. 

„Obecně pro chůzi naboso platí nechodit dlouho po úplně rovném a tvrdém povrchu, neboť to může poškodit i zdravé nohy. Dále nechodit na velké vzdálenosti, ale kratší úseky, zato často a nejlépe pravidelně. Když si doma nasypete do lavoru oblázky a budete na nich několikrát denně pár minut přešlapovat, uděláte pro své nohy velmi mnoho. Co se týká malých dětí, které začínají chodit, odborníci se přou, jestli je lepší nechat nožní klenbu vyvíjet se úplně přirozeně, nebo s podporou anatomicky tvarované obuvi. Rodiče určitě nic nezkazí, když budou dítě obouvat do botiček s měkkou podrážkou, ale se zpevněným kotníkem (!), kterým se za mého mládí říkalo capáčky,“ dodává docentka Hošková.

A co bosý běh?

Bosky se dá i běhat, a tak jsme o názor požádali také zkušené běžce a autory knih o běhání Miloše Škorpila a Mgr. Aleše Tvrzníka. Ultramaratonec Miloš Škorpil (www.bezeckaskola.cz) je pro, jen zdůrazňuje, že lidé by zvykání na život bez bot neměli uspěchat: „Zkuste se zout a projít se či proběhnout v mokré trávě – budete mít pocit, jako byste si ‚šlehli‘. Na betonu nebo asfaltu takto intenzivní pocit nezažijete, protože se budete předem obávat, že si ublížíte. Chůze i běh naboso mohou přirozeně zapojit celé tělo a tím jej i zpevnit a otevřít. Je to určitě dobrá volba pro člověka skrčeného celý den u počítače. Jediné, nač bych chtěl apelovat, je, abyste začali zvolna, třeba 15 minutami, a postupně si dobu prodlužovali. Jde o to, že i když jsme všichni přišli na svět bosí, už nějaký ten pátek (podle toho, kolik je nám let) běháme po světě v botách a nejen nohy, ale celý pohybový aparát se tomu přizpůsobil.“

Mgr. Aleš Tvrzník (www.vital-praha.cz) dlouhodobě zkoumá dopady běhu, včetně bosého a v minimalistických botách, na lidský organismus a hodnotí je s pomocí přesných měřicích přístrojů. Připomíná i negativa bosého běhání a stejně jako odbornice z FTVS UK varuje před zdoláváním dlouhých tras: „Běh naboso se velmi podobá běhání v botách s minimalistickou podrážkou. Rozdíl spočívá v tom, že naboso člověk většinou reflexivně dokračuje na přední část chodidla, a ne na patu. Každopádně i za této situace působí na pohybový aparát větší síly než s botou, která část vertikálně působících sil absorbuje. Běh naboso jistě má pozitiva, ale určitě není vhodný pro každého a na delší trasy. Zdravotní problémy se totiž nemusejí projevit hned, ale až po několika měsících či letech běhání. Zatížení se kumuluje. Poslední světové výzkumy mi v tomto směru dávají za pravdu, když u lidí běhajících delší dobu naboso shledávají vyšší podíl únavových zlomenin.“

Desatero bosého chodce

Bezpečí a komfort bosochodce se výrazně zvýší dodržováním následujících zásad:

  • 1. Udržujte si optimální tělesnou váhu, otužujte se, oblékejte se přiměřeně počasí.
  • 2. Při zdravotní kontraindikaci (diabetes, neuropatie, alergie na bodnutí hmyzem, akutní poranění, ortopedický problém) konzultujte vhodnost bosé chůze s (praktickým) lékařem.
  • 3. Po chůzi nohy důkladně umyjte a ošetřete protiplísňovou dezinfekcí a výživnými hydratačními nebo mastnými krémy na bázi oleje či vosku. Klasické pedikúře s „oškrábáním“ chodidla se raději vyhněte.
  • 4. Začínejte v interiéru, na hřišti, pláži, zahradě, čistém chodníku nebo parku, na pohodlných lesních či polních cestách. Do náročnějšího terénu se vydejte až po asi 3 měsících přípravy.
  • 5. Choďte zvolna, dávejte pozor, kam šlapete, a nikdy nechoďte dlouho po absolutně rovném povrchu. Máte-li možnost vybrat si např. mezi asfaltkou se štěrkem a travnatým pruhem na krajnici, vždy volte to příjemnější.
  •  6. Pozor, za mokra to na hlíně, kamenech, namoklém dřevě apod. klouže více než v botách.
  •  7. Neprovokujte zbytečně. S bosýma nohama souvisí mnoho kulturních a sociálních tabu. Do luxusního obchodu či restaurace, Národního divadla a podobně to bosi nezkoušejte, ať si zážitek nezkazíte předvídatelným konfliktem.
  • 8. V terénu typu rozpálený či drsný asfalt, led a umrzlý sníh, štěrk, strniště, park plný výkalů, zvratků, střepů nebo injekčních jehel raději obujte záložní boty (např. otevřené sandály, mokasíny, pětiprsté či jiné minimalistické boty s tenkou podrážkou).
  • 9. Pokaždé zvažte, jestli na plánovanou cestu, výlet apod. není lepší z nějakého důvodu (těžký terén, zima a mráz, charakter předpokládané činnosti) vyrazit v botách. I když jste v kondici a uvyklí bosé chůzi, nechoďte najednou více než 10 km.
  • 10. Noste s sebou malou lékárničku s prostředky na ošetření případných drobných poranění chodidel.

 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.