Proč po nás někteří šílí a jiní ne? Můžou za to odoranty
Proč nás někteří lidé přitahují víc než jiní?
Za změnou stojí chemické látky zvané odoranty. "Odoranty plní funkci sexuální signalizace. V živočišné říši je označujeme jako feromony a jsou známy napříč mnoha živočišnými druhy. Jejich význam je v tom, že nám pomáhají najít si k sobě vhodného sexuálního partnera, ideální protějšek k početí potomků," popisuje psycholožka a sexuoložka doc. PhDr. Laura Janáčková, CSc. z Institutu partnerských vztahů.
Ač si to neuvědomujeme, odoranty v našem životě hrají velkou roli – přes čichové buňky působí na naše neurobiologické procesy a ovlivňují činnost mozku. Pokud si žena s mužem začnou navzájem "vonět", vzniká silná sexuální přitažlivost, kterou vnímáme jako zamilování. Tato reakce je oboustranná a nelze ji vědomě regulovat. Podvědomá přitažlivost, kterou odoranty způsobují, je pozůstatkem dávných dob a souvisí s naší imunitou.
Odoranty velmi reagují na hormonální změny organismu. Ty nejnápadnější přicházejí v souvislosti s menstruačním cyklem žen, k nejintenzivnějšímu vylučování odorantů dochází v době plodnosti, kdy je žena schopna početí potomka – tedy v době ovulace. Tehdy "voní" nejvíce. Místem vylučování odorantů u žen jsou především okolí prsních dvorců a bradavek, poševní vchod a temeno hlavy. U mužů jsou odoranty vylučovány zejména v podpaží.
Antikoncepce a parfémy nás matou
Studie ukazují, že používání hormonální antikoncepce může partnery mást a rušit podvědomé čichové vjemy, které k nám vysílají odoranty. Působení odorantů ovlivňuje i používání parfémů. I ony mají schopnost maskovat naše chemické signály, které vysíláme do okolí. "V tomto směru jsme jediným živočišným druhem, který takto uměle maskuje svou vůni. Většina samiček v přírodě naopak vysílá nějaký jasný signál, který samečkům v okolí říká: Nyní jsem připravená se pářit a počít potomka. Ženy, přestože se v době ovulace chovají podbízivěji a jsou svolnější k sexu, chemické signály vědomě ruší. Předpokládá se, že i toto je pozůstatkem z dávných dob, kdy pro ženu bylo výhodnější maskovat ovulaci a dobu početí, čímž se rozšiřoval okruh potenciálních biologických otců jejího dítěte za účelem zajistit mu obživu. Pokud si více mužů mohlo myslet, že dítě je jich, byl větší předpoklad, že bude zabezpečeno, bude mít dostatek potravy a přežije," dodává psycholožka.
"Pokud žena užívá hormonální antikoncepci, může dojít k pozměnění v působení, ale i ve vnímání odorantů, což představuje problém v okamžiku, kdy žena antikoncepci vysadí. Pak se může stát, že si dvojice navzájem přestane vonět a bez vědomé příčiny u páru dojde ke vzniku sexuálního nezájmu a nesouladu," doplňuje psycholožka.
Působení odorantů je podvědomé a týká se jak mužů a žen heterosexuálních, tak i homosexuálních. Díky působení odorantů dochází k tomu, že si jedinci vybírají partnery s odlišnou, nepříbuzenskou genetickou výbavou, která jejich společnému potomkovi pomůže přežít. Ve světě byly provedeny studie, jejichž cílem bylo pochopení funkce odorantů. Tyto studie kromě jiného ukázaly, že přímí příbuzní, kteří mají velmi podobnou imunitní výbavu, si většinou navzájem nevoní.
Příbuzní si nevoní
"V praxi to pak může znamenat, že se za normálních podmínek sexuálně nepřitahují. Naopak nejvíce si voní dvojice, které mají zcela odlišnou imunitu," popisuje docentka Janáčková. Odoranty nepůsobí pouze na heterosexuály, ale vnímají je i homosexuálové. I na tomto poli byly provedeny studie zaměřené na chemickou přitažlivost dvou jedinců. "Výsledky ukázaly, že homosexuální muži jsou přitahováni pachy jiných homosexuálních mužů, kromě toho jim nevadí ani vůně heterosexuálních žen. Naopak heterosexuální muži a ženy chemickým signálům homosexuálních mužů nepodléhají a pozornost jim nevěnují ani lesbické ženy," uzavírá sexuoložka.
"Pokud se sešli dva jedinci s odlišnou imunitou a počali spolu potomka, tento potomek byl do drsné doby vybaven tím nejlepším, čím ho rodiče vybavit mohli. Silnou, dobře fungující obranyschopností, která mu pomohla přežít v těžkých podmínkách," uvádí docentka Janáčková.
Barbora Neubergerová, odborná spolupráce: doc. PhDr. Laura Janáčková, CSc., Institut partnerských vztahů, Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN v Praze
