5 věcí, které nevíte o klíšťatech, a měli byste

  • 5 věcí, které nevíte o klíšťatech, a měli byste
    Při procházce do lesa myslete na vhodný oděv a repelent proti klíšťatům. Jako dokonalá prevence to přesto nestačí. • Autor: iStock.com
    8. června 2017 • 06:00

    Klíšťat se většina lidí bojí při procházce v lese víc než uštknutí zmijí nebo napadení divočákem. A dobře dělá, pravděpodobnost, že se na vás přisaje tento nepříjemný roztoč, je totiž mnohem vyšší. I v boji proti těmto malým příživníkům a nemocem, které přenášejí, se dobře osvědčí heslo: Poznej svého nepřítele. Přečtěte si pět nejčastějších mýtů o klíšťatech, a vyvarujete se tak zbytečných chyb v bojové strategii.

  • Mýtus 1: Klíšťata útočí jen v létě


    Klíště
    Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Málokdo ví, že začínají být aktivní již při 5 °C. Používání repelentů by mělo být samozřejmostí při každé návštěvě lesa nebo přírody, kde je vyšší tráva či křoví.



  • Mýtus 2: Klíště se přisaje ihned


    Klíště může na těle člověka kolovat celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku či zevní genitálie. U dětí je zapotřebí zkontrolovat okolí hlavy a místa mezi vlasy. Kontrolujte se nejen večer po návratu z přírody, ale i ráno.



  • Mýtus 3: Klíšťata skáčou ze stromu


    Klíšťata si k vám vždy najdou cestu.
    Další z informací, jež se slepě předává z generace na generaci, je, že klíšťata skáčou ze stromu. Omyl. Klíšťata žijí ve vysoké trávě či nízkých křovinách. Pokud objevíte přisáté klíště například na krku či na hlavě, znamená to, že hledalo na celém těle ideální místo, kde se zakousnout, a našlo ho právě tam. 



  • Mýtus 4: Stačí použít repelent


    ..
    Odcházíte do lesa či na procházku s klidným svědomím, jelikož jste před odchodem použili repelent?Bohužel, ani dlouhé kalhoty, pevné poty či použití repelentu vám nezaručí 100% ochranu. Jedná se pouze o krátkodobá řešení. 

    Jedinou účinnou prevencí je očkování, které existuje alespoň proti jedné nemoci, kterou klíšťata přenášejí – klíšťové encefalitidě. Většina rodičů uvažuje o očkování pro své děti, měli by ale přemýšlet opačně. 

    „Tak jako u nás i v jiných evropských zemích je vyšší proočkovanost dětské a mladé populace než starších osob. Přitom nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií. Rizikové skupiny zahrnují nejen chalupáře, zahrádkáře, turisty, rybáře, houbaře, vodáky, cyklisty, golfisty apod., ale i vyznavače geocachingu nebo milovníky přírodních produktů (mléčných) konzumovaných bez tepelné úpravy. Zapomenout na svou ochranu by neměli ani majitelé psů a koček nebo jiných domácích mazlíčků, pokud mohou získat a přinést klíště,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a Odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.


  • Mýtus 5: Jinde nákaza nehrozí


    Klíště může svého hostitele nakazit už po dvou hodinách od přisátí.
    Klíště není jediným přenašečem klíšťové encefalitidy. Další způsob, jak se můžeme nakazit klíšťovou encefalitidou, je potrava. Virus klíšťové encefalitidy je vylučován i mlékem. Nakazit se můžeme z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku.

Autor: Kateřina Erbsová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.