Příliš dobrot nakonec

Příliš dobrot nakonec
Vánočnímu cukroví se prostě někdy nedá odolat. • Autor: istockphoto.com
8. srpna 2016 • 12:54

Možná bez viditelné „úhony“ přežijete veškerý předvánoční „stres“, pracovní i osobní povinnosti, nákupy dárků a štědrovečerní večeři. Den poté se vzbudíte s pocitem lehkého zaplnění a nenápadného tlaku v žaludku, přesto začnete shánět zbylé porce kapra se salátem, které prokládáte cukrovím, a zasednete k pohádkám. Děti i dospělí. Jsou přece Vánoce. 

Tímto tempem pokračujete až do večera, stejně tak i následující dny. Najednou (!) vám skutečně není dobře, břicho se kroutí a bolí, nastupuje nevolnost, orosí vás studený pot a nápadně často vyhledáváte záchodové prkénko. Je skutečně zapotřebí ptát se sám sebe: PROČ? „U lidí, kteří mají zažívací problémy, platí, že si chtě nechtě musí vypěstovat jakousi brzdu, stopku, kdy si řeknou TAK A DOST, už ani kousek cukroví, žádný další řízek a jde se na procházku!

Pohyb je nezbytný, a zejména pokud vyrazíte do přírody, na hory, organismus to osvěží a podpoří se též trávení jako takové. Hlavně nesedět doma od rána do večera s plným talířem (pokud možno tučných, sladkých a kalorických jídel!) před sebou. Hodně záleží také na hospodyňkách, které mohou nenápadně ovlivnit zdraví či,kondici trávení‘ vánočních strávníků: místo majonézy se naučit používat bílý jogurt, připravit rybu v páře (a dobře ji ochutit správným kořením), místo zákusku servírovat kousek sýra a podobně.

Záleží však především na tom, jak je člověk zodpovědný k sobě a svému zdraví, dokáže se ovládat a vnitřně se rozhodnout, co je pro něj dobré a co ne. Každopádně platí - málo se pohybujeme, proto bychom měli přiměřeně tomu jíst (tedy méně), a to i o Vánocích!“ zdůrazňuje lékařka. Naučte se zapojit brzdu v mozku: DOST, už si nedám. 

„Kolikrát se tak zamýšlím, jak naši předkové žili spojeni s přírodou, nebylo to vše takto hektické, přecivilizované, a jedli spíše jednoduchá jídla. Dneska je podle mě důležité omezit přemíru určitých potravin - maso NE každý den, spíše konzumovat zakysané výrobky než mléko samotné, omezit potraviny plné konzervantů, skrytých tuků a cukrů, bez skutečných živin.

Myslím, že trocha tvarohu jen posypaného solí či pažitkou je mnohem lepší než dnešní načinčané, přeslazené a překombinované pochoutky, které dětem i dospělým jen kazí žaludky, trávení, zuby a přibírají po nich na váze,“ říká lékařka. „Třeba my si doma dáváme o štědrovečerní večeři granátové jablko. 

Než se vyloupají jednotlivé kuličky, je s tím práce, zábava, jde o určitý rituál, který přispívá k celkové pohodě, a navíc granátové jablko je kyselejší, takže dobré pro trávení.“ 

Samoléčba má své limity 

„Chroničtí pacienti (například žlučníkáři) už své potíže znají (respektive tuší dopředu, že pokud sní kupříkladu koblihu, nebude jim nejlépe.). Proto si zpravidla ihned, jakmile obtíže nastoupí, vezmou spasmolytika na uvolnění, posléze třeba léky na zvýšení výdeje žluče ze žlučníku. Tím se jim celkově uleví a k lékaři ani nezamíří.

Zde však číhá jedno velké nebezpečí. I tisíckrát takto zvládnutá situace se může jednou vymknout! Třeba pokud vycestuje kamínek ze žlučníku a ucpe takzvanou Vaterskou papilu, což je místo, kde se setkává vývod žlučovodu a slinivky břišní (obsah slinivky tak nemůže ,ven‘), čímž nastane biliární pankreatitida, tedy akutní záchvat, kdy je třeba rychle odborně zasáhnout,“ popisuje gastroenteroložka.

„Na druhou stranu ne na každou dyspepsii, na každý trávicí problém, je třeba hned brát léky. Mohou pomoci též bylinky: heřmánek, třezalka, máta. Nebo, což se mnohým bude zamlouvat, pomáhá dát si před ,náročnějším‘ jídlem aperitiv na povzbuzení šťáv (pro výdej trávicích enzymů). To má zejména u starších lidí svůj význam, trávicí procesy pak probíhají mnohem lépe. Po jídle je zase naopak doporučována sklenka (!) piva pro vytrávení. Takovou kachnu určitě není dobré zapíjet vodou,“ dodává MUDr. Jungwirthová

 

Aby nám bylo dobře

„Být v klidu, naučit se sebeovládání, mít v sobě pokoru, nedělat si příliš velké starosti. Co můžu ovlivnit, tak zkusit ovlivnit, co nemůžu, tak tam pokorně počkat, jak se to vyvine. A hlavně Vánoce nemají být o jídle, ale o duchovní stránce, což se v dnešní době skutečně tak trochu vytratilo. A je vlastně jedno, zda člověk zamíří do Tibetu či pobude v nějaké evropské katedrále v tichém rozjímání. Ponoření se do sebe, to si myslím, že dneska lidem dost chybí. Je krása se zaposlouchat do poetiky vánočního koncertu, vnímat tu specifi ckou atmosféru, posléze se štědrovečerně projít kupříkladu Starým Městem, to vše působí blahodárně. Tak si to naplno vychutnejme,“ vzkazuje na závěr Anna Jungwirthová. 

Zejména lidé, kteří trpí nějakým druhem trávicích obtíží, by měli dodržovat pravidlo „tří eN“: jídlo nemrazit, nerozmrazovat, neohřívat (rozhodně NE v mikrovlnné troubě!). Doporučit jim lze jídlo v menších dávkách v pravidelném režimu, připravené v páře či uvařené. Pocit nasycení k nám přichází se zpožděním, proto je dobré jíst pomalu a žvýkat, abychom signál, že jsme najedení, vůbec zaregistrovali. Prodleva bývá minimálně půl hodiny. Při hltavém způsobu stolování pocit sytosti přijde později, ačkoli jsme snědli už spoustu jídla (bohužel příliš rychle). 

Antistresové tipy: Vyzkoušejte jógu, čchi-kung nebo taj-či. Zklidní ducha a naučí vás sebeovládání. Od věci není ani nácvik relaxace jako takové (uvolňování jednotlivých partií těla). Pro ty, kdo chtějí najít sami sebe a objevit vnitřní svět svého já, je přínosem meditace (ta ale není vhodná pro osoby s diagnostikovaným duševním onemocněním).

Odborná spolupráce: MUDr. Anna Jungwirthová, primářka Sanatoria sv. Anny, Praha 3, www.egk.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.