Býti vegetariánem: Jak správně nahradit maso, aby tělo nestrádalo? | Moje zdraví

Býti vegetariánem: Jak správně nahradit maso, aby tělo nestrádalo?

Býti vegetariánem: Jak správně nahradit maso, aby tělo nestrádalo?
Autor: iStock.com
26. května 2023 • 14:00

Pokud i vy patříte do skupiny „nemasařů“ nebo se právě rozmýšlíte, že maso není to pravé ořechové pro vaše zažívání, jsou potřeba ty správné znalosti, jak maso případně nahradit, aby tělo dostalo vše, co potřebuje. Jaké potraviny je třeba zahrnout do jídelníčku, aby vám nic nechybělo?

Člověk je od přírody všežravec, mnoho lidí však maso ve svém jídelníčku nechce. Bez masa se žít dá, musíte však vědět, jak ho nahradit, aby tělu skutečně nic nechybělo. Zdravé a správně fungující tělo totiž potřebuje všechny jemu potřebné živiny. Jak maso nahradit?

Video se připravuje ...
Vegetariánské špízy s feta sýrem na griluVIDEO 

Maso určitě nepotřebujeme na talíři každý den. K otázkám týkajícím se etického aspektu konzumace masa (chov a zabíjení zvířat pro naši potravu) a jeho přínosů nebo nevýhod pro lidské zdraví se přidává aktuální otázka životního prostředí. Již v roce 2018 zazněla v časopisu Nature výzva vědců, abychom omezili spotřebu masa, zejména hovězího a vepřového, protože je to neekologické.

Ekologie jako možný důvod

Jak souvisí maso s ekologií? Problém je v tom, že živočišná výroba využívá většinu zemědělské půdy, ale maso a mléčné výrobky představují pouze 18 % kalorií všech potravin a třetinu bílkovin, které konzumujeme. K tomu musí být přidán metan v důsledku trávení skotu. Všechny krávy na světě ho produkují více než automobilová a letecká doprava dohromady. Na vrub neekologičnosti živočišné výroby v takovém rozsahu, jak ji známe dnes, je třeba ještě přičíst odlesňování, a tím nepřímé vyhubování jiných živočišných druhů a zásadní znečišťování oceánů.

Být, či nebýt vegetariánem

Pokud vás právě přešla chuť na každodenní porci šunky či šťavnatý steak, je dobré zmínit fakt, že ani v případě ekologie není třeba býti 100% vegetariánem. Konzumace masa jednou či dvakrát týdně je i podle odborníků naprosto v pořádku. A to také z hlediska zdraví. Živočisné bílkoviny jsou pro nás ve správné míře určitě prospěšné. Obecně platí, že stravovací plán každého člověka by měl být pestrý, aby pokryl všechny tělu potřebné makro- i mikronutrienty.

Jaké jsou vhodné „náhražky“ masa?

Pokud se přece jen rozhodnete maso ze svého jídelníčku vynechat, je třeba znát potraviny, které nám ho účinně pomohou substituovat. Abychom totiž ztrátu plnohodnotných bílkovin a aminokyselin nahradili, je nutné je doplnit.

Mezi vhodné potraviny, které slouží také jako správná náhrada masa, patří jednoznačně sója. Luštěnina, která by však v jídelníčku neměla být zas tak často. Proč? Sója, ačkoliv je skvělým zdrojem bílkovin, je také jedním z hlavních alergenů a ani její geneticky modifikované formy nejsou úplně vhodné pro zdraví. Také se nedoporučuje zvýšená konzumace mužům, kteří se snaží o početí dítěte.

Další vhodnou variantou, jak nahradit maso, jsou obiloviny (ty však mohou být problémem pro lidi s přecitlivělostí na lepek), mořské řasy (nicméně pozor na množství, protože obsahují hodně jodu, což může způsobit problémy se štítnou žlázou) a houby. Královnou mezi nimi je jednoznačně hlíva ústřičná kvůli obsahu živin a bílkovin. Mimo jiné obsahuje stále známější a populárnější beta-glukany – imunomodulátory, které pomáhají tělu od hlavy až k patě, protože posilují imunitní buňky, zkracují dobu léčby různých onemocnění i hojení povrchových ran. Hlíva se dá v kuchyni připravit na mnoho způsobů a nabízí kulinářské zážitky. „Pokud ale chceme využít její účinky na imunitu, je nutné sáhnout po vysoce čistém beta-glukanu v podobě výživového doplňku,“ doporučuje odborník na imunitu a hlívu ústřičnou Ing. Adrián Doboly z biotechnologické laboratoře Natures.

Další možné náhražky masa

Skvělou formou, jak dodat tělu potřebné bílkoviny, ale také další prospěšné živiny, jsou také ořechy a semena. Ty se doporučuje konzumovat nesolené a tepelně neupravené, aby si zachovaly veškeré potřebné nutrienty. Dobrou volbou je i avokádo, všechny druhy dýní, zelená zelenina (například brokolice) a listová zelenina (různé druhy salátů, zelí, kapusta). Kromě toho, že je zelená zelenina zdrojem důležitých vitaminů a stopových prvků, obsahuje také alkalické soli, které pomáhají předcházet přemnožení nežádoucích mikroorganismů – virů, bakterií, různých spor. Na rozdíl od ořechů a semen, které je vhodnější jíst tepelně neupravené, je zelenina skvělá syrová, ale také i částečně tepelně upravená. Zatímco syrová je významnějším zdrojem živin, tepelně upravená zase snadněji stravitelná

Autor: Valentina Lebová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.