Koktavost

S prvními projevy koktavosti se můžeme setkat už kolem třetího roku dítěte. Dítě začíná mluvit ve větách a je běžné, že občas zadrhává nebo opakuje slabiky, slova. Tyto neplynulosti obvykle netrvají déle než tři měsíce, pokud neplynulost po této době nevymizí, doporučuje se vyhledat konzultaci u logopeda.

Dříve bylo několik teorií, které vysvětlovaly příčiny koktavosti, dnes se však už od většiny z nich ustupuje. Faktory ovlivňující koktavost jsou vrozené predispozice a dědičnost. Trauma, úzkost nebo strach mohou být pouze spouštěcím mechanismem, nejsou však přímou příčinou.

Lidé trpící koktavostí, tzv. balbutici, se často dobrovolně sociálně izolují a u některých se dokonce v extrémních případech může rozvinout agofobie, kdy je blok z dialogu tak silný, že pacient raději nemluví vůbec.

Příznaky koktavosti

Projevuje se buď opakováním prvních hlásek, slabik ve slově, tvrdými hlasovými začátky a protahováním slabik a u těch nejtěžších forem není pacient téměř schopen mluvit. Pokusy o vyslovení slov doprovází tiky a škubání hlavy nebo celého těla, pocení a zrychlený tep.

Léčba koktavosti

Na léčbě se podílejí foniatři, logopedi i psychologové. Terapie zahrnuje různá logopedická cvičení, řečové tréninky a je vždy individuálně nastavená podle příčin a období vzniku a zahrnuje i psychoterapii, která posiluje pacientovo sebevědomí. Většinou jde o dechová, fonační, uvolňovací a artikulační cvičení. 

Léky

Proti koktavosti neexistuje žádná medikace, ale lékař někdy může předepsat sedativa kvůli celkovému zklidnění pacienta.

Domácí léčba, jak si pomoci

Pro úspěšnou terapii je podstatné celkové zklidnění a schopnost relaxace pacienta, proto se doporučují jóga a relaxační techniky, které mohou sloužit podpůrně při terapii, ale samostatně koktavost nevyléčí.

Kdy jít k lékaři

Lékaře navštivte, pokud dítě zadrhává déle než tři měsíce.