Co mají ženy vědět o svém zdraví ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti a dál? | Moje zdraví

Co mají ženy vědět o svém zdraví ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti a dál?

  • Co mají ženy vědět o svém zdraví ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti a dál?
    V každém věku je potřeba myslet na trochu jiné věci • Autor: iStock.com
    27. dubna 2017 • 12:00

    Žena často bývá tou, která pevně drží otěže života rodiny a myslí na zdraví svých blízkých. Na koho však mnohdy paradoxně nepomyslí a o koho se nestará, je ona sama. Co bychom si měly my ženy uvědomit v různých životních etapách?

  • Dvacet plus – doba objevování

    ... • Autor: iStock.com

    Vyrostla jste z dětských střevíčků, máte celý život před sebou, vše dostává nové barvy a rozměry. Studujete, chodíte do práce nebo stíháte obojí, chodíte se bavit, zakládáte rodinné hnízdečko nebo naopak hodně cestujete a užíváte svobody. Co by vás ve věku od 20 do 30 let po zdravotní stránce mohlo trápit?

    Poruchy příjmu potravy

    Poruchy příjmu potravy jsou dnes často diskutovaným problémem. Důvodů, proč mladé ženy podléhají diktátu módních časopisů a všeobecně přijímanému vkusu více než štíhlé postavy, je více. S problémem zvaným anorexie a bulimie bojuje v současnosti téměř každá desátá mladá žena. Situace se často nebezpečně vyhrotí během puberty, pokud však nedojde k včasné nápravě, problém přetrvává hluboko do dospělosti.

    Sex nejen ve městě

    EB viróza neboli „nemoc z líbání“ je záležitost především dospívající populace, nevyhýbá se však ani dvacetiletým a starším. Jiný název je také infekční mononukleóza. Nejčastějšími projevy jsou: únava, teplota, zánět nosohltanu a zvětšení uzlin, k těm méně častým patří zvětšení jater, sleziny nebo otoky horních víček. Onemocnění ve většině případů odezní samo, vyžaduje však dlouhodobý klid na lůžku a poměrně přísný dietní režim.

    Okolo dvacítky začíná mnohá žena žít intenzivním sexuálním životem, a pokud nepoužívá ochranu, může si přivodit nepříjemné, či dokonce nebezpečné potíže. „Do ordinace přichází množství žen ve věku kolem dvacítky či třicítky s gynekologickými záněty různé etiologie,“ říká MUDr. Dagmar Váchová z gynekologické ambulance Gyneva v Praze 5. Do kolonky sexuálně přenosných onemocnění patří například ty způsobené chlamydiemi nebo virem HPV (papilomaviry).

    Bakteriální infekce může zasáhnout nejen ženské orgány, ale také (z důvodů anatomického uspořádání) močové cesty, a to tím nejjednodušším mechanismem - vzestupem močovou trubicí. Zánět močového měchýře - cystitida - může podle odborníků ženu postihnout v jakémkoli věku. Maximum výskytu se však pojí zejména s hormonálními změnami v období menstruace a těhotenství.

    Pozor na tetování

    Hepatitida neboli žloutenka typu C je onemocnění, kterým trpí okolo 130 milionů lidí po celém světě. Možností přenosu je více, například transfuze infikovanou krví nebo divočejší sexuální praktiky. Nakazit se ale také můžete během tetování v salonu pochybné úrovně. Pokud se tedy chcete vyzdobit malůvkami na kůži, měly byste si vybrat opravdu prověřené tetovací studio.

    Video se připravuje ...
    12 rad, jak se zbavit kruhů pod očimaVIDEO 

  • Třicet plus – ještě chvíli svoboda

    Po překročení třicítky má žena většinou dostudováno a buduje rozjetou kariéru. Když se to podaří, nastoupí v tomto období „brzdy“ - děti. „Začíná období stresu, nevyspání, času na sebe má žena najednou velmi málo. Mohou plíživě narůstat kilogramy, někdy zůstávají i dlouho po porodu. Zdravotně to všechno stále většinou jde; občas lékař odhalí třeba sníženou funkci štítné žlázy, kdy spouštěčem může být právě těhotenství,“ říká internistka a kardioložka MUDr. Marie Skalská z ProFit Institutu (www.profitinstitut.cz). Podle jejích slov nic nezkazíte, necháte-li si v tomto věku otestovat, jak je na tom vaše srdíčko.

    Někdy ale žena, právě kvůli kariéře, tak dlouho s otěhotněním váhá, že se pak nedaří. Příčin neplodnosti může být více, jednou z nich je problém zvaný endometrióza, kterou u nás trpí asi 10 % žen.
    Další příčinou neplodnosti může být i vyšší věk ženy. Podle statistiky je šance na otěhotnění v 35 letech zhruba poloviční než před třicítkou, o tři roky později již klesá na čtvrtinu.

    Nohu z plynu

    Generace dnešních třicátnic život pohlcuje naplno. Když se zadaří, jsou tady děti, mnohá maminka jde do práce velmi brzy po porodu. Vytížení je obrovské. Dlouhodobý stres, přechozená chřipka, fyzicky náročná práce, deprese nebo vyčerpání po porodu mohou stát za vznikem chronického únavového syndromu. Jde o komplexní a velmi vysilující onemocnění, charakteristické rychlým nástupem a dlouhodobými komplikacemi. Nevýraznějšími projevy jsou kromě těžké únavy také celková slabost svalů, bolesti hlavy, kloubů nebo poruchy spánku. Léčba tohoto stavu vyžaduje naprostou změnu životního stylu.

  • Čtyřicítka – konec i počátek

    ... • Autor: iStock.com

    Ve věku okolo čtyřicítky už má žena v životě celkem jasno. Bývá na vrcholu sil, vše stíhá, vše zvládá. Jenomže plíživý stres si i zde dokáže najít skulinku… „Tady už se mohou mnohem častěji manifestovat problémy s vysokým krevním tlakem nebo není v pořádku lipidové spektrum. Žena řeší stres, rozchody s partnery, často se přidají problémy s dorůstajícími dětmi. V práci se snaží udržet tempo s bezdětnými třicítkami. Pomaličku se přibližují civilizační choroby,“ vysvětluje MUDr. Skalská.

    Podle jejích slov se ručička pomyslných hodin, co se týče prevence, nebezpečně přibližuje ke dvanáctce. I z toho důvodu, že nezdravé životní návyky, nedbalá skladba jídelníčku či pravidelné přejídání se mohou odrazit na celkovém zdravotním stavu. Diabetes 2. typu bývá nejčastěji diagnostikován ženám okolo 45 let. Ženská část diabetické populace je navíc ještě ohrožena časnějšími kardiovaskulárními komplikacemi.

    Zebra v dohledu

    Období po čtyřicítce bývá většinou časem, kdy se začínají objevovat první problémy spojené s přechodem. V klimakteriu se mohou objevit potíže gynekologického rázu jako cysty nebo myomy.
    Po pětačtyřicátých narozeninách by si žena měla nechat preventivně zkontrolovat prsy, zda v prsní tkáni nedochází k nežádoucím změnám. Ani psychika nezůstává ušetřena! Hormonů ubývá, špatných nálad přibývá - podle odborníků se zhruba polovina klientek psychologických a psychiatrických poraden nachází ve věku okolo čtyřicítky.

  • Padesátka – vše se láme

    Ke sportu se vracejte pomalu • Autor: iStock.com

    Po 50. narozeninách by každá žena měla věnovat svému zdravotnímu stavu ještě mnohem větší péči. K problémům popsaným výše přibývají další - a dosti pomalu. Každá třetí žena v České republice trpí řídnutím kostí neboli osteoporózou. Jednou z příčin je nedostatečný příjem vápníku. „Strava českých žen neobsahuje zdaleka tolik vápníku, kolik by jej bylo zapotřebí,“ říká vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR MUDr. Alena Šteflová, Ph. D., MPD. Doporučená denní dávka vápníku je podle WHO 1300 mg denně. Jeho průměrný denní příjem ze stravy se u českých žen přitom pohybuje pod 500 mg! Mezi další rizikové faktory patří předchozí prodělaná zlomenina, kouření více než tří cigaret denně či každodenní konzumace alkoholu.

    Abyste i v padesáti mohly tančit

    Padesátka je věkem, ve kterém by žena měla myslet na sebe mnohem víc a častěji než dřív. Pořád ještě se jedná o věk, kdy se dá mnohé napravit. Děti vyrostly, mnohé již odešly z domu, žena má víc času než kdy předtím. V padesáti vás mohou potkat rozličné problémy: od potíží přetrvávajících po přechodu přes zhoršující se kardiovaskulární komplikace a cukrovku nebo kombinaci obojího až po problémy s dýcháním. O zdraví svého chrupu se určitě staráte dobře. Měla byste se věnovat i tomu, co na první pohled není vidět. Nejlepší a nejméně náročná je vždy cesta prevence.

    Kdy a kam na prevenci

    Gynekologie: Už v 15 letech se od sebe, z hlediska preventivních prohlídek, jaksi obrazně oddělují „pánské“ a „dámské“ záležitosti. V 15 letech by dívka měla absolvovat první ženskou prohlídku. Součástí gynekologické prohlídky je také nácvik samovyšetření prsů a cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla. Zdravotní pojišťovna hradí preventivní gynekologickou prohlídku 1x za rok.

    Zuby: Chrup by měl být kontrolován každého půl roku a ve stejné frekvenci by měla přibýt další důležitá věc -odstranění zubního kamene dentální hygienistkou. Je ale na každé z vás, jak s tímto zákrokem naložíte. Služby dentální hygienistky nejsou hrazené ze zdravotního pojištění.

    Cukrovka: V 18 letech se provádí kontrola hladiny cukru v krvi (glykemie), která slouží k odhalení onemocnění diabetem.

    Srdce a cévy: V 18 letech se u praktického lékaře provádí preventivní vyšetření hladiny cholesterolu a tukových látek v krvi, aby se včas dalo předejít vzniku kardiovaskulárních potíží a riziku infarktu nebo mozkové příhody.

    Ledviny: V 19 letech a pak každé 2 roky je dobré absolvovat orientační chemické vyšetření moče, které dá lékaři určitý náhled na to, jak jsou na tom vaše ledviny a vnitřní prostředí. Vyšetření moči má více úrovní podle složitosti a náročnosti na laboratorní techniku.

    Nebojte se, nemusíte chodit nikam dál než ke svému praktickému lékaři, v jeho ambulanci se provádí základní vyšetření pomocí testovacích papírků.

    Prsy: Od 25 let a pak v pravidelném dvouletém intervalu se provádí klinické a mamografické vyšetření prsů, avšak pouze v případě, že máte v rodinné anamnéze pozitivitu na onemocnění prsu nebo jsou u vás prokázány jiné rizikové faktory (BRCA1, BRCA2). Žádanku k vyšetření v některém z mamologických center vám vystaví buď praktický, nebo ženský lékař.

    Cévy: Ve 40 a v 50 letech se provádí vyšetření k určení hladiny cholesterolu a tukových látek v krvi.

    Cukrovka: Ve 40 letech a pak každé 2 roky probíhá kontrola glykemie (hladiny cukru v krvi).

    Srdce: Ve 40 letech a pak každé 4 roky je žádoucí nechat si vyšetřit EKG. Jde o velmi jednoduché nebolestivé vyšetření, díky kterému lékař získá obraz aktivity vašeho srdce. EKG vyšetření se provádí z důvodu prevence kardiovaskulárního onemocnění.

    Prsy: Po 45. narozeninách začněte opět více myslet na zdraví svých ňader, i když nepatříte k ženám s vyšším rizikem vzniku zhoubného nádoru. V tomto období se tělo pomalu začíná vyrovnávat s menopauzou. Jedním z následků rychlého úbytku ženských hormonů (nebo naopak hormonální substituční terapie) může být vznik zhoubného novotvaru v prsu. Preventivní prohlídky se -pokud není nutno častěji - provádějí jednou za 2 roky.

    Video se připravuje ...
    8 potravin pro lepší paměť a koncentraciVIDEO 

  • Co se v mládí naučíš…

    Snažte se každý den, za každého počasí, ujít 10 tisíc kroků • Autor: iStock.com

    … to ti v padesáti přijde k duhu. Pokud jste nezanedbávaly pravidelné preventivní prohlídky, pak víte s poměrně vysokou přesností, kde jsou vaše silné i slabší stránky. Prevenci se u svého praktického lékaře věnujte - stejně jako v předchozích letech - i nadále.

    Cévy: V 50 a pak v 60 letech vás opět čeká vyšetření na hladinu cholesterolu a tukové látky. 

    Prsy: I nadále máte nárok každé 2 roky na preventivní mamografické vyšetření.

    Střeva: V 50 letech se k pravidelným testům přidává test na skryté (okultní) krvácení ve stolici. Tento test slouží k odhalení kolorektálního karcinomu a do 55 let se opakuje každý rok. Po 55. roce jej stačí opakovat jednou za 2 roky. Pokud je lékaři cokoli podezřelé, odešle vás k endoskopickému vyšetření střev. To se opakuje v případě podezření každých deset let.

    Srdce: V 60 letech vás opět čeká vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi. Ve dvaceti žena nejvíc řeší svou postavu a hmotnost ryze z estetického pohledu. Má vysokou toleranci vůči únavě a stresu. Mladé ženy mají často zkušenosti s různými úrazy (na kole, na lyžích, na snowboardu). Časté jsou u nich bolesti zad způsobené špatným držením těla či příliš intenzivním sportováním nebo bolesti hlavy způsobené stresem. „Věnujte se prevenci, dokud to ještě může být prevence, a ne už léčba,“ dodává MUDr. Skalská. Od 35 let máte nárok na hrazené preventivní prohlídky u praktického lékaře jednou za 2 roky. Jednou za rok je dobré preventivně navštívit preventivního vyšetření vám praktický lékař každé dva roky orientačně vyšetří moč.

    Odborná spolupráce MUDr. Dagmar Váchová, gynekologická ambulance Gyneva v Praze 5

    MUDr. Marie Skalská, ProFit Institut

    MUDr. Alena Šteflová, Ph. D., MPD, Kancelář Světové zdravotnické organizace v ČR

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.