Nadměrné vypadávání vlasů: Někdy pomůže jen odpočinek, jindy je nutná transplantace
Kouty na hlavě, pleška, prořídlá kštice, to vše mužům moc radosti do života nepřidá. Zpravidla tuto situaci řeší se zdánlivým nadhledem, případně nastolením režimu „dohola“ nebo naopak stálou (často více či méně vtipnou) přikrývkou hlavy. To však nic nemění na faktu, že mnohé muže tato situace skutečně trápí. Proč vlasy padají a jak docílit více vlasů?
Jaká řešení existují, vysvětluje MUDr. Peter Hajduk, lékař, který před mnoha lety založil a vede Panacea Hair Clinic na Praze 3 (www.panaceahairclinic.cz), nestátní zdravotnické zařízení, kde se spolu s týmem odborníků věnuje léčbě nemocí vlasů a problematice transplantací a multiplikací vlasových folikulů.
Co je vlastně nadměrný úbytek vlasů a jaký je přirozený režim vlasového růstu?
Lidský vlas, respektive jeho kořen, cibulka, se chová jako každá jiná lidská tkáň, postupně se obnovuje, odrůstá, podobně jako například kůže. Normální je, když nám denně vypadne až 100 vlasů. Nad tuto hranici už se může jednat o patologický proces, který je vhodné řešit. Úbytek vlasů totiž nemusí znamenat jen plešku jako takovou, ale může to být znamení daleko závažnější poruchy v těle. Vlas má samozřejmě i své cyklické období růstu, klidu a zase růstu. Období růstu u vlasů na hlavě trvá až několik let, období klidu pak až půl roku. Chlupy na těle a v oblasti obličeje mají navíc odlišný cyklus.
Čím je dáno, že muži ztrácejí vlasy rychleji a častěji než ženy? Kde vlastně hledat příčiny nadměrného úbytku vlasů?
U mužů se na brzkém padání vlasů více projevuje jejich menší odolnost vůči chronickému stresu, dědičnost a v neposlední řadě i větší tvorba jednoho derivátu mužského pohlavního hormonu, takzvaného DH-testosteronu. Na úbytek vlasů samozřejmě může mít poměrně velký vliv životní styl dnešní generace mužů, včetně stravovacích návyků.
Velice významným faktorem je stres – při chronickém, dlouhodobém stresu totiž dochází kromě jiného i ke stažení krevních kapilár, které vyživují vlasové kořínky, a pokud tato situace trvá dostatečně dlouho, vlas se neokysličuje, pomalu chřadne. Výsledkem pak bývá postupné vypadávání vlasů a změna z kvalitní kštice na jemný porost. Řešení tohoto problému by mělo být komplexní, včetně konzultace s psychologem či homeopatem ohledně odbourání stresu, je vhodné se též poradit s výživovým poradcem, co ze stravy vyjmout nebo naopak přidat, obvykle je totiž potřeba doplnit některé z vitaminů…
Pokud u sebe někdo zjistí nadměrný výpad vlasového porostu či tvorbu lysinek, jak by měl postupovat? Stává se, že dané místo opět samo zaroste vlasy?
Záleží na tom, jak moc ho to trápí a jak moc může investovat času a prostředků. Ideální je navštívit pracoviště, které se tím problémem zabývá denně a má řadu možností jak vše řešit. Nedoporučuji čekat třeba půl roku, protože pak už patologie může být tak daleko, že stihne zlikvidovat příliš mnoho vlasových cibulek a nahradit takový objem už bude v podstatě nemožné. Některé ztráty vlasů však mohou být jen přechodné – například po většině chemoterapií, po zánětech nebo po jednorázovém hlubokém stresu. U ložiskové alopecie je možné též spontánní ovlasení daného ložiska, ale bohužel se posléze může vytvořit ložisko nové, jinde…
Alopecií však existuje množství typů a každý má jinou příčinu, proto se nabízí i řada řešení a je třeba postupovat individuálně. Pro někoho je vhodná transplantace, například při ztrátě obočí, po radioterapii, neurochirurgických operacích, popáleninách. Ložiskové alopecie se nám docela daří řešit akupunkturou a protiparazitární léčbou, někdy je potřeba se podívat i na endokrinní systém, štítnou žlázu, nadledvinky, hypofýzu a tak dále. Jistou skupinu pacientů tvoří i onkologičtí nemocní, hlavně po chemoterapii či radioterapii, tam je jednou z možných cest homeopatická léčba.
Co všechno o vlasech prozradí vyšetření pomocí trichogramu a jak se postupuje dále?
Trichogram odhalí strukturu vlasu a kůže pomocí speciální kamery – zjišťujeme tím anatomické poruchy, ze kterých se dají odečítat další patologie. V podstatě nás usměrňuje, co dalšího máme hledat.
Samozřejmě provádíme také analýzu krve, kde hledáme poruchy v hladinách minerálů a vitaminů (především vitaminu D), ve funkci jater a žlučníku, protože dle orientální medicíny za problémy s vlasy v mnoha případech stojí poruchy trávení, jater či sleziny. Moderní metodou je i takzvaná biorezonance, která je výborným pomocníkem při vyhledání eventuální bakteriální či parazitární zátěže.
Můžete čtenářům více přiblížit metodu moderní transplantace GHO-FM?
Na transplantaci vlasů není nutné se nějak extra připravovat, snad jen nepít alkohol a kávu tři dny před výkonem, neužívat léky ředící krev, dobře se vyspat a pozitivně naladit. Vše ostatní zařídíme na klinice, včetně premedikace a hygieny vlasů. Procedura probíhá v lokální anestezii, většina pacientů ji prospí nebo si s námi povídá. Celý zákrok má tři technické fáze – v první odebíráme štěpy, většinou ze zadní části hlavy nebo i jiné části těla, to je nejdelší část.
Pak nastává příprava příjmového místa, tedy provedení architektury, příprava lůžek pro nové vlasy, což bývá většinou časově nejkratší část. Následuje samotné vkládání štěpů. Vše trvá od 2 do 8 hodin, v závislosti na počtu štěpů. Momentálně implantujeme do 1000 štěpů v jednom dni; pokud je potřeba více, rozdělíme proceduru do několika po sobě jdoucích dnů. Pod štěpem si můžeme představit vlas s cibulkou, obvykle je jich ve štěpu několik, tak jak rostou přirozeně na hlavě. Zpravidla to bývají skupinky 2 až 4 cibulek, přičemž preferujeme menší skupinky, aby výsledek vypadal přirozeně, což je nesmírně důležité.
U koho je tato metoda vhodná a u koho nikoli? Dá se tímto způsobem zaplnit též třeba velká jizva na hlavě?
Tato metoda transplantace vlasů sice není věkově omezená, neprovádíme ji však lidem mladším 19 let, kde hraje velkou roli i psychika a fyzický vývoj člověka ještě není u konce. Je vhodná tam, kde jde o ztrátu vlasů genetické povahy, po úrazu či po radioterapii, naopak není vhodná, pokud zbývá malá hustota dárcovské oblasti, u difuzní alopecie u žen nebo u ložiskové nestabilní alopecie. Výsledky transplantace jsou trvalé, a to proto, že se přenáší jen vlasy z takzvaných bezpečných oblastí, které netrpí na dědičný výpadek a hormonální vlivy. Touto metodou lze řešit také ztrátu obočí, vousů nebo i ochlupení na těle. Ovlasení jizev je velké téma, které se nám daří řešit velice dobře. Na výsledek si však pacient musí počkat delší čas, protože živná půda není tak dokonalá jako u „normální“ kůže…
Pociťuje pacient při nebo po transplantaci nějaké bolesti či nepříjemné stavy? Jak dlouho trvá, než se dané místo zahojí, a na co je třeba dávat pozor?
Celá operace probíhá v lokálním znecitlivění, takže pacient nic necítí. Ani po ukončení celé procedury netřeba očekávat nějaké velké útrapy, máme velice detailně propracovaný nejen systém předoperační přípravy, ale i pooperačního ošetření, včetně použití ultrafiltrátů, nanotechnologických preparátů z rostlin a homeopatik; hojení tím pádem probíhá výrazně rychleji a snadněji. Hlavu si lze po třech dnech opláchnout, pak postupně umývat každý den. V ideálním případě do 8 dnů už stopy po zákroku bývají zcela minimální. A 14 dní po proceduře si můžete s novými vlasy dělat, co chcete, kromě barvení – to až za 6 týdnů. V prvních týdnech je potřeba dát pozor hlavně na hygienu a na to, aby člověk mechanicky neporušil implantované štěpy. A také, aby v životosprávě udělal vše pro podporu zdárného hojení.
Jak si vlastně stojíme v počtu transplantací a jejich úspěšnosti v porovnání se světem? Čím si vás tato problematika získala a z čeho máte největší radost vy osobně?
Počtem transplantací se řadíme k nejvíce vytíženým pracovištím v Evropě, ročně provedeme kolem 300 výkonů. Technika, kterou provádíme, je vhodná pro muže i ženy a především nezanechává jizvy, což je velice důležité. Radost mám z toho, že stovkám lidí ročně přinášíme větší sebevědomí, více radosti ze života, a to natrvalo, protože nové vlasy už rostou napořád! To vše bez nutnosti velkého zásahu do těla. Razím zásadu, že pokud operace, tak aby co nejméně narušila integritu jedince a co nejrychleji se vše zhojilo. Největší radost mám z toho, když po čase přicházejí na kontrolu lidé, kterým se dle jejich slov velice pozitivně změnil život – to skutečně není málo. A tato zpětná reakce zase naplňuje můj život, vidím, že celý tento proces, úsilí a snaha má smysl…
Rozhovor vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.
