Bolesti zad a kloubů trápí každého druhého Čecha. Jak se jich zbavit?
Podle statistik trpí bolestmi více než 50 % světové populace nad 50 let. „Nejčastější příčinou bolestí jsou přitom bolesti kloubů,“ uvedl nedávno prezident Evropské federace proti bolesti (EFIC) Chris Wells. „Bolesti kloubů se navíc brzy stanou jedním z nejzávažnějších problémů budoucnosti. Představují pro pacienta jak obrovskou zátěž finanční (výdaje za léčbu a zdravotní péči), tak i pracovní neschopnost, ztrátu produktivity a nepohyblivost,“ dodává lékař.
Bolest kloubů člověka značně omezuje a dokáže rapidně snížit kvalitu života. Příčin, proč nás klouby bolí, je mnoho: může jít o genetickou dispozici, metabolické poruchy, revmatoidní artritidu, autoimunitní onemocnění, zlomeniny či mikrotraumata, kloubní záněty, změnu složení kloubní tekutiny, ale i vrozené či získané chybné postavení kyčelních kloubů nebo kolen (do O nebo do X).
„Za velmi častou příčinu bolestí kloubů je však obecně považováno jejich přetěžování. A může se jednat o dynamické pohyby stále jedním směrem nebo setrvání statické, to jest stále v jedné pozici po dlouhou dobu bez kompenzace pohybem. Například při dlouhém sezení trpí nejčastěji páteř, opakovanou dlouhodobou zátěž vestoje snáší s obtížemi celý pohybový aparát (kyčle, kolena a tak dále). Bolesti páteře se objevují spíše dříve, nejčastěji mezi 20. a 55. rokem života; bolesti kloubů nastupují častěji až po padesátce a stupňují se do vyššího věku. Nejvíce a nejčastěji zasaženým kloubem je pak koleno,“ říká fyzioterapeutka Eva Nováková, Dip. MDT, z oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny Ústřední vojenské nemocnice a McKenzie Institute v Praze.
Mechanismus poškození kloubů se přitom může lišit v závislosti na pohlaví – zatímco ženy zatěžují pohybový aparát v důsledku nadváhy či těhotenství, u mužů jde často o sportovní úrazy nebo zlomeniny s nimi související. Čtyřicetiletý pacient v ordinacích ortopedů a revmatologů není žádnou výjimkou. Ve velké většině případů jde o muže, kteří se snaží horečnou sportovní aktivitou dohnat to, co v mládí zanedbali. K rizikovějším sportům patří ve věku okolo 30 či 40 let třeba tenis a squash, které zatěžují zvláště lokty a kolena, dále lyžování, fotbal nebo běh na tvrdém povrchu.
Zdaleka nejčastější příčinou bolestí kloubů jsou však degenerativní změny, především osteoartróza (artróza); ta je charakterizována silnou bolestivostí, kdy mechanická bolest může být násobena bolestí ze zánětu nebo neuropatickou bolestí. Bolesti způsobené osteoartrózou představují až 20 % všech chronických bolestí na světě. Její výskyt stoupá s věkem.
Osteoartróza je častější u žen
Osteoartróza je diagnostikována u 40 % žen a 25 % mužů ve věku mezi 60 a 70 lety. Jde o nejfrekventovanější onemocnění muskuloskeletálního systému starších lidí a je častější příčinou omezení hybnosti než kterékoli jiné onemocnění. Osteoartritické bolesti zasahují nejčastěji klouby kolene, lokte a kyčle. V Česku trpí osteoartrózou zhruba 12 % populace, tedy asi 1,3 milionu pacientů, častější je u žen. Mnoho postižených lze najít i mezi mladými, kteří intenzivně sportují, mají zvýšenou zátěž kloubů například obezitou nebo jsou po úrazu kloubu.
„Pacienti s osteoartrózou nosných kloubů, drobných kloubů rukou a kloubů páteře tvoří v ambulanci praktického lékaře až tři čtvrtiny všech nemocných s pohybovými obtížemi,“ dokládá MUDr. Robert Frei z Centra pohybové medicíny v Praze.
Ztráta schopnosti pohybu
Ve zdravém kloubu se nachází chrupavka, která je obklopena kloubní (synoviální) tekutinou, jejímž úkolem je chránit a vyživovat (regenerovat) chrupavku, umožňovat bezbolestný hladký pohyb a tlumit nárazy. V počáteční fázi onemocnění osteoartrózou dochází kvůli změnám kvality synoviální tekutiny k postižení kloubní chrupavky a jejímu postupnému úbytku. „Chrupavka, chránící styčné plochy kostí v kloubu, se postupně opotřebovává, rozpadá. Artrotické změny však postihují i další části kloubu – objevují se v kolemkloubních vazech a pouzdru; dochází ke zbytnění, snížení elasticity a vápenatění, synoviální tekutina ztrácí schopnost absorbovat nárazy způsobené pohybem a zátěží. Kosti bez chrupavky pak nedokážou správně tlumit nárazy při pohybu,“ vysvětluje MUDr. Frei.
Tyto změny pociťuje pacient jako bolestivé. Zbytnění pouzdra, snížení elasticity tkání a usazování vápníku zase přináší omezení hybnosti kloubů. Artróza, která poškozuje kloub jako celek, je důsledkem oslabení ochranné funkce synoviální tekutiny, zejména jedné složky – kyseliny hyaluronové. Po 20. roce života její množství výrazně klesá, čímž se snižuje viskozita a elasticita synoviální tekutiny. Stupeň postižení se pohybuje od mírného přes střední až po závažný.
„Stadium osteoartrózy přitom nemusí vždy odpovídat intenzitě bolesti,“ upozorňuje doktor Frei. Nemoc může postihnout jakýkoli kloub v těle. Rozvíjí se pomalu a postupně. Její příznaky jsou stále intenzivnější: pacient si stěžuje na bolest nebo ostré bodání při pohybu, ale i v klidu, na ztuhlost kloubů i během odpočinku, mohou se přidat otoky. V pokročilejším stadiu může dojít ke ztrátě funkce či rozsahu pohybu a deformaci tvaru kloubu (změně osy končetin, prstu).
Možnosti léčby
Úlevu od akutní bolesti přinášejí léky tlumící bolest a snižující zánět (paracetamol, ibuprofen). Není však vhodné je užívat dlouhodobě, neboť mohou způsobit žaludeční nevolnost a jiné gastrointestinální nežádoucí účinky. Opatrnost při jejich užívání byste měli zachovávat, trpíte-li srdečním či oběhovým onemocněním. Úlevu bolavým kloubům dále přinášejí různé krémy, které se lokálně aplikují na postižené klouby a tlumí bolest tím, že zklidní zánětem postižené tkáně. Samotný proces uvnitř kloubu však neovlivní.
Při dekompenzaci osteoartrózy, jež je provázena silnou bolestivostí, pomohou injekce kortikosteroidů přímo do kloubu. Opakované použití se však nedoporučuje, může totiž vést k dalšímu poškození chrupavky. „Poměrně novou, bezpečnou a efektivní formou lokální léčby osteoporózy kolenního kloubu je doplnění chybějící synoviální tekutiny (kyseliny hyaluronové) do prostoru kloubního pouzdra postiženého kloubu (viskosuplementace). Díky ní se obnovuje fyziologické vnitřní prostředí kloubu, zlepšuje se pružnost a síla chrupavky a podněcují buňky kloubní výstelky ke zvýšené tvorbě vlastní kyseliny hyaluronové,“ říká MUDr. Frei.
Jak si udržet zdravé klouby?
Je-li nemoc zachycena v počátečních stadiích, lze provést ošetření kloubních struktur (menisků, vazů, defektů kloubní chrupavky). „Dalším postupem je například operační úprava osy kloubu, jejímž cílem je snížení jednostranného přetížení kloubů. Při těžkém postižení a bolestech přichází na řadu kloubní náhrada,“ dodává lékař. Jiným typem terapie je léčebné ozáření postižených kloubů rtg paprsky, jež v ozářených tkáních vyvolají protizánětlivé pochody.
Především je dobré udržet si odpovídající hmotnost – tomu napomůže vyvážený jídelníček. Velmi důležitý je pravidelný pohyb (blahodárně působí například aquaaerobik, plavání, svižná chůze, nordic walking, cvičení na rotopedu, taj-či, jóga). Příznivý vliv má saunování. Žádoucí je konzumace potravin s obsahem omega-3 a omega-6 mastných kyselin, jež tlumí zánětlivou reakci v celém organismu včetně kloubů. Jako silné antioxidanty působí všechny vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K). Vitamin C zase zpevňuje pojivové tkáně v okolí kloubů.
Zmírnit zánětlivý proces pomáhají také přípravky z říše rostlin – například Pycnogenol (účinná látka z pinie středomořské) nebo výtažek z kadidlovníku pilovitého. Posilovat kosti pravidelnou dodávkou vápníku se vyplatí vždy – v přírodní formě jej najdete v sýrech, šprotech, kapustě, mléce nebo jeho alternativách (rýžovém či mandlovém mléce). Dbejte na dostatečný příjem bílkovin, stavebních kamenů svalové hmoty. Chrupavku chrání dvě účinné látky: glukosamin sulfát a chondroitin sulfát. Lékaři doporučují začít s jejich užíváním již při prvních příznacích (citlivost kloubů na chlad, ztuhlost na počátku pohybu).
Pozor na správné boty
Pozornost si zaslouží vhodná obuv, vybírejte boty s pružnou podrážkou tlumící nárazy. Co se týče nefarmakologické léčby, velké místo zaujímá rehabilitační cvičení a fyzioterapie. „Smyslem fyzioterapie je naučit pacienty konkrétní pohyby, které dokážou bolest zmírnit nebo odstranit. Na základě podrobného vyšetření se sestavuje cvičební plán, jemuž klient rozumí, je použitelný v běžném životě a dochází díky němu k redukci bolestí. Zároveň s pacientem probíhá pohovor o jeho životním stylu, polohách při spánku, zatěžování kloubů při práci a ve volném čase. Posléze mu může být doporučeno některé polohy kompenzovat, pozměnit či vynechat,“ uzavírá Eva Nováková.
„Rozvoj takzvané regenerativní medicíny přinesl nově i možnost ovlivnění osteoartrózy například aplikací růstových faktorů (získaných z pacientovy žilní krve). Tyto růstové faktory – bílkoviny – působí zejména protizánětlivě. Tím zpomalují rozvoj artrózy a pacient subjektivně vnímá úlevu od bolesti i například snížení zvýšené náplně kloubu. Využití kmenových buněk v rámci terapie je dosud velmi diskutabilní. Příznivý účinek prokázaný při testování s využitím zvířecích modelů, kde byl nejčastěji léčen uměle vytvořený defekt chrupavky, tedy traumatický stav, je při klinickém testování u osob s osteoartrózou výrazně negativně ovlivňován celkovým stavem artrózou změněného kloubu s vyloženě nepřátelským prostředím pro potenciální nově tvořené buňky chrupavky, jež se z kmenových buněk rekrutují,“ popisuje MUDr. Robert Frei.
Markéta Ostřížková odborná spolupráce: Eva Nováková, Dip. MDT, oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny ÚVN v Praze, McKenzie Institute MUDr. Robert Frei, Centrum pohybové medicíny v Praze
