Ledvinové koliky a kameny: Jak poznat, že nám hrozí, a jak se jim bránit?
Klasickou příčinou ledvinové koliky jsou ledvinové kameny. Ledvinová kolika podle mnohých představuje jednu z nejhorších bolestí vůbec. Pokud ji nechceme zažít, měli bychom se (mimo jiné) zajímat o možnosti, jak se k takovému akutnímu stavu nikdy nedopracovat.
Prvotní otázkou je, zda vůbec máme šanci rozpoznat, že v sobě již kamínky „nosíme“, pokud se (prozatím) neozývají nějakými varovnými příznaky. Nebo je to tak, že nás o jejich přítomnosti přesvědčí až zmíněná kolika? „Rozsah projevů při postižení močovými kameny může být od zcela asymptomatického (bezpříznakového) stavu až po bolesti právě charakteru ledvinové koliky. Šíře možných obtíží závisí na poloze kamene a také na jeho velikosti,“ vysvětluje MUDr. Petr Skála z Kliniky urologie a robotické chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
„Ledvinové kameny se mimo jiné mohou projevit občasnými tlakovými bolestmi v bederní krajině, častým či bolestivým močením a také přítomností krve v moči.“
Ledvinové kameny (nefrolitiáza) patří do širší skupiny onemocnění tzv. urolitiázou (močové kameny), což je obecně přítomnost kamenů (litiázy, konkrementů) v močových cestách (jde o kalichopánvičkový systém ledviny, močovod, močový měchýř, močovou trubici).
V čem je vlastně ledvinová kolika nebezpečná? „Jde o bolest proměnlivé intenzity vznikající mimo jiné při nesnadném průchodu kamene močovodem, kdy dochází k jeho podráždění či dokonce ucpání, což je stav značně nebezpečný.
V závislosti na poloze kamene v močovodu může bolest z bederní krajiny vyzařovat do břicha, podbřišku i do varlete. Bývá provázena nauzeou, zvracením, pocením, neklidem. Pacient s ledvinovou kolikou by v každém případě měl vyhledat lékařskou pomoc, může totiž dojít ke zhoršení funkce až k vážnému poškození ledvin!“ upozorňuje lékař.
Vyšetření ledvinových kamenů
Ideálně bychom měli jít k lékaři, jakmile pociťujeme dlouhodobé, byť nijak výrazné potíže kupříkladu s močením nebo pobolíváním v bedrech. Kameny totiž nevznikají ze dne na den, tvoří se postupně i po delší čas a „rostou“ v závislosti na různých faktorech. Někteří lidé však mohou mít obavu z vyšetření, protože mají strach, že bude nepříjemné. Jakým způsobem tedy vlastně probíhá?
„Nejprve samozřejmě proběhne zhodnocení celkové anamnézy následované fyzikálním vyšetřením (prohmatání břicha, bederních krajin), dále se provádí vyšetření moči a krve (tedy odběry). K samotnému potvrzení ledvinových kamenů, jejich velikosti a uložení se používají takzvané zobrazovací metody, tedy ultrazvuk (sonografie), rentgen či CT (výpočetní tomografie). Rád bych pacienty ubezpečil, že tato vyšetření jsou nebolestivá,“ uvádí urolog.
Druhy ledvinových kamenů
Jaký druh kamínků v sobě můžeme přechovávat a mohou k jejich vzniku přispívat i jiná onemocnění nebo užívané léky? „Močové kameny (urolitiáza) se dělí mimo jiné podle svého složení, tedy hlavní stavební složky (krystalů), ze kterých se skládají. Nejvíce kamenů je složeno ze šťavelanu vápenatého (kalciumoxalátové), kyseliny močové (urátové; zde hraje roli zvýšená hladina kyseliny močové v organismu), fosforečnanu vápenatého a dalších látek,“ říká MUDr. Skála.
„Vznik urolitiázy je většinou způsoben kombinací více faktorů. Obecně lze říci, že zpravidla jde o nízký příjem tekutin, špatné dietní návyky, metabolické odchylky (vedou k přesycení kamenotvornými látkami), stavy po resekčních operacích střev a také časté močové infekce. Svůj podíl sehrávají i jiná onemocnění organismu, například Crohnova choroba, zvýšená funkce příštítných tělísek a další. Též určité léky mohou napomáhat vzniku ledvinových kamenů, například některé sulfonamidy. V neposlední řadě je třeba zmínit též dědičné predispozice,“ dodává odborník.
Jak se odstraňují ledvinové kameny?
Jak zmiňuje MUDr. Skála, léčba močových kamenů se liší v závislosti na jejich poloze, velikosti, složení, dále na zdravotním stavu a míře spolupráce pacienta a mnoha dalších faktorech. „Terapii můžeme rozdělit na konzervativní (neoperační) a operační.
Do neoperačních metod patří kromě jiných postupů rozpouštění kamenů, takzvaná disoluce (vhodné pouze u kamenů z kyseliny močové, které rozpustit lze), a dále usnadnění průchodu kamene vývodným močovým systémem podáváním léků zvyšujících pohyblivost močovodu a uvolňujících stah hladké svaloviny vnitřních orgánů (spasmolytika) spolu s léky proti bolesti (analgetika).
Mezi operační možnosti léčby patří drcení kamenů rázovou vlnou (LERV), kdy dochází k zaměření kamene pomocí ultrazvuku či rentgenu a k následnému drcení bez nutnosti celkové narkózy.
Další možnosti odstranění
Dále se využívá takzvaná perkutánní extrakce konkrementu (PEK), tedy rozdrcení a odsátí kamene nástrojem zavedeným do kalichopánvičkového systému ledviny přístupem přes kůži na boku, to vše v celkové narkóze. Pro kameny v močovodu se mimo jiné využívá endoskopické metody URS – ureteroskopie, probíhající zpravidla také v celkové narkóze,“ vyjmenovává lékař.
Zajímá vás, jak velké útvary mohou být vypuzeny či vyloučeny přirozenou cestou bez chirurgického zásahu? Vězte, že podle dostupných informací má kámen do velikosti 5 mm zhruba 50procentní šanci na spontánní průchod močovodem. Kamínky větší je pak samozřejmě nutno řešit již zmíněnými operačními postupy.
Jak se vyhnout ledvinovým kamenům?
V každém případě je lepší tvorbě kamínků předcházet než se je pak snažit z těla (mnohdy bolestivě) vystrnadit. To ovšem předpokládá, že se zamyslíme nad svým životním stylem, skladbou jídelníčku, samozřejmě s přihlédnutím k „rodovým“ predispozicím. Zcela jistě pak neškodí v rámci prevence odstranit z našeho talíře určité potraviny, které tvorbu kamínků (podle typu) podporují.
„Obecně je třeba dbát na dodržování zdravého životního stylu včetně dostatečného příjmu tekutin po celý den, tedy rozhodně ne nárazově. Co se týče množství, uvádějí se minimálně dva litry denně s pestrým zastoupením, tedy střídat čistou vodu, která je nejvhodnější, s čajem, ovocnými šťávami, minerálními vodami a v neposlední řadě nízkostupňovým pivem.
Dále je na místě výrazně omezit příjem živočišných bílkovin a naopak zvýšit příjem vlákniny, omezit příjem solí (včetně skrytých – obsažených v hotových výrobcích a polotovarech) a tvrdého alkoholu, více než vhodné je redukovat tělesnou hmotnost při obezitě a rozhodně dbát na pravidelný pohyb,“ doporučuje MUDr. Skála. Jsou na tom tedy z hlediska otázky vyloučení masa a živočišných tuků z jídelníčku kupříkladu lépe vegetariáni? Odpověď není tak jednoduchá.
Záleží na složení kamenů
„V závislosti na přesném složení potravy, respektive jídelníčku vegetariáni mohou, ale nemusejí mít nižší výskyt ledvinových kamenů, každopádně se jich mohou týkat kupříkladu kameny ze šťavelanu vápenatého, pokud třeba konzumují nadbytek špenátu, fazolí a podobně,“ podotýká urolog.
Je to tedy otázka jakési rovnováhy v příjmu rozmanitých látek s vyloučením těch, které právě nám neprospívají. V každém případě by však mělo jít o trvalou změnu stravovacích návyků i celkového životního stylu (ať v rámci prevence nebo u osob, které již ledvinové kameny mají).
Pozor na zadržování vody v těle (otoky zejména kolem kotníků či břicha), bolesti v bederní oblasti často vystřelující do třísel, zimnici spojenou se zvracením a nevolností, krev v moči a samozřejmě časté nebo naopak téměř žádné močení.
Muži jsou 3–4x více postiženi tvorbou kamínků než ženy. Nejčastější výskyt bývá v produktivním věku, výjimkou ovšem nejsou ledvinové kameny u dětí nebo naopak u lidí ve vysokém věku. Častou otázkou mužů bývá, zda vznik ledvinových kamenů nějakým způsobem souvisí se zvětšenou prostatou. Podle urologa Petra Skály tomu tak není. Úzká provázanost zde však bývá s cystolitiázou, tedy kameny v močovém měchýři.
Dietní doporučení dle chemického složení ledvinových kamenů:
Kameny ze šťavelanu vápenatého – kalciumoxalátové:
V jídelníčku omezit potraviny bohaté na šťavelany: fazole, sója, špenát, červená řepa, rebarbora, ořechy – hlavně arašídy, pomeranče, jahody, čokoláda, černý čaj. Nutné je též snížit nadbytek soli a konzumaci alkalických minerálních vod. Vhodné jsou naopak ovoce a zelenina (kromě předtím uvedeného) a celozrnný chléb (vláknina).
Kameny z kyseliny močové – urátové
Vhodné je omezit potraviny bohaté na puriny: uzeniny, vnitřnosti, zvěřina, telecí, sardinky, sleď, makrela, luštěniny, drůbež, červené a vepřové maso, čokoláda, fíky a též alkoholické nápoje. V jídelníčku by měly převažovat zásadotvorné potraviny (brambory, zelenina, ovoce).
