Migréna

Příčiny migrény nejsou dodnes úplně známé, jisté je, že jde o poruchu prokrvení mozku. U značné části nemocných se může jednat o dědičnou záležitost. Příčinou záchvatovitých bolestí hlavy i příznaků podobných auře může být ovšem i závažné onemocnění mozku. Proto by každý nemocný s migrénou měl být jednou v životě důkladně neurologicky vyšetřen.

Příznaky migrény

Migrenózní bolesti hlavy mají pulzující charakter, jsou většinou lokalizované na jedné polovině hlavy, nejčastěji za okem. Bolest trvá různě dlouho – může to být 1–2 hodiny, ale také několik dnů. Mezi záchvaty bývá nemocný zcela bez obtíží.

Během aury nemocný ještě netrpí bolestí hlavy. Často má poruchu vidění na pravé nebo levé polovině zorného pole, někdy i pocit jiskření v zorném poli. Může se objevit brnění tváře či končetin, necitlivost či porucha hybnosti na polovině těla. Existují i jiné příznaky u takzvané bazilární migrény, kdy se k poruchám zraku přidávají i poruchy rovnováhy, zhoršení výslovnosti, špatná koordinace pohybů, dvojité vidění a poruchy sluchu. Častým průvodním příznakem všech typů migrény je nevolnost a zvracení. Velmi častým doprovodným jevem je  fotofobie – světloplachost či fonofobie – nesnášenlivost hluku.

Léčba

Léčba migrény spočívá v úpravě životního stylu a v léčbě léky. Důležité je, aby si pacient vedl záznamy o možných vyvolávacích momentech jeho migrenózních záchvatů a těm se pak snažil maximálně vyhýbat. K nejvíce provokujícím momentům patří stres, velký hluk, světelné kontrasty, změny počasí, alkohol, některé potraviny, dietní chyby, jako jsou hladovění nebo naopak přejídání. Vadí nadměrné kouření, nevyspání či některé pachy.

Léčba léková neboli medikamentózní se dělí na preventivní a takzvanou záchrannou. Pro záchrannou léčbu při již probíhajícím záchvatu se používají u lehkých forem migrény běžně dostupná analgetika, při silnějších záchvatech pak speciální léky – antimigrenotika. Pokud jsou bolesti hlavy častější, intenzivnější, a omezují tak pacienta v běžném životě, nastupuje léčba preventivní. Ta má za úkol záchvatům migrény předcházet. Neurolog může pro rychlé zastavení záchvatu migrény předepsat speciální léky.

Léky

U slabých záchvatů migrény stačí podávat běžná analgetika, takzvaná nesteroidní antirevmatika. Silný, již plně rozjetý záchvat migrény dokážou zastavit léky ze skupiny triptanů nebo ergotaminů. Pokud migrenózní stavy přicházejí častěji než třikrát za měsíc, nasazuje lékař preventivní neboli profylaktickou léčbu.

Bylinky

Nejčastěji se užívá kopretina řimbaba, ale pouze jako prevence. Obsahuje účinnou látku parthenolid, který upravuje prokrvení mozku. K předcházení záchvatům migrény se používá také andělika lékařská, sporýš lékařský, někdy i guarana, majoránka zahradní či inhalace odvaru z levandule nebo rozmarýnu. Krevní oběh v mozku podporuje jinan dvoulaločný.

Homeopatika

Bryonia, Belladonna, Natrum muriaticum, Nux Vomica, Staphysagria.

Domácí léčba a babské rady

Součástí samoléčby, kterou mohou pacienti přidat k té lékové, patří studené obklady, zatemnění místnosti a také praktikování relaxačních technik. Doporučuje se preventivní užívání doplňků stravy, jako jsou koenzym Q10, zvyšující přívod krve do mozku, omega 3 mastné kyseliny, pupalkový olej. Předcházení migrenózním záchvatům napomůže aromaterapie využívající levandulový, eukalyptový či meduňkový éterický olej. Úlevu přinese akupresura – tlak na citlivé body během záchvatu.

Vyšetření

Neexistuje objektivní test, který by migrénu prokázal. Lékař využívá při stanovení diagnózy dotazník zjišťující častost a intenzitu záchvatů bolestí hlavy, jejich trvání, přítomnost aury a jednotlivých příznaků. Důležité je zjištění okolností, za nichž záchvat vznikl. Jednou za život je důležité u pacienta s migrénou provést neurologické vyšetření včetně computerové tomografie (CT) mozku a elektroencefalografie (EEG). Při podezření na postižení nitrolebních tepen je dobré vyšetření ultrasonografie, které zjistí průtokové poměry v cévách na krku nebo v mozku. U podezření na závažné postižení mozku se doplňuje magnetická rezonance.

Možné komplikace

Pokud se bolest hlavy vyskytuje 15 a více dní, hovoří lékaři o chronické migréně. Příznaky aury, pokud trvají déle než týden, vyžadují lékařské vyšetření. Komplikací migrény s aurou může být mozkový infarkt (lokální postižení mozkové tkáně kvůli nedostatečnému krevnímu zásobení). Vzácně může migréna spustit epileptický záchvat.

Prevence

Zaručená prevence migrény zatím neexistuje. Aby se zlepšila kvalita života, měl by si pacient vést migrénový kalendář a do něj si zapisovat všechny stresující události po dobu 24 hodin před vznikem migrény i všechny potraviny, které tou dobou jedl. Pak se jim může snažit co nejvíce vyhýbat.