Tabletky pro diabetika
První tabletky pro pacienty s diabetem byly vyvinuty a podávány už v 50. letech minulého století. Od té doby se stále zdokonalují.
V České republice žije v současné době téměř 800 tisíc lidí trpících diabetem 2. typu; na rozdíl od cukrovky 1. typu, při níž se netvoří vůbec žádný inzulin, mají tvorbu inzulinu zachovanou, ale ne tak, aby to stačilo na regulaci hladiny cukru v krvi (glykemii). Ta se pak může zvyšovat nad únosnou mez. Dlouhodobě zvýšený „cukr“ působí diabetikovi potíže, po čase se dostavují komplikace zasahující cévy, ledviny, srdce, oči, dolní končetiny…
Od diety k pilulkám
Diabetes 2. typu se léčí podle stupně závažnosti. První ke slovu samozřejmě přichází dieta spojená s fyzickou aktivitou. Je-li však cukrovka ve stadiu, kdy pouhá úprava režimu a případná injekční aplikace inzulinu nestačí, přicházejí na řadu léky – perorální antidiabetika (PAD), jinými slovy „pilulky“ proti cukrovce. Každý z těchto léků působí mírně odlišným mechanismem, všechny však míří k jednomu společnému cíli – pomoci organismu vyrovnávat se s neschopností využívat inzulin. „Je několik skupin léků, které jsou známé již delší dobu, a potom jsou skupiny nové, jež přišly do diabetologie relativně nedávno,“ říká doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph. D., z diabetologické ambulance 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Základním lékem pro pacienty s diabetem 2. typu je podle jeho slov metformin. Používán je už velmi dlouhou dobu. „Metformin zvyšuje citlivost k inzulinu, je osvědčený a levný, je tedy lékem první volby. Dlouhou dobu jsou rovněž používány léky odvozené od sulfonylurey, které jsou také levné, ale u některých pacientů mohou vést k nadměrnému poklesu krevního cukru a vyvolat hypoglykemii (snížení hladiny glukózy). Ta je z různých důvodů nevýhodná a v některých případech i nebezpečná. Novější skupinou jsou glitazony, které mají za cíl opět zvýšit citlivost k inzulinu. Používán je u nás nyní jen pioglitazon,“ vypočítává lékař.
Inhibitory alfa-glukosidázy snižují hladinu cukru v krvi tak, že blokují enzym, který je potřeba pro štěpení cukru v tenkém střevě. Tím je zajištěno zpomalení vstřebávání cukrů ze střeva a snížení zvýšené hladiny cukru v krvi, k níž dochází po jídle. „Pokud pominu málo používané skupiny antidiabetik, jako jsou glinidy a inhibitory alfa-glukosidázy, zbývají relativně nové léky – gliptiny,“ vyjmenovává lékař. „Gliptiny jsou založeny na účinku hormonu GLP-1 (inkretinový efekt), málo se při jejich používání vyskytují hypoglykemie a nevzrůstá po nich hmotnost. Do portfolia perorálních antidiabetik pak v nedávné době přibyla horká novinka – glifl oziny; tyto léky způsobují zvýšené vylučování krevního cukru do moči, velmi málo se při nich vyskytují hypoglykemie, hubne se po nich, a dokonce i trochu klesá krevní tlak,“ uzavírá docent Prázný.
Odborná spolupráce: doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph. D., diabetologická ambulance 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
