Kvůli cholesterolu se obvykle nechceme omezovat | Moje zdraví

Kvůli cholesterolu se obvykle nechceme omezovat

Kvůli cholesterolu se obvykle nechceme omezovat
Cholesterol je ovlivněn stravováním a pohybem. • Autor: istockphoto.com
21. září 2016 • 10:53

O cholesterolu bylo řečeno a napsáno mnohé. Všichni vědí, že patří mezi tuky, že je příčinou ucpávání cév, srdečního infarktu či mozkové příhody a že je obsažen v mnoha potravinách, například v paštikách, uzeninách, mletých masech, tučných sýrech, másle, smetaně, vaječném žloutku a podobně. Hodně se o něm mluví v souvislosti s onemocněním dospělých, ale o tom, že trápí i děti, se mluví méně a o tom, že se v některých rodinách táhne jako nit napříč generacemi, se spíš mlčí. 

Cholesterol potřebuje každý z nás. Je potřebný pro stavbu každé buňky našeho těla, důležitý pro tvorbu řady hormonů, transportérů, metabolitů i pro správné fungování imunitního systému. Zdravý dospělý člověk potřebuje asi 300 mg cholesterolu denně. Dvě třetiny si dokáže organismus vytvořit sám složitým procesem, do něhož jsou zapojeny nadledviny, játra, střevo a další orgány, jednu třetinu přijímáme z potravy, přičemž laboratorní analýzou krve je možné od sebe oba typy cholesterolů odlišit a zjistit hodnoty každého z nich. U dospělých se na zvýšenou hladinu cholesterolu přijde buď v rámci preventivních prohlídek, nebo častěji poté, co dojde ke zdravotním potížím následkem jeho dlouhodobého zvýšení a působení na cévy. U dětí je tomu trochu jinak, u nich se za krátkou dobu života kardiovaskulární potíže nestačí vyvinout. Škodlivé působení cholesterolu na to má ještě několik let. „U dětí z rizikových rodin, tedy z těch, v nichž se někdo na vysoký cholesterol léčí nebo kde byly zaznamenány srdeční infarkty a mozkové příhody, je zjišťována hladina cholesterolu v rámci pětileté a třináctileté preventivní prohlídky. Pokud se prokáže vysoká hladina cholesterolu, pediatr k nám dítě odešle na podrobnější vyšetření. Část našich dětských pacientů ale přichází rovnou z těchto rodin. Jsou to děti našich dospělých pacientů z kardiologie či kardiochirurgie,“ říká na úvod vedoucí lékař metabolické ambulance oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Nemocnice Na Homolce prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSc. 

Příčiny, proč ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi dojde, jsou dvě. Buď jde o hypercholesterolemii z přejídání, kde je na vině jednoznačně chyba ve stravování a pohybu pacienta, nebo o tzv. familiární hypercholesterolemii. „V tom případě za problém může dědičná dispozice způsobující změnu v jaterních buňkách vedoucí k tomu, že játra nedokáží cholesterol získaný z potravy správně vstřebávat, aby se mohl dále rozštěpit, využít nebo vyloučit zpět do střeva žlučí, protože organismus cholesterolem velice šetří a filigránsky se stará o jeho správnou hladinu v krvi. Je-li hladina vysoká, vyvolává to aterosklerózu, ale je-li jeho hladina nízká, vyvolá nezvratnou chybu v látkové přeměně, zvláště u rostoucího dětského organismu nebo v průběhu těhotenství,“ vysvětluje profesor Hyánek. 


Pokud jde o zvýšenou hladinu cholesterolu, která souvisí se špatnou životosprávou, je pomoc zdánlivě jednoduchá. Je třeba změnit denní režim, zařadit více fyzických aktivit a sportování a udělat radikální změnu v jídelníčku, kdy potraviny bohaté na cholesterol, jako je třeba máslo, vyměníme za margarín a sádlo za rostlinné oleje. Do jídelníčku místo tučných jídel zařadíme zeleninu a ovoce. Tyto kroky by měly stačit k tomu, aby se hladina cholesterolu dostala pod kontrolu. „Dříve jsme měli mnohem více pohybu, než je tomu dnes. Děti často chodily do školy pěšky, i několik kilometrů, více sportovaly, musely více fyzicky pracovat; dnes je vše snadnější a pohodlnější. Také strava byla zdravější a nebyla tak záludná a kaloricky bohatá jako dnes. Pokud si dítě sedne k počítači místo toho, aby se šlo proběhnout, a přitom se nijak neomezuje v jídle a jí jídla tučná a energeticky bohatá, je jasné, že u něj musí dojít k tomu, že organismus přijatý cholesterol nestačí zpracovávat, ten se začne hromadit v krvi, proniká do cévní stěny a po letech vzniká zdravotní problém,“ popisuje mechanismus rozvoje potíží profesor Hyánek. 

Rodové prokletí 

Jinak je tomu ale u dětí s familiární hypercholesterolemií. V těchto případech není problém jen v životosprávě dítěte, ale jde o problém genetický, rodinný, který se projevuje řadou předčasných infarktů, mozkových příhod a úmrtí na ně napříč celým příbuzenstvem. „Je-li nemocí postižen jeden z rodičů, je dítě vystaveno padesátiprocentnímu riziku, že onemocní také. Trpí-li touto poruchou oba rodiče, je riziko více než sedmdesátiprocentní. Zrádnost onemocnění je v tom, že se jeho důsledky neprojeví hned, ale až za řadu let. Lidé tak nejsou nijak motivovaní k tomu, aby se léčili. Proč by se nyní měli omezovat a brát léky, když jim je dobře a nic jim nechybí? Tady ovšem platí, že v okamžiku, kdy dojde k nějakým potížím, tedy někdy v dospělosti za dvacet, třicet let, je vlastně pozdě; to už došlo ke změnám v cévách a člověk je ohrožen na životě,“ dodává lékař. Léčba této formy onemocnění je mnohem náročnější. V prvé řadě je důležité, aby dítě pravidelně užívalo léky na snížení hladiny cholesterolu v krvi, a k tomu je nutná změna stravovacích návyků. „Musíme zjistit, jak se rodina stravuje, kdo doma vaří a nakupuje, zda maminka nebo třeba babička; s ní vše probrat a vysvětlit jí, kde je problém, že třeba dietní drůbeží párek z pohledu cholesterolu dietní vůbec není, protože je vyroben z kůží a vnitřností kuřete, eventuálně dalších nekvalitních částí, které jsou tučné. Je také třeba zjistit, jaké fyzické aktivity jsou v rodině běžně provozovány a uznávány,“ doplňuje profesor Hyánek. Součástí lékařských kontrol v ambulanci je tak nejen posouzení zdravotního stavu dítěte, ale i celého širokého příbuzenstva. Pacienti musejí donést přesný jídelníček, kde jsou zaznamenána jídla, tekutiny, pravidelnost stravování i seznam fyzických aktivit za každý den. Situace se vyhodnotí na počítači a porovná s výsledkem krevních vyšetření podle jednotlivých markerů, které pravdivost jídelníčku musejí potvrdit. Tím ale spolupráce rodiny zdaleka nekončí. „Mnohdy je třeba, aby dítě přestalo chodit do školní jídelny a mělo nachystanou stravu na celý den. Děti si velmi záhy osvojí nové návyky ve stravování a rychle dokáží poměrně přesně poznat, co mohou jíst a co ne. Problém ovšem mnohdy bývá na straně dospělých, že sami nedávají dobrý příklad, což bývá potíž. Není možné, aby rodiče dítě omezovali, a sami si dopřávali. To by dítě demotivovalo. Pokud rodina nespolupracuje, léčba dítěte není možná a musíme ji ukončit,“ vysvětluje odborník. 

Pokud se v rodině vyskytnou případy zvýšeného cholesterolu, srdečních infarktů či mozkových příhod, je důležité to nepodceňovat. Zejména pokud jde o opakované příhody, je nutné myslet na to, že riziko se týká všech potomků nemocných. „Tyto rodiny by měly být podchyceny. Pokud se tak nedaří v rámci preventivní medicíny, je nutné, aby se do řešení problému zapojili sami rodiče. Mezi první kroky patří už zmíněná úprava jídelníčku a zvýšená pozornost při výběru potravin, ale to je pro laika složité. Potraviny většinou z komerčních důvodů nejsou srozumitelně označeny tak, aby z uvedeného složení výrobku laik poznal množství cholesterolu a jemu podobných látek. Prodejce chce prodat a ne léčit! Je tak třeba vybírat s ohledem na doporučení zdravého stravování, to znamená zařadit více zeleniny, ovoce a celozrnného pečiva do jídelníčku, dále libové vepřové či hovězí maso, drůbeží maso, z mléčných výrobků vybírat ty netučné. Dalším krokem by mělo být vyhledání odborné ambulance, kde se rodiny ujmou. Tyto lipidové nebo metabolické ambulance jsou dnes už nejméně v každém kraji,“ dodává lékař. 

Tak jak se lékaři setkávají s rodiči, kteří nejsou příliš disciplinovaní, setkávají se i s pravým opakem, tedy s přehnanou péčí. Nejčastěji to bývá ze strany matek, kterým v minulosti někdo blízký onemocněl nebo zemřel na infarkt či mrtvici, tj. na komplikace vznikající následkem vysokých hladin cholesterolu v krvi. 
„Stává se, že matky ve své důslednosti a strachu o dítě zajdou moc daleko a navedou jej na dietu bez tuků. Pokud takovému dítěti s časovým odstupem uděláme testy, ukáží nám, že organismus dítěte na tento defi cit reaguje zvýšenou produkcí cholesterolu. To je ale špatně – jde o známku toho, že dítě je drženo na moc přísné dietě a jeho organismus strádá. Pak je nutné, aby matka v dodržování diety polevila. Nedostatek cholesterolu by dítěti mohl velmi ublížit. Mohlo by přestat růst a přestalo by se správně vyvíjet. I dietu je nutné držet s rozumem; cholesterol zcela vyloučit z jídelníčku není správné a dostatečný minimální přívod cholesterolu musí být kontrolován,“ uzavírá profesor Hyánek. 


Barbora Neubergerová, odborná spolupráce: prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSc., oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Nemocnice Na Homolce

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.