Co o nás řekne barva očí?
Barvu očí určuje duhovka. Zbarvení oka závisí na množství pigmentu právě v duhovce. Pokud ho obsahuje větší množství, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně.
Ačkoliv za barvou očí stojí převážně genetika, ne vždy ji musíme zdědit přímo po svých rodičích.
„Na barevnosti oka se podílí až 15 genů. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako jeho rodiče,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Genetika versus hormony
Barva duhovky je sice dána geneticky, nezůstává však stejná od narození až do stáří. Dokonce se může v průběhu život měnit. „Je běžné, že světlomodré oči novorozenců do prvních tří let života tmavnou, což je dáno tvorbou melaninu pod vlivem slunečního záření. Někdy oko tmavne až do desátého roku nebo vzácně do dospělosti. Barva očí se může měnit i z důvodu hormonálních změn nebo nesprávného pigmentového vývoje duhovky,“ uvedla Darina Bujalková, lékařka pražské oční kliniky Gemini.
Na vině je melanin
Nejrychlejší změny nastávají ihned po narození, i proto si málo miminek udrží barvu očí, se kterou se narodila. „Barvu očí u miminka určuje množství pigmentu, tedy melaninu, a ten se začíná tvořit až po narození. Proto oči novorozenců světlé pleti jsou vždy světlé a postupně tmavnou až do barvy dané jejich genetickou výbavou,“ řekla Darina Bujalková.
Jaká barva převládá?
Jednoznačně lze říci, že nejvíce je tmavookých lidí. Následují modroocí a zelenoocí a nejméně je těch, jejichž oči jsou šedé. „Nejvzácnější barvou očí je šedá, kterou má jen jedno procento lidí,“ popsal Pavel Stodůlka.
Co nám barva očí může prozradit?
Barva očí však není jen estetický doplněk našeho těla. Existuje mnoho studií o souvislosti barvy očí a výskytu nemocí. „V jedné ze studií byla zkoumána souvislost výskytu očního melanomu a UV záření i barevnosti očí, přičemž bylo zjištěno, že světloocí lidé byli ohroženější než hnědoocí. Tmavá pigmentace na jednu stranu pohlcuje více UV záření, což chrání před vznikem melanomu, ale na druhou stranu tím zvyšuje teplotu čočky, což může vést ke vzniku šedého zákalu. Také bylo zjištěno, že množství melaninu souvisí s rychlostí přenosu nervového signálu, a tím i s rychlejšími reakcemi hnědookých lidí,“ řekl Pavel Stodůlka.
Výrazná změna barvy může signalizovat řadu závažných onemocnění, která s okem nemusejí vůbec souviset. „Změna barvy oka u dospělého člověka může být varovným signálem onemocnění jak organismu, tak oka samotného. Například zánět, nádor, zelený zákal, krvácení do oka, cizí tělísko v oku, může však být i příznakem jiných onemocnění a syndromů. Pokud se patrně změní barva oka, je vždy nutné oční vyšetření,“ doporučil Pavel Stodůlka.
Pokud si ale všimnete, že se vám barva oka lehce změnila, není potřeba se bát. Nepatrné změny barvy oka jsou v pořádku a mohou nastat i několikrát během dne: „Velikost zornice a barvu duhovky mohou nepatrně změnit určité situace nebo emoce, jako je hněv či strach. Pigmenty v duhovce se buď stlačují, nebo roztahují a tím se nepatrně mění i barva očí,“ vysvětlila Darina Bujalková.
Ke změnám barvy oka dochází i v souvislosti s věkem. „S přibývajícím věkem dochází ke změnám také v oku. Tkáň duhovky atrofuje, dochází ke ztrátě pigmentu, cévy začínají být viditelnějšími, duhovka získává světlejší barvu. Proto mají lidé ve vyšším věku často oči světlejší, než jaké měli v mládí,“ uzavřel Pavel Stodůlka.