Na stáří nejste sami: Pomoc seniorům a jejich rodinám

Na stáří nejste sami: Pomoc seniorům a jejich rodinám
Rodina není vždy schopná se o seniora postarat. • Autor: istockphoto.com
1. srpna 2016 • 12:28

Každá společnost je dobrá jen natolik, nakolik se dokáže postarat o své nejslabší a bezmocné a dát jim alespoň malou část toho, co poskytuje svým nejsilnějším a mocným. Co nabízí sociální systém v České republice seniorům a jejich rodinám?

,Lidský život se zejména ve vyspělých státech Evropy, Severní Ameriky a v Japonsku neustále prodlužuje. V České republice se v současné době ženy dožívají průměrně 81 let a muži 75 let.  

Předpokládá se však, že ženy narozené v roce 2065 budou žít v průměru 91 let a muži 86,5 roku. Přibývá rovněž dlouhověkých lidí (tj. nad 90, podle některých autorů nad 85 let). Děje se tak díky zvyšování životní úrovně, kvalitní stravě, úbytku těžké fyzické práce a souvisejícímu menšímu opotřebení organismu i zásluhou medicínského pokroku. V české populaci od 90. let 20. století rovněž roste podíl osob nad 60 let věku oproti podílu osob do 15 let. Do roku 2050 stoupne podíl osob nad 65 let v populaci téměř na třetinu oproti současným necelým 15 % a podíl osob nad 80 let, které nejvíce čerpají sociální a zdravotní péči, se zvýší z 3,5 % na bezmála 10 %.

Rodinná péče není vždy možná

Rámec rodinné péče, popřípadě s podporou takzvaných terénních sociálních služeb, představuje nejlepší způsob péče o seniory v jejich přirozeném, domácím prostředí (a většina starých lidí také tento způsob péče preferuje před pobytem v ústavním zařízení); klade však vysoké nároky (včetně finančních) na pečovatele a koordinaci a závisí na míře soběstačnosti seniora. Zahrnuje i návštěvy praktického/„rodinného“ lékaře v domácnosti a poskytování ošetřovatelské péče (a to buď laicky rodinou, nebo profesionálně, např. sestrou agentury domácí péče). 

Někdy však tento způsob péče o seniora není možný. „Mladí“, kteří by měli zajistit staré rodiče, už jsou často sami staří (je jim například kolem 60–70 let) a nemocní, mnohdy – v souvislosti s posunem věku odchodu do penze a pod tlakem ekonomické situace – ještě pracují, podporují své děti a starají se o vnoučata. Někdy jejich bydliště dělí od bydliště rodičů stovky kilometrů nebo se zkrátka nemohou o „své“ seniory postarat z jiného důvodu. A pak je tu skupina seniorů, kteří děti ani jiné blízké příbuzné nemají, zemřel jim partner a oni zůstali úplně sami. Ženy, jež obecně žijí déle, se v této pozici ocitají častěji než muži… Při nemožnosti účasti rodiny musí úlohu „pečovatele“ převzít stát.

Co je sociální služba 

Sociální služba je činnost provozovaná s cílem pomoci zajistit seniorům co nejdéle co největší fyzickou a psychickou soběstačnost a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného společenského života; v případě, že to zdravotní stav starého člověka nedovoluje, je posláním pracovníků sociálních služeb zajistit mu důstojné prostředí k životu a dobré zacházení. Mezi zřizovateli sociálních služeb figurují úřady státní správy (kraje a obce, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR), neziskové organizace včetně církví, občanských a charitativních sdružení. Podmínky pro efektivní fungování sociálních služeb se v ČR zlepšily a zpřehlednily počátkem roku 2007, kdy vstoupil v platnost zákon o sociálních službách. 

Přesto například analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí i denní praxe ukazují, že sociální péče o české seniory není vyhovující. I když jen 2 % seniorů z celkového množství starých lidí čerpajících nějakou formu sociální péče potřebují péči ústavní, v Česku tento model péče převládá. Přitom mnohem potřebnější by byly služby terénní a naprostým ideálem je péče rodinná, s výpomocí profesionálních terénních sociálních pracovníků.

Odborná spolupráce: Julie Městková, sociální pracovnice občanského sdružení Život 90, www.zivot90.cz

Autor: Dita Váchová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.