Bolest břicha, nádory, sebevražedné myšlenky. Populární léky na hubnutí mohou škodit

Nové výzkumy a zkušenosti pacientů ukazují, že vedlejší efekty léků mohou být poměrně vážné. Některým lidem navíc vadí, že lék má formu injekce. Nemluvě o tom, že aby člověk díky nim hubnul, musí se omezit v jídle a dost se hýbat. 

Výčet známých vedlejších účinků nových léků na hubnutí není zrovna krátký. Nejběžnější z nich jsou zažívací potíže, kterými trpí každý desátý uživatel. Můžou se objevit průjem, či naopak zácpa, dále nevolnost, bolest břicha a hlavy.

Jak snížit váhu? Přestaňte sladit ve velkém. Jak na to? Podívejte se na video: 

Mezi vážnější, naštěstí ne tak časté nežádoucí účinky patří zánět slinivky, problémy se žlučníkem či ledvinami a zvýšení srdeční frekvence. Americký lékový úřad FDA před časem varoval i před potenciálním rizikem nádorů štítné žlázy s tím, že jsou potřeba další výzkumy na toto téma. Více informací najdete na webu výrobce léků.

Řešení? Snížit dávku

Obezitoložka Dita Pichlerová vysvětluje, že pokud má člověk například při užívání léků s účinnou látkou liraglutid zažívací potíže, může pomoct, když si sníží dávku. „Nežádoucí účinky obvykle po několika dnech nebo týdnech vymizí nebo se stávají pro pacienta snesitelnými a nenarušují jeho životní komfort. V menším procentu se můžou objevit nespavost a závratě nebo pocit sucha v ústech. I tyto vedlejší příznaky po několika týdnech léčby mizí,“ uvedla lékařka. 

Není to napořád

Mnoho lidí, kteří pomocí těchto léků hubnuli, bylo překvapených, že jim lékaři doporučili, aby si zároveň hlídali jídelníček a cvičili. To první nebývá tak těžké, protože léky působí podobně jako střevní hormony tlumící chuť k jídlu, to druhé je pro lidi náročnější. Léky také nemusí pomoct lidem, kteří mají tendenci zajídat stres bez ohledu na to, zda cítí nebo necítí hlad. 

A další věc, kterou je dobré vědět – léky nezajišťují hubnutí navždy. Když je člověk přestane užívat, kila mají tendenci se člověku zase vracet, jak doložila například tato studie publikovaná v časopise Diabetes, Obesity and Metabolism – více zde na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35441470/

Podle šéfa České obezitologické společnosti Martina Haluzíka nicméně nové léky zvyšují pravděpodobnost, že se člověku podaří zhubnout, a to i v případě, že dosud nebyl úspěšný. „Zvyšují úspěšnost hubnutí a snižují počet relapsů,“ řekl lékař s tím, že je nutné dodržovat doporučenou dávku a nezvyšovat ji. A rovněž je dobré vědět, že nejde o hubnutí rychlé, pacienti v jím zmíněné studii shodili kolem deseti kil v průběhu roku, i když existují případy, kdy to lidem i za dodržení dávek a všech doporučení šlo o dost rychleji. 

Způsobují sebevraždu? 

Jedna věc jsou sice nepříjemné, ale známé a vcelku běžné vedlejší účinky, kam patří třeba zmíněné zažívací potíže, ta druhá pak podezření, že injekční léky na hubnutí mohou způsobit skutečně vážné problémy. Jedním takovým se momentálně zabývá i Evropská léková agentura (EMA), která zkoumá, zda léky nevedou k sebepoškozování a zda nevyvolávají sebevražedné myšlenky. 

„Farmakovigilanční výbor pro posuzování rizik léčivých přípravků Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zahájil přehodnocení údajů o možném riziku sebevražedných myšlenek a myšlenek na sebepoškozování u léčivých přípravků obsahujících léčivé látky známé jako agonisté receptoru GLP-1 (semaglutid, liraglutid, dulaglutid, exenatid, lixisenatid). Tyto léky se používají k léčbě diabetu 2. typu a k léčbě obezity,“ potvrdil český Státní ústav pro kontrolu léčiv. Výsledky by měly být známy letos v listopadu. 

Na pojišťovnu jen cukrovkáři

Injekční léky na hubnutí obsahují některou z účinných látek, jako jsou třeba semaglutid nebo liraglutid, které tlumí pocit hladu, a naopak zvyšují pocit sytosti, přičemž ovlivňují přímo příslušná centra v mozku. Původně šlo o léky na diabetes, a proto některé z nich cukrovkářům hradí zdravotní pojišťovny, zatímco hubnoucí bez příslušné indikace si je musí platit sami. Lék je v každém případě na lékařský předpis. 

Obezitolog Martin Haluzík je příznivcem toho, aby ho zdravotní pojišťovny hradily i lidem, kteří diabetes nemají a kterým by přitom pomohl shodit kila navíc. Jinak je totiž pravděpodobné, že se u nich právě cukrovka nebo nemoci srdce a cév časem rozvinou, včasným zhubnutím těchto lidí by se proto podle lékaře nakonec pojišťovnám investice do léčby vyplatila, protože by je vyšla levněji než následná doživotní léčba potíží souvisejících s obezitou. 

“V České republice trpí obezitou více než 25 procent populace a dalších nejméně 25 procent má nadváhu. V současné době se významně rozšiřují možnosti farmakoterapie obezity především díky lékům na principu střevního hormonu GLP-1. Aktuálně je k dispozici liraglutid podávaný injekčně jednou denně, který může vést k poklesu hmotnosti až o 10 kilo,” říká profesor Haluzík. Do budoucna se podle něj počítá i s léky, které dokážou hmotnost snížit až o dvacet kilo zároveň s poklesem krevního tlaku, zlepšením kompenzace cukrovky a tuků v krvi.