Dlouhodobé sezení je epidemií 21. století. Jak škodí našemu zdraví a trik Petra Havlíčka, co s tím
Schválně, co děláte, když čtete tento článek? S největší pravděpodobností sedíte. V tom se asi moc nebudeme lišit od Američanů, ti sedí v průměru 13 hodin denně. K tomu osm hodin spí, celkově to znamená tedy přibližně 21 hodin s minimálním pohybem. Co to ale znamená pro naše tělo?
Drtivá většina z nás tráví celý svůj pracovní den přilepená na židlích a stolech. Největším pohybem je pro nás běhání prstů po klávesnici nebo displayi a namoženy máme možná lokty, protože špatně držíme myš. V současné době v Americe většina – plných 80 % pracovních míst – vyžaduje jen velmi málo fyzického pohybu. Pro srovnání v roce 1960 vyžadovala plná polovina pracovních míst v USA těžkou až střední fyzickou aktivitu.
Přitom výzkumy hovoří jasně: Pokud denně sedíte více než šest hodin, výrazně se zvyšuje riziko předčasné smrti. Už zhruba po hodině sezení začínají svaly kolem páteře a na nohách ztrácet schopnost správně se zapojit. Pokud je tedy při sezení nenapínáme vůbec, po určité době dojde k celkovému zhoršení držení těla, a tím i k celé řadě nově vzniklých bolestí.
Horší funkce mozku i riziko cukrovky
Po dvou hodinách bez pohybu klesne váš dobrý cholesterol o 20 %. Dlouhé sezení zpomaluje průtok krve v dolních končetinách, což má za následek vznik křečových žil a krevních sraženin. Z nedávného výzkumu na univerzitě v britském Liverpoolu vyplynulo, že dlouhé sezení bez přestávek by mohlo zpomalovat průtok krve i do mozku. To následně ovlivňuje kognitivní funkce a riziko neurodegenerativních onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba. Stačí prý pouhé dvě minuty chůze každou půl hodinu, abychom něčemu takovému předešli.
V neposlední řadě jsou lidé se sedavým zaměstnáním náchylnější k onemocnění cukrovkou. I když si možná myslíte, že cvičení v tělocvičně dvakrát týdně to vynahradí, pamatujte: Sedíme asi 21 hodin denně. Nemusíte být matematik, abyste si spočítali, že takto dlouhé sezení prostě cvičením nevykompenzujete.
Jak se více hýbat? Zkuste si například říct, že během každého telefonátu se zvednete a budete se procházet. Choďte si do kuchyňky pro vody vždy, když dopijete sklenici.
Skvělý trik doporučuje v následujícím videu výživový odborník Petr Havlíček. Kromě jiného také prozradí, jak často byste si v sedavé práci měli dělat pauzy a jak dlouho by měly trvat!