Nespavost (Insomnie) | Moje zdraví

Nespavost

Bez kvalitního spánku nemůže tělo správně odpočívat a to se projeví sníženou pozorností, únavou i zhoršeným myšlením. Pokud se problémy se spánkem objevují častěji, je člověk ohrožen vznikem či rozvojem duševních nemocí.

Člověk by měl spát přibližně 7 až 8,5 hodin denně, tříleté děti přibližně 12 hodin. Tato doba je však individuální a mění se i v průběhu života. Někomu stačí k plné regeneraci pět hodin spánku, jiný potřebuje času více. Spánek ovšem musí být nejen přiměřeně dlouhý, ale i dostatečně hluboký a nepřerušovaný. Důležitá je tedy kvalita spánku.

Poruchy spánku mohou vznikat následkem jiných onemocnění, ale bývají také způsobeny špatnou životosprávou a špatnými spánkovými návyky. Ne vždy se však podaří přesnou příčinu poruch spánku zjistit.

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

mozek

Příčinou nespavosti můžou být stres a dlouhodobé psychické problémy, starosti, ale též únava nebo špatná životospráva. Špatné usínání můžou zapříčinit i silný čaj, káva nebo alkohol ve večerních hodinách. Problém se spánkem však může signalizovat i počátek závažného onemocnění (roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby nebo spánkové apnoe). S přibývajícím věkem navíc v organismu každého člověka dochází k úbytku hormonu melatoninu. To je hormon, který v nočních hodinách produkuje epifýza v mozku a jenž působí jako časovač biologických rytmů. Mimo jiné navozuje příchod spánku.

Příznaky nespavosti

Poruchy spánku se dělí na nespavost (insomnie), zvýšenou spavost (hypersomnie) a další poruchy spánku, což jsou například noční můry (noční děs, noční hrůzy), náměsíčnost, syndrom spánkové apnoe či syndrom neklidných nohou.

Nespavost je vážným onemocněním, které trápí asi 10 až 15 procent lidí. Projevuje se problémy s usínáním (usnout trvá déle než půl hodiny), častým probouzením, dřívějším probouzením, než jste měli v plánu. Nekvalitní noční spánek pak během dne způsobuje únavu, poruchy soustředění, podrážděnost a napětí, úbytek energie a náchylnost k chybám, denní spavost a další.

Zvýšená spavost se projevuje nadměrnou spavostí během dne (člověk spí více než 12 hodin denně), nemá pod kontrolou usínání během dne. Tyto potíže trápí přibližně 5 procent lidí.

Syndrom spánkové apnoe patří mezi nejvážnější poruchy spánku. Projevuje se tak, že u člověka dochází během spánku k přerušení dýchání na více než 10 vteřin (apnoe) nebo k omezení dýchání na dobu delší než 10 vteřin (hypopnoe). Kromě apnoe a hypopnoe patří k příznakům hlasité chrápání, neklidný spánek bez osvěžení, ranní bolesti hlavy a mikrospánky (krátké epizody spánku) v průběhu dne. Přerušené či omezené dýchání ve spánku způsobuje snížené prokrvení mozku.

Krátkodobý nedostatek spánku a nekvalitní spánek může vést k únavě, podrážděnosti, špatnému soustředění a v důsledku toho k problémům v práci (nebo ve škole) a k úrazům. Dlouhodobá nespavost může podnítit vznik závažných onemocnění srdce, metabolismu (diabetes) nebo mozku včetně Alzheimerovy choroby. Může vyústit v úzkostné poruchy a deprese.

Léčba

Pro léčbu nespavosti je v první řadě zásadní dodržování správné spánkové hygieny (viz níže).

Při akutní nespavosti například kvůli stresové zátěži může lékař předepsat léky, takzvaná hypnotika.   Dlouhodobou nespavost, která trvá měsíce až roky, není vhodné těmito léky léčit, protože ani novější  léky nejsou zcela bez nežádoucích vedlejších účinků.

Odborník může nově předepsat i takzvaná melatoninová hypnotika. Melatonin je hormon, který navozuje přirozený spánek, který dodává tělu nezbytný odpočinek. Je však třeba pečlivě užívání léku zvážit, protože za nespavost někdy mohou i jiná dosud nezjištěná onemocnění, která je třeba léčit. Léčba nespavosti je proto u každého jiná a špatně zvolená metoda léčby by mohla tělu i uškodit.

K odstranění potíží se spánkem může pomoci i psychoterapie, akupunktura či fyzikální terapie (léčba jasným světlem, magnetoterapie).

Pokud je nespavost projevem jiných onemocnění nebo potíží, léčí se daná nemoc.

Léky

Je možné podávání léků ze skupiny tzv. hypnotik (nebenzodiazepinová i benzodiazepinová), pokud je součástí potíží i úzkost, podávají se anxiolytika (ztišující léky proti úzkosti). Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) se řeší podáváním melatoninu, což je hormon přirozeně produkovaný v lidském těle a normálně navozující spánek.

Bylinky

Navození spánku mohou pomoci čaje či čajové směsi, které obsahují meduňku lékařskou, kozlík lékařský či chmel otáčivý. K dispozici jsou i kapky či tablety s těmito bylinkami.

Homeopatika

Cocculus indicus je vhodný na nespavost z fyzického i psychického přetížení.

Stramonium je hlavním homeopatickým lékem na nespavost z nočních můr.

Nux vomica je lékem manažerů. Usínají večer a pak se v noci budí a nemůžou usnout. Probouzí se kolem 3.–4. hodiny ranní s aktivní myslí a znovu usnou až nad ránem. Při probuzení se cítí unavení, nechce se jim vstávat a jsou velmi podráždění.

Domácí léčba a jak si pomoci sám

Při léčbě nespavosti je důležitý nácvik spánkové hygieny.

Základní rady pro lepší spánek

  • Choďte spát pokud možno ve stejnou dobu.
  • Do postele uléhejte až ve chvíli, kdy jste unaveni. V posteli si pokud možno nečtěte, nerozptylujte se chytrým telefonem a v žádném případě nepracujte.
  • V posteli nejezte. Trávení brání plynulému usnutí.
  • Večer neřešte nic závažného. To si nechte na dobu přes den. Snažte se spíš mluvit o něčem příjemném, volte jednoduchá témata.
  • Ložnici ukliďte, odstraňte pokud možno tikající budík, televizi, nepořádek nebo cokoliv, co by vám připomínalo nedokončenou práci.
  • Před spaním vyvětrejte. Čerstvý vzduch můžete načerpat i na večerní procházce – zkuste se překonat a asi hodinu před spaním se na 10–15 minut projděte. Unavíte se tak akorát a bude se vám lépe usínat.
  • Před spaním nekuřte a nepijte alkohol. Pár piv sice pomůže usnout, spánek je pak ale méně kvalitní a vy se neprobudíte odpočatí.
  • Vyvarujte se spánku během dne.
  • Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusit nějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout.

Více o poruchách spánku a jak na ně čtěte v tomto článku.

Inkubační doba

-

Očkování

ne

Délka léčby

individuální

Vyšetření

Poruchy spánku lze vyšetřit v takzvaných spánkových laboratořích. Zaznamenávají se mozkové vlny (EEG), noční aktivita svalů i očí, frekvence dýchání, hladina kyslíku v krvi a některé další parametry.

V těhotenství

Velký podíl nastávajících matek zaznamená během těhotenství zhoršené spaní. Většinou jde o potíže spojené s tělesnými změnami (velké břicho tlačí na bránici a zhoršuje dýchání, špatně se leží), s otoky nohou a také s častějším močením. Většina potíží po porodu odezní.

Trvalé následky

Následky dlouhodobé nespavosti se mohou projevit jako úzkostné poruchy, které mohou vyústit v závažné psychické onemocnění. Výjimkou nejsou ani deprese nebo pokusy o sebevraždu. U člověka trpícího nespavostí také narůstá riziko závislosti na alkoholu, lécích nebo dalších látkách.

Prevence

Rady pro lepší spánek si můžete přečíst výše.

 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.