Nežádoucí reakce na potraviny: Co jsme podědili a sami pokazili

Nežádoucí reakce na potraviny: Co jsme podědili a sami pokazili
Nezvyklou reakci po jídle by měl řešit odborník. • Autor: shutterstock.com
18. července 2016 • 13:51

Mnoho mechanismů nežádoucích reakcí na potraviny má genetický podklad. V případě alergie to platí 100%, bylo identifikováno přes 100 různých genů nesoucích možné riziko nepřiměřené imunologické odpovědi. 

„První projevy lze očekávat v prvním roce věku. Ale i u intolerance se můžeme setkat s dědičností, byť se první příznaky nemusejí objevit v prvních letech života (glutenová, laktózová či fruktózová intolerance). Relativně často se setkáváme se získaným typem intolerance, kdy z nejrůznějších primárních důvodů dojde k poruše trávení - malabsorpci, resp. snížení enzymatické aktivity (histaminová a opět i laktózová intolerance). Příkladem prvotní příčiny malabsorpce je proběhlá infekce trávicího traktu, na druhé straně předpokládaný vliv dlouhodobě porušované životosprávy (diety) zůstává víceméně nevyjasněný, byť pravděpodobný,“ pokračuje alergolog a imunolog MUDr. Martin Fuchs z ambulance klinické imunologie a alergologie Immunoflow v Praze.

Silná osmička alergenů

V případě alergie jde o silnou osmičku (big 8 food): bílkoviny kravského mléka, vajíčko, lepek, sója, ořechy, arašídy, ryby, korýši a měkkýši. „Tato osmička je příčinou až 90 procent všech potravinových alergií. Zohlednit bychom měli věk pacienta: zatímco v prvních letech jde o mléko, vejce a ořechy, v dospělém věku vedou arašídy, ryby, korýši a měkkýši,“ upřesňuje odborník. Za příčinou trávicích či respiračních problémů nemusejí stát potraviny jako takové. Je třeba vzít v potaz dlouhodobý účinek nejrůznější zátěže. Dlouhodobý stres (strach, obavy, úzkost, přepracovanost, nedostatečný spánek, ale též nadměrné ambice i sport) vedou k tělesnému postižení, a to i u dětí (bolesti bříška).

V těchto případech se mohou některé symptomy objevit po konzumaci obtížněji stravitelných potravin, kam patří tučné pokrmy a rovněž zmíněné mléko a lepek. Máte protilátky? „U lékaře by měly být testy sofistikované, vycházející z medicíny založené na důkazech‘. Obvykle jde o různé laboratorní i kožní testy zaměřené na průkaz alergických protilátek (specifických imunoglobulinů izotypu E, tedy IgE). Oproti tomu držet dietu na základě diagnostických metod, které neordinoval a nehodnotil alergolog (alergie) nebo gastroenterolog (intolerance), vidím jako velkou chybu,“ konstatuje MUDr. Fuchs.

Jakým způsobem postupovat, pokud máme po nějakém jídle nezvyklou reakci? Je vhodné užít antihistaminika, stejně jako kdyby šlo o skutečnou alergii? 

Opravdu nesnadná odpověď. Pacient by se totiž neměl léčit sám. Ani podle rady babičky, ani podle internetu, ale ani podle krátké odpovědi, byť od specialisty. Takže jediná rada zní, že pokud pacient pozoruje nezvyklou reakci po jídle, měl by se poradit s odborníkem. Vždyť může jít i o onemocnění žlučníku, slinivky anebo střev… Antihistaminika patří k léčbě jen při průkazu imunologické reakce, což pacient rozhodně nedokáže realizovat sám.

Z jakých důvodů mnohým dětem i dospělým vadí mléko ( jde o takzvanou laktózovou intoleranci) a čím ho nahradit? Nese s sebou intolerance mléka kravského vyšší riziko nesnášenlivosti i jiných druhů mléka (kozí, ovčí…)?

Mnozí lidé nejsou schopni štěpit mléčný cukr laktózu, což nastává v důsledku absence štěpícího enzymu laktázy. Jde o nejčastější metabolickou odchylku vůbec. V některých zemích a u některých etnik tento enzym chybí až u 100 procent populace (černoši, indiáni). Z tohoto pohledu by se vlastně ani nemělo mluvit o nemoci. Asi pětina české populace by se měla vyhýbat větší náloži mléčného cukru, jinak dochází k jeho nitrostřevnímu zkvašení a následně k břišnímu diskomfortu.

Laktózová intolerance se obvykle začne projevovat až kolem 10. roku věku. Nikdy nejde o stoprocentní nesnášenlivost, každý nosič této víceméně „kosmetické“ vady má svou tolerovatelnou dávku mléka či mléčných výrobků, léty vyzkoušenou (obvykle 5 gramů laktózy a více, což odpovídá 100ml mléka a více). Fermentované mléčné produkty se snášejí lépe, vždyť obsahují menší či vysloveně nepatrné množství mléčného cukru (jogurty a především sýry). Stejná laktóza je v ostatních živočišných mlécích, proto se intolerance nedá řešit mlékem kozím či ovčím. Nicméně náhrada u klasické intolerance není třeba, jestliže má nosič této vlohy jinak pestrý jídelníček. Pokud je přesto zatížen obavami, může doplnit vápník díky mnoha potravinovým doplňkům.

Zdá se, že čím dál tím více lidí má problémy s nesnášenlivostí lepku. Čím je to dáno?

Lepek je velmi široká kapitola, která by si zasloužila samostatnou pozornost. Na lepek existuje jednak alergie (1 až 3 procenta populace), známější je ale lepková, respektive glutenová intolerance (celiakie), což je jednoznačně genetické onemocnění s autoimunitními prvky (1 až 2 procento populace). Celiakie musí být diagnostikována specialistou z oboru gastroenterologie, nikdy by se neměla držet bezlepková dieta bez předchozího odborného vyšetření. Devět z deseti celiaků je přitom bezpříznakových. Třetí kapitolou, komplikující diagnostický i terapeutický přístup u obou předchozích reakcí, se v posledních letech stala takzvaná neceliakální glutenová senzitivita (NCGS), kde dosud nebyl spolehlivě prokázán patofyziologický mechanismus.

Údajně tím trpí asi 6 procent populace, kteří po dlouhodobé konzumaci lepku popisují nejrozmanitější příznaky - od svalové únavy přes bolesti kloubů i kostí a migrenózní bolesti hlavy až po poruchy citlivosti a ztrátu výkonnosti. Ale kupodivu ve skutečnosti nejde o celiakální devastaci střevní sliznice. Zmíněné příznaky, které nevynechávají ani trávicí trakt (dráždivý tračník), ustupují při dodržování bezlepkové diety. Tomuto nejasnému syndromu se věnuje mnoho studií po celém světě, obviňují se jiné bílkoviny než samotný lepek, možná i krátké cukry, mohlo by tak jít o diskrétní metabolické poruchy v trávení ostatních moučných složek. Ale to zatím nevíme.

Lze potravinovou alergii a intoleranci vyléčit? Rýsují se na obzoru nějaké nové nadějné metody?

Úkolem medicíny je příčinnou potravinu pojmenovat, zjistit patofyziologickou podstatu nežádoucí reakce a podle toho léčit. Terapie je pak velmi jednoduchá - u alergie jde o eliminaci osudné bílkoviny (bílkovin). Medikamentózní léčba je jen podpůrná, mírnící příznaky, například při použití zmíněných antihistaminik. U intolerancí je tomu obdobně -známe-li podstatu, pak je třeba omezit příslušný cukr nebo biogenní amin (histamin, tyramin aj.). Nové metody jsou ve stadiu výzkumu, zatím bez širokého uplatnění. U imunologické podstaty se zkouší biologická terapie (antimetabolity, blokující protilátky a jiné) i podávání vakcín připravených nejčastěji přímo z naturálních potravin.

Odborná spolupráce: MUDr. Martin Fuchs, ambulance klinické imunologie a alergologie Immunoflow

 

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.