Spolehlivý manuál jak z vašeho dítěte vychovat metráčka
Obézní je v Česku každé páté dítě ve věku 6 až 15 let. Zdá se vám to málo? Přičiňte se sami! Není tak obtížné udělat tlouštíka i z vlastního dítěte. Pokud chcete, aby se z vašeho potomka stal „metráček“, pak se řiďte „radami“ v tomto článku. Ale pokud máte své dítě opravdu rádi, což předpokládáme, dělejte pravý opak.
Je nutné si uvědomit, že potomkovu váhu a postavu máte ve vlastních rukou. Pouhých 2-5 % případů dětské obezity nesouvisí s vaším rodičovským přístupem a rodinným prostředím, ale s nemocí nebo užíváním léků.
Na vzestup hmotnosti mají vliv některé hormonální poruchy, jako je Cushingův syndrom se zvýšenou tvorbou hormonů nadledvin, syndrom polycystických ovarií nebo (spíše výjimečně) snížená činnost štítné žlázy, čili hypotyreóza.
Obezita se vyskytuje i jako součást geneticky podmíněných syndromů, například choroby zvané Praderův-Williho syndrom. Děti postižené tímto syndromem celkově neprospívají, přestože jim chybí pocit sytosti a doslova snědí, co mohou, takže jídlo je před nimi nutné zamykat. Z léků způsobují přibývání na váze antidiabetika, preparáty užívané v hormonální substituční terapii nebo tricyklická antidepresiva; u dětí se však uplatňují převážně kortikosteroidy podávané k potlačení zánětů a alergií.
Pokud vaše děti přijmou v potravě více energie, než vydají, uloží přebytky do tukové tkáně. A to tím ochotněji, čím více tukových buněk a genů řídících toto ukládání mají k dispozici po předcích, tedy po vás. Obrovský vliv na rozvoj obezity má i rodinné prostředí - preference určitých potravin, jídelní zvyklosti a způsob trávení volného času v rodině.
Vaše možnosti proměnit ratolest v otesánka jsou tedy nezměrné a je jen na vás, jak je využijete. Hlavně se nepodceňujte, jako účastníci internetového on/off-line průzkumu Střediska analýz a empirických průzkumů (SANEP), který proběhl v červenci 2011 mezi téměř 12 tisíci rodiči jednoho či více dětí mladších 18 let. Jen pouhých 8,7 % jich připustilo vliv životního stylu rodiny na obezitu potomka.
Slabých 21 % uvedlo jako možnou příčinu obezity svého dítěte přejídání a 23,3 % lenost. Genetické dispozice označilo za potenciálního viníka 16,7 % matek a otců a 6,7 % nemělo o původu potomkovy tloušťky žádnou představu, což se dá považovat za ignorantství.
Jděte příkladem - jezte, válejte se a hlavně nesportujte
Doufáme, že sami vynecháváte snídaně, obědváte v letu chlebíček z kantýny a večeříte, kdy se vám to hodí, nad novinami nebo u počítače, popřípadě po celodenním půstu v noci „luxujete“ ledničku. „Večeři máš v troubě,“ slyší vaše děti šestkrát do týdne a u prostřeného stolu se jako rodina pořádně nesejdete, jak je měsíc dlouhý.
Osobní příklad je nejlepší, a tak vás děti brzy napodobí. Podporujte je v tom. Nenuťte jim snídani, když tvrdí, že ráno nemají hlad a najedí se ve škole. Aspoň jim pořádně vytráví a ten pytlík čipsů, tři tatranky nebo majonézovou bagetu se salámem z automatu slupnou jako malinu.
Nezapomeňte jim na to dávat dostatečné kapesné, protože ani buchty, koláče a koblihy dnes nejsou nejlevnější a půl litru nového energy drinku z reklamy nepořídíte ani za minci nejvyšší nominální hodnoty.
Obědy ve školní jídelně jsou proti tomu za babku, navíc podávané v pravidelném čase, ale většinou jde o samé zdravé blafy. Vařit pestře a vyváženě v souladu s nutričními potřebami dětí mají jídelny v popisu práce. A tak nešetří luštěninami, zeleninovými polévkami, vařenými bramborami ani drůbežím masem, a občas dokonce servírují ryby, saláty z čerstvé zeleniny, jogurty, ovoce nebo játra plná vitaminů a minerálů.
Neukazujte jim žádné zdravé alternativy
Děti samy nejlépe vědí, co je pro ně dobré. A jestliže jim ve škole opravdu nechutná, ne abyste jim s sebou náhradou dávali třeba chleba s rostlinným margarínem, plátkem eidamu a paprikou, rohlík s tvarohovou pomazánkou, jakostní šunkou (minimálně 90 % masa) a ředkvičkami nebo zeleninový salát se sýrem v krabičce či zavinutý v pita chlebu.
Hezky jim usmažte řízek z krkovičky nebo šťavnatý karbanátek z mletého bůčku a vložte ho mezi dva krajíce chleba s hořčicí a kyselou okurkou. Nic nezkazíte ani opečenou klobásou, bábovkou nebo kusem pizzy se salámem, smetanou a spoustou tučného sýra.
Naopak zeleninu se potomkům snažte maximálně znechutit. Předkládejte jim hlavně tu zelenou, tedy špenát, brokolici, kapustu, fazolky, hrášek nebo listové saláty - jídlo zelené barvy totiž u dětí prohrává, červené, žluté a oranžové potraviny jsou mnohem oblíbenější.
Tohle sníš, to ti povídám!
Trvejte na tom, aby dítě snědlo všechno, co mu naložíte na talíř. Dokud to neudělá, nedostane zmrzlinu. Smetanovou, samozřejmě, ty ovocné vodové nemají žádnou chuť. Zakoplo a rozbilo si koleno? Utěšte ho nějakým pamlskem. Vůbec nebrečelo u zubaře? Odměňte ho oblíbenou pochoutkou. Rozhodně používejte jídlo jako výchovný prostředek.
Nosí váš školák samé jedničky? Skvělé, vezměte ho do cukrárny a za každou mu kupte pořádný zákusek. Návyk na sladkou chuť je třeba budovat od narození. Že vaši známí nesladí svému batoleti ani čaj, tvrdí, že mléko, ovoce nebo mrkvička jsou sladké dost, a dokonce zakazují návštěvám nosit bonbony a čokolády? Hloupost, nejpozději ve školce se dítě se sladkostmi stejně setká a při své neznalosti těchto laskomin bude považováno za outsidera.
Sport je fuj!
Cvičili jste naposledy na základní škole, do prvního patra jezdíte výtahem a jediné výlety podnikáte do nákupního centra? Výborně, opět platí, že osobní příklad inspiruje nejvíc. Neudělejte tu chybu, že byste děti přivedli do pohybového kroužku nebo mezi skauty, kde by se jejich vzorem mohl stát nějaký namakaný trenér nebo vedoucí.
Když už, přihlaste syna či dceru do sportovního oddílu. Závody, srovnávání s ostatními a tréninkový dril několikrát týdně, nejlépe ráno ještě před začátkem vyučování, jim navěky znechutí jakýkoli pohyb.
Pozor, při běžkování vaše zlatíčka spotřebují dvakrát více energie než na sjezdovce! Pokud už tedy musíte vstát z gauče a vyvézt je na hory, tak zásadně na svahy hustě poseté rychlými občerstveními. Párky v rohlíku, bramboráky, langoše s kečupem, smažák s tatarkou a hranolky, hamburger v bílé housce, smetanové šejky a bombardina vyrovnají energetický deficit.
Hlavně žádný aerobní pohyb cyklického charakteru (chůze, nordic walking, kolo, rotoped, zmíněné běžky, plavání), aby tepová frekvence zůstala zhruba tam, kde se nachází při povalování v posteli. Posmívejte se před dětmi sportujícím lidem, hlídejte, aby se dítka nepřepínala, a v žádném případě jim nedovolte více pohybu než hodinu denně. Také pravidelnost je na škodu - ke vzniku návyku na pohybovou aktivitu někdy stačí i tři týdny.
Místo pohybu dětem nabídněte atraktivnější náplň volného času - posaďte je k televizi nebo počítači se zásobou her a filmů. Aspoň nebudou nikde lítat, nezraní se a nesrazí je auto. Nakupte jim k tomu litry koly a kila brambůrků, krekrů a pražených oříšků, pokud možno obalených v soli - také kvůli soli v jídle u nás přibývá dvacetiletých s vysokým krevním tlakem, a proč by zrovna vaše děti měly být výjimkou kazící partu?
Jestliže vám krystalky soli na pečivu přece jen vadí, podsuňte ji dětem v potravinách, kde není tak nápadná - vhodné jsou především uzeniny, instantní polévky, asijský fast food nebo tavené sýry. Taveňáky, stejně jako některé energetické drinky, navíc obsahují fosfáty bránící vstřebávání vápníku z mléka, sýra a kvalitních mléčných výrobků, sardinek, květáku, brokolice a dalších potravin.
Tím, že dětem dovolíte odmítat jídlo bohaté na vápník, se jim navždy postaráte o křehké kosti. Až 99 % vápníku v těle je totiž shromážděno právě v kostech (a také v zubech) a nejvíc se ho tam uloží v dětství. Až polovina kostní hmoty se vytvoří od narození do puberty a v pubertě přibude dalších 30-40 %. Pouze zbývajících 10-20 % se doplní do věku 30 let.
Nebojte se, zůstane jim to
Bojíte se, co bude, až děti dospějí a vymaní se z vašeho vlivu? Nepřijde vaše úsilí ve výchově tlouštíka vniveč? Žádný strach: Děti z tloušťky nevyrostou! 80 % dětí s nadváhou či obezitou bude mít problémy s váhou i v dospělosti. Čím dříve vaše dítě začne být obézní, tím větší má šanci, že ho kila budou trápit celý život. A s nimi i cukrovka, vysoký krevní tlak, ztukovatělá játra a cévy ucpané cholesterolem, takže k infarktu nebo cévní mozkové příhodě se propracuje třeba už po třicítce.
Pokud ho nezabijí tyto nemoci, možná to udělá karcinom jícnu, tlustého střeva, žlučníku, slinivky, vaječníků, prsu či prostaty, jejichž vzniku obezita také nahrává. O artróze nosných kloubů a bolestech zad ani nemluvě.
Opravdu chcete, aby se z vašeho potomka stal „metráček“? Pak se řiďte „radami“ v tomto článku. Ale pokud máte své dítě opravdu rádi, což předpokládáme, dělejte pravý opak. A také mrkněte na internetové stránky www.YesNeYes.cz, kde se zdravým hubnutím poradí odborníci na výživu a aktivní životní styl. Stránky ukažte i svým dětem, protože těm jsou určeny především.
Odborná spolupráce: MUDr. Radka Jedličková VŠTJ Medicina Praha, www.vstj.cz
