Pacienti neberou léky na srdce, i když je potřebují. Nejhorší jsou ti do 45 let!
Vysoký tlak nebolí, vysoký cholesterol nebolí a dokonce ani počínající diabetes nebolí. Přitom jsou to problémy, které vedou k nemocem srdce a cév a končí infarktem či mrtvicí. A ty jsou v České republice podobně jako ve většině vyspělých zemí, kde mají lidé nadbytek jídla a málo pohybu, nejčastější příčinou úmrtí.
Nemoci oběhové soustavy u nás dlouhodobě zůstávají nejčastější příčinou úmrtí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2017 podílely na úmrtí 40,1 procent mužů a 45,6 procent žen. Z kardiovaskulárních onemocnění je nejčastěji v české populaci zastoupena ischemická choroba srdeční včetně akutního a pokračujícího infarktu myokardu.
Hlavními rizikovými faktory jsou vysoká hladina LDL-cholesterolu a vysoký krevní tlak. Pacientům s hypertenzí hrozí onemocnění a následně infarkt až dvojnásobně častěji něž zdravým jedincům. U pacientů s vysokou hladinou cholesterolu riziko stoupá dokonce až na trojnásobek. Proto je tak důležité tyto hladiny znát a vědět, že i mírné překročení normy znamená ohrožení na životě.
Znáte své hladiny?
Varující přitom je, že podle průzkumu společnosti STEM/MARK, provedeného mezi 504 pacienty s vysokým krevním tlakem ve věku 35 a více let, více jak 16 procent lidí s vysokým tlakem ve věku 35–45 let své hodnoty cholesterolu nezná. Jedna pětina dotázaných netuší, že vyšší hodnoty jak krevního tlaku, tak cholesterolu zvyšují pravděpodobnost kardiovaskulárních příhod. Více jak třetina lidí věří, že je vysoký krevní tlak rizikovější než vysoký cholesterol. Přitom polovina lidí s vysokým tlakem má zároveň vysokou hladinu LDL cholesterolu.
Tolik statistika, s čísly ale ještě nekončíme. Pokud totiž máte jak vysoký tlak, tak i cholesterol, vaše riziko se dokonce násobí. Říká se mu kumulované. Problém je, jak již bylo řečeno, že vysoké hladiny nebolí. Proto pacienti na dodržování doporučených léčebných postupů, čili užívání léků, často zapomínají nebo je neberou v potaz vůbec. Když se tyto tiché nemoci projeví, bývá už bohužel většinou pozdě.
Nejhorší jsou mladší pacienti
Rizika přehlíží především nejmladší dotazovaná skupina, pacienti ve věku 35–45 let. Léky neužívají pravidelně, protože mají dojem, že je nepotřebují. Přitom i občasné zapomínání je nebezpečné, protože pacienti nejsou dostatečně kompenzováni.
Podle profesora Richarda Češky, předsedy České internistické společnosti a vedoucího Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, mnoho nemocných léky neužívá správně, snižuje si dávky a léky dokonce vysazuje. Podle některých studií léky dobře a pravidelně bere jen třetina nemocných.
Jedním z řešení je podle lékařů nová možnost léčby, která umožňuje užívat léky obsahující více účinných látek najednou. Nemocný tak užívá méně tablet, lépe a snáze se mu tudíž dodržuje léčebný režim. „Hlavní ale prostě je znát hodnoty svých rizikových faktorů, léčit se dle doporučení lékaře, užívat předepsané léky, nezapomínat – natož si vymýšlet vlastní lékové prázdniny,” varuje Češka.
Jaké jsou správné hodnoty
Aby byli pacienti o rizicích svého onemocnění informováni a uvědomovali si nutnost dodržování léčby, vznikl projekt Srdce v hlavě, nad kterým převzala záštitu Česká internistická společnost. Jeho cílem je upozornit pacienty na to, aby na své srdce mysleli a měli na paměti rizika, která jim při nedodržování předepsané léčby mohou způsobit vážné komplikace až fatální následky. Součástí projektu je webová stránka www.srdcevhlave.cz.
Podle WHO je za optimální hodnotu krevního tlaku považována hodnota systolického tlaku menší než 120 a diastolického tlaku menší nebo rovna 80 mm Hg (120/80 mm Hg). Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi je do 5,00 mmol/l. Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je považována za zvýšenou, hladina nad 6,5 mmol/l je považována za rizikovou.
V případě cholesterolu je důležité znát nejen jeho celkovou hodnotu, ale také hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu se udává nad 3 mmol/l. ) způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří aterosklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve, a vzniká tak riziko výše uvedených onemocnění.
