Barvoslepost (Daltonismus)
Latinský název zahrnuje všechny možné poruchy barvocitu, v češtině se nemoc označuje jako barvoslepost.
Název nemoci pochází ze jména lékaře Johna Daltona, který jí sám trpěl a poprvé ji také vědecky popsal. Problém s ní má skoro devět procent mužů a jen půl procenta žen.
Příznaky barvosleposti
Postižený není schopen poznat některou z barev, prostě ji nedokáže odlišit od jiné. Pokud například barvoslepému dítěti řeknete, ať vám podá žlutou tužku, klidně vám podá zelenou.
Nemoc má několik forem, nejzávažnější značí úplnou barvoslepost, to znamená, že postižený vnímá jen odstíny šedi. Při částečné barvosleposti má problém jen s některými barvami.
Nejčastěji jde o poruchu červené a zelené barvy. Naopak porucha modré, která není ovlivněna geny, není tak častá. Každá z poruch má své jméno. V případě, kdy nemocný nevnímá červenou, jde o protanopii, u zelené se mluví o deuteranopii, poruše modrého vnímání se říká tritanopie.
Tato nemoc se může dědit (jak v linii ženské, tak častěji v mužské linii, protože zodpovědný je chromozom X).
Léčba barvosleposti
Neexistuje. Nemoc se obvykle zjistí při očním vyšetření, kdy se použijí speciální tabulky. Na těchto pseudoizochromatických tabulkách jsou tvary (číslice, písmena) složené z teček různých barev. Pokud je člověk nevidí, je zjevné, že od sebe nedokáže barvy odlišit. Tabulky obsahují tvary složené z teček různých barev. Když vyšetřovaný dokáže barvy na určité tabulce odlišit, uvidí na tabulce určité obrazce (čísla, písmena apod.).
Léky
Barvoslepost je vrozená, léky ji nelze ovlivnit.
Prevence
Nemoci nejde nikterak zabránit, protože je z většiny dědičná, přenáší se geny na chromozomu X, proto ji mají více muži.
Kdy vyhledat lékaře
Když máte poruchu v rodině, je dobré problém zjistit již u malého dítěte, aby ho nemoc nediskriminovala. V případě, že se problém u vás v rodině nevyskytuje (nebo o něm nevíte), všímejte si, pokud se vaše dítě plete při určování barev – ale až zhruba ve věku 5 let, kdy toho je schopno.
