Prvnímu dítěti ze zkumavky je 42 let, léčba neplodnosti se stále zlepšuje
Pohodlnější a úspěšnější, tak by se dal popsat pokrok v umělém oplodnění, kterého lékaři dosáhli za 42 let. Právě tolik je prvnímu „dítěti ze zkumavky“. I když jsou metody stále lepší, úspěšnost stagnuje, péči totiž vyhledávají stále starší rodiče a ti mají přirozeně menší šance na úspěch.
Úspěšnost léčby končící porodem dítěte se dlouhodobě pohybuje mezi 20 a 30 procenty. V průběhu let se moc nemění, o pomoc si do center asistované reprodukce chodí žádat čím dál starší páry, kterým se nedaří přirozeně otěhotnět. „Na vstupu celého procesu IVF pracujeme s horším materiálem, a přestože máme nejlepší technické vybavení, nejsme schopni dosáhnout lepších výsledků. Tento trend vidíme po celém světě,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Bagócsi.
Naivní představy o IVF
Podle lékaře chodí některé páry na kliniku s naivními představami, že je umělé oplodnění neboli IVF všemocné. Ale tak to opravdu není. Když je ženě 43 let nebo více, je statisticky pouze pětiprocentní šance na úspěch. „Jen v Česku v posledních deseti letech vzrostl průměrný věk neplodných párů usilujících o léčbu z 33,6 na 36 let. U nás na klinice je pak průměrný věk párů dokonce 39 let,“ dodává lékař.
Řešením je podle lékařů větší osvěta o plodnosti a plánování zakládání rodiny. Lidé odkládají početí potomka nejčastěji kvůli vybudování vhodného zázemí, kariéře nebo cestování a IVF vnímají při problémech jako spásné řešení. „Nikoho samozřejmě nenutíme mít děti v 19 letech, ale lidé by měli mít dostatek informací, aby si mohli založení rodiny naplánovat. Podle vzoru celebrit si často myslí, že pomocí IVF mohou otěhotnět v jakémkoli věku, což je samozřejmě hloupost,“ říká MUDr. Bagócsi.
Specialisté přesto nepředpokládají, že by se trend odkládání rodičovství v nadcházejících letech příliš měnil. Na práci lékařů z reprodukčních klinik tak bude odkázáno stále více párů.
Pokrok oboru
Obor reprodukční medicíny se ovšem změnil v technologii a lékařských postupech. „Když se ohlédneme třeba jen deset let zpět, vidíme velké změny zejména v oblasti léčiv a přístrojů v laboratořích. Dokážeme například mnohem lépe monitorovat vývoj embryí. Je to jako kdybychom se před deseti lety na embryo dívali přes dno lahve a nyní používali mikroskop. Díky moderním technologiím máme tolik informací, že je někdy ani neumíme přesně vyhodnotit. Technika je v tomto případě zatím před lidskými zkušenostmi,“ shrnuje doktor Bagócsi.
Významně se podle něj také zlepšila bezpečnost celého procesu oplodnění. Ať už se jedná o manipulaci s buňkami a embryi, nebo o léčbu pacientů. „Dříve měla většina žen podstupujících léčbu nepříjemné hyperstimulační syndromy. Setkávali jsme se s nimi opravdu denně. Dnes už k tomu díky moderním lékům dochází jen zřídka,“ popisuje MUDr. Bagócsi.
Další pokrok se pak bude odehrávat hlavně v laboratořích. „Čím dál více informací o embryích bude zpracovávat umělá inteligence. Ta podle nejrůznějších parametrů vybere to nejkvalitnější embryo k zavedení. Předejde tak řadě neúspěšných pokusů, které jsou pro páry emočně velmi náročné,“ popisuje MUDr. Bagócsi.
