Warfarin: Špenát, nebo život
„Jídal jsem více špenátu než Pepek námořník,“ líčí pan Zdeněk, „ale poté, co mi doktor po prodělané embolii nasadil warfarin, mám s ‚lupením‘ utrum. ‚Špenát, nebo život,‘ řekl mi tenkrát lékař a já si vybral. A víte co, mrkev a ředkvičky jsou taky fajn.“
Vitamin K má v organismu i další úkoly, jeho nedostatek například souvisí s procesy „řídnutí“ kostí a vápenatění tepen. Jeho úplné vyloučení ze stravy proto není žádoucí, ačkoli u uživatelů warfarinu může jeho trvale vysoký nebo nevyvážený příjem rušit protisrážlivý účinek léku; terapie warfarinem pak není dostatečně účinná a pacient je ohrožen tvorbou trombů podobně jako bez léčby. Pacienti užívající warfarin vědí, že si příjem vitaminu K musejí hlídat. „Jeho úplné vynechání ani snížení příjmu v potravě osob léčených warfarinem však vhodné není, jejich jídelníček má být v tomto směru vyrovnaný, bez výkyvů na obě strany,“ říká lékař, „nehledě na to, že při nedostatku vitaminu K ani nelze dobře nastavovat dávku warfarinu při sledování účinnosti léčby.“ Hlavními zdroji vitaminu K jsou listová a košťálová zelenina (kapusta, špenát, listové saláty, brokolice, zelí…), zelený čaj, avokádo a některé rostlinné oleje (sójový), v menší míře pak játra a některé luštěniny a z masa zejména kuřecí. Existuje řada stavů organismu a také mnoho léků, potravin a potravinových doplňků, které účinek warfarinu v těle významně ovlivňují.
Vitamin dvou tváří
Asi 50% vitaminu K přijímáme s potravou, druhou polovinu vyrobí střevní bakterie. Mechanismus „vlastní výroby“ je pojistkou klíčových funkcí vitaminu K v organismu při jeho nedostatečném příjmu potravou. Vitamin K je totiž pro nás životně důležitý. Především ho potřebujeme, jak už bylo řečeno, pro tvorbu koagulačních faktorů – bílkovin, které kontrolují srážení krve. Faktory II (protrombin), VII, IX a X by bez aktivace vitaminem K nebyly účinné a hrozilo by zvýšené krvácení se vznikem hematomů (modřin) a podlitin, snadným krvácením z nosu a dásní i do tělních dutin (přítomnost krve v moči či stolici), těžkým menstruačním či pooperačním krvácením, nebo dokonce krvácením do mozku. Na druhou stranu je však vitamin K důležitý pro tvorbu přirozených antikoagulačních (protisrážlivých) faktorů – proteinů C a S, jejichž nedostatek vede k vyššímu riziku vzniku trombů (krevních sraženin). Vitamin K tak v procesu srážení krve funguje dvojím, protichůdným způsobem – srážení podporuje i zamezuje. Pro zdraví je podstatná rovnováha těchto dějů a tento cíl je třeba mít na zřeteli i při určování dávky warfarinu.
Odborná spolupráce: prim. MUDr. Petr Kessler, oddělení hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov, www.hospital-pe.cz
