Imunolog radí: Jak se připravit na zimu bez nemocí? | Moje zdraví

Imunolog radí: Jak se připravit na zimu bez nemocí?

Imunolog radí: Jak se připravit na zimu bez nemocí?
O imunitu je třeba se starat • Autor: istockphoto.com
12. října 2017 • 06:00

Onemocnět hned zkraje podzimu není nic těžkého. Dá se na plískanice a nevlídné počasí připravit dopředu? Umíme sami zvýšit svoji imunitu? Zeptali jsme se primáře imunologické laboratoře Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze RNDr. Milana Paulíka. 

Přechod z parného horkého počasí do podzimních plískanic není v posledních letech nic neobvyklého. Jakým způsobem bychom si měli ještě předtím, než nastanou nevlídné časy, vylepšit svoji imunitu? 

Imunita jednotlivého člověka by měla být vždy v pořádku – nejen připravená na boj s infekcí (bakteriální, virovou či jinou), případně i s rakovinou, ale v pořádku by měly být i obranné mechanismy, jež odpovídají za případný vznik autoimunitní reakce, která je pro organismus nežádoucí. O svůj imunitní systém bychom měli pečovat celoročně a velmi intenzivně. Největším imunologickým orgánem v těle člověka je zažívací trakt – především střeva. Jedním ze základních pravidel je péče o to, co sníme – za život je to několik tun potravin a na jejich kvalitě velmi záleží. A pak existuje několik dalších možností jak si „trochu pomoci“. 

I za obvyklé situace, kdy se roční doby střídají tak, jak by měly, a navzájem se „nevynechávají“, je podzim pro naši obranyschopnost zatěžkávací zkouškou. Čím můžeme organismus posílit, abychom do zimy propluli „bez ztráty kytičky“? 

Podzim je určitě velmi náročnou zkouškou organismu. Imunologický systém je však vystaven mnohem větší zátěži na jaře a vlastně celý organismus mnohem více trpí na jaře. Podívejme se do literatury 17.–19. století – jen Dickensovi hrdinové umírali na blatech za chladného podzimu. Ve zbytku Evropy nám spisovatelé předkládali milosrdnou smrt mezi kvetoucími stromy. Opakuji, že o svůj imunitní systém musíme pečovat celoročně. Dnes a denně se setkáváme s letní angínou, aktivací viru EBV a s tím spojenou mononukleózou. Takže čtyři hlavní nepřátelé našeho organismu a našeho imunitního systému jsou paradoxně jaro, léto, podzim a zima. 

Pokud i přes všechna opatření a otužování onemocníme (například virózou, nachlazením), jak si můžeme pomoci, abychom se uzdravili co nejrychleji a bez následků? A také abychom nenakazili kolegy v práci? 

Určitě nejdůležitější je slušnost a ohleduplnost. Nákaza kapénkovou infekcí působí na několik metrů, při kvalitním kýchnutí a správném směru větru i na několik desítek metrů. Osobní hygiena – papírové kapesníky, dezinfekce rukou a hlavně pokusit se o vlastní izolaci a snažit se nenakazit ostatní. Rozumní a chytří zaměstnavatelé svým rozumným a odpovědným zaměstnancům obvykle poskytují volno v práci udělené nadřízeným, aby mu nemocný nenakazil celé oddělení. Určitě se to vyplatí – ale prosím nezneužívat. Doma je žádoucí nastolit klidový režim, užívat vitaminy, hodně pít vodu, neslazený čaj a při nekomplikovaném průběhu se zhruba čtvrtý den můžete vrátit mezi lidi. 

Kdy je nejlepší čas na očkování proti chřipce? 

To je zajímavá otázka, ale ještě zajímavější je odpověď – určuje to příroda, Státní zdravotní ústav a hlavní hygienik. Zhruba je to stejné a pokaždé trochu jinak. Rada zní: Sledovat sdělovací prostředky a konzultovat svého praktického lékaře. 

Otužování je jednou z cest jak zvýšit imunitu. Je dobré například navštěvovat saunu, když už cítím, že mě štípe v nose a chci ještě rychle rýmu dostat z těla? 

To je problém; já osobně zastávám názor, že sauna a česnek jsou jen pro zdravé lidi. Ano, kdo snáší saunu a myslí si, že mu to pomůže, může to zkusit. Ale opravdu jen v případě, že ho „štípe v nose“. Na rozvinutou infekci budou sauna, česnek, alkohol a podobné pomůcky jen těžko účinné. 

Jak mám zvýšit svou obranyschopnost před nástupem chladných dní, trpím­-li některou z chronických nemocí  jako je astma, diabetes a podobně? 

Důležité je věřit svému ošetřujícímu lékaři a tento problém s ním konzultovat. Určitě neplatí, že „co tě nezabije, to tě posílí“! Ano, lze lehce dráždit organismus a imunitní systém pomocí potravinových doplňků – zinkem, imunoglukany či hlívou ústřičnou, vitaminem D, polyvitaminovými přípravky a řadou dalších. Ale to lze v malých dávkách, vždy ve shodě s příbalovým letákem a pouze u relativně zcela zdravých osob. Osoby s chronickým onemocněním by se měly vždy poradit s lékařem a jedině s lékařem. 

Jak by se měl změnit pitný režim v chladných dnech oproti létu? Zima nás moc pít nenutí… A jaký je váš názor na pití nápojů s ledem?

Ledové nápoje jsou organismu škodlivé celoročně. Imunitní systém sliznice dýchacího a polykacího traktu je velmi nemilosrdně atakován ledem ve sklenici. Má žena endokrinoložka je zastáncem názoru, že nejhorší pro organismus je nápoj sladký a studený. Ano, je to tak – na druhou stranu ovšem názor mé ženy, že člověk by měl pít pouze vlažnou čistou vodu, je určitě pro řadu z nás velmi problematický. Ale byl by rozhodně zdravý. Obecně je pitný režim velice individuální záležitost. Jak poznat, že potřebujete do těla dodat vodu? Pokud se jdete vymočit méně než 3–4x za pracovní dobu, už je s tím opravdu potřeba něco dělat. Zamyslet se a… pít, nejlépe vlažnou, nesladkou, neperlivou tekutinu. 

Je dezinfekce rukou nutná na podzim více než jindy? 

Této věci se dlouhá léta nevěnovala řádná pozornost. Před rokem jsem navštívil v Londýně u příležitosti semináře Nemocnici svatého Tomáše na břehu Temže, přímo proti parlamentu. Byl jsem překvapen, že prakticky po 20 metrech byly bezkontaktní rozprašovače dezinfekce rukou k zabránění nozokomiální nákazy. Byly i na každém pokoji, prostě všude! U nás začala tato akce zhruba před rokem, většinou si na to zdravotnická zařízení vzpomenou v průběhu akreditace léčebné péče. Jakási myšlenka tu je, ale zase tu nejsou ty rozprašovače. Každopádně jako občan bych určitě měl věnovat mnohem větší pozornost komerčně prodávaným dezinfekčním prostředkům rukou buď ve formě gelu, nebo ubrousku. A nejenom při cestě do exotického zahraničí. 

Jaká by měla být optimální teplota v místnosti? 

Určitě taková, jaká je pro nás vyhovující. Každopádně v zimě rozhodně ne vyšší než 22 °C, v létě pak (pokud je to možné) nižší než 25–26 °C. Ale pozor na klimatizační zařízení!!! 

Echinacea, zázvor, vitamin C, zinek, preventan, ženšen, rakytník, brusinky… pomáhají tyto a jiné doplňky stravy v prevenci? 

… a dalších asi tisíc podobných přípravků. Určitě si každý něco najde, ale jak jsem řekl, zdravý člověk ve správné míře, nemocný člověk jen po konzultaci s lékařem. Je to otázka zdraví, věku a určitě si nikdo nechce přestimulovat organismus až k autoimunitnímu onemocnění. 

Pomůže k lepší imunitě třeba víkendový pobyt v lázních? 

Moje učitelka klinické imunologie profesorka Terezie Fučíková vždy říkala, že stav imunitního systému je i odrazem „duše“. Pokud se dokážeme zklidnit, relaxovat a srovnat si „duši“, mozek a tělo, pomůžeme i svému imunitnímu systému. Mohou to být lázně, dovolená, jóga… prostě cokoli. 

Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.