Skvělá zpráva pro české diabetiky: Revoluční senzory jim prodlouží život
Méně zdravotních komplikací, a tím i kvalitnější a delší život. To vše nabízejí nové typy senzorů pro diabetiky, které nahrazují klasické glukometry. Pacientům se nově zavádí na šest měsíců, a odpadá tak jejich výměna už po několika dnech.
V Česku žije 60 000 diabetiků s cukrovkou 1. typu, tedy tou, při které jsou pacienti závislí na umělém podávání inzulinu. Ještě v nedávné době si museli glykémii (hladinu cukru v krvi) hlídat s pomocí glukometru, který ji měřil několikrát denně z kapky krve odebrané z prstu. Zastaralému způsobu ale bude už brzy konec.
Glykémie pod absolutní kontrolou
V posledních letech nahradily glukometry chytré senzory, které pacienti nosí nalepené na paži a vyměňují je po 7 až 14 dnech. Diabetikům přinesly mnohem lepší přehled o kolísání hladiny cukru v krvi, a díky tomu zabraňují jejímu nečekanému vzestupu (hyperglykémie) nebo poklesu (hypoglykémie), které je mohou ohrozit na životě. Senzory tak minimalizují komplikace nemoci, a tím zlepšují kvalitu i délku života pacientů s cukrovkou 1. typu. Jsou navíc vhodné pro ty, kteří si inzulin aplikují pomocí inzulinových per i pump.
Ještě lepší výsledky si ale lékaři slibují od úplně nového typu senzorů aplikovaných přímo pod kůži na paži, a to na celých šest měsíců. Ty se ovládají přes mobilní telefon, a pacienti tak mají dokonalý přehled o své glykémii. „Jsme jediné pracoviště u nás, které tyto nové senzory pacientům zavádí,“ říká autor tříleté studie, která se jimi zabývala, diabetolog III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Jan Šoupal, PhD. „První senzor byl implantován v prosinci 2018, nyní je má dvacet pacientů, kteří teď už budou mít v pořadí třetí senzor. Očekáváme ale, že v letošním roce se tato možnost rozšíří i na další diabetologická centra. My sami je do půl roku aplikujeme dalším 30 až 40 pacientům,“ slibuje Šoupal.
Komplikace? Nehrozí vůbec žádné
Autor studie si zároveň pochvaluje reakce pacientů na diabetologickou novinku. „Všichni pacienti mají na senzory velmi pozitivní odezvu. Výhodou je také to, že můžou být aplikovány všem diabetikům bez rozdílu. Nezaznamenali jsme žádné komplikace ani kontraindikace,“ říká MUDr. Šoupal. Senzory se mohou aplikovat dokonce i pacientům, kteří mívají velké výkyvy glykémie. „Právě ti jsou na to velmi vhodní,“ tvrdí lékař.
Samotná aplikace senzoru se provádí v lokální anestezii, zákrok je kromě znecitlivující injekce nebolestivý a trvá zhruba dvacet minut. Zůstává po něm jen minimální jizvička. „Senzory poté uvolňují do těla stopové množství kortikoidu dexametazonu, aby se neopouzdřily imunitním systémem. To je také jediné, co mě napadá v souvislosti s kontraindikacemi. Pokud má pacient alergii na dexametazon, neměl by mu být senzor aplikován. Za celou svou praxi jsem se ale s něčím takovým ještě nesetkal,“ ujišťuje o bezpečnosti senzorů Šoupal.
Senzory plně hradí pojišťovna
Dobrou zprávou pro pacienty je i to, že klasické senzory, které se vyměňují po 7 až 14 dnech, jsou od 1. prosince 2019 plně hrazeny ze zdravotního pojištění a pro nový typ senzorů platí totéž. Diabetologickou novinku vyrábí holandská firma Senseonics a distribuuje ji švýcarská firma Roche. Senzory se tak používají nejen v Česku, ale i v řadě dalších zemí včetně USA.
Pacienti se novinky obávají
„Rádi bychom směřovali k tomu, aby senzory mohli v blízké budoucnosti využívat všichni diabetici s cukrovkou 1. typu. Limitací jsou ale zatím právě oni sami,“ upozorňuje Šoupal. „Bojí se vystoupit ze své komfortní zóny a nevěří tomu, že glukózové senzory opravdu pomáhají. Někdy je obtížné jim to vysvětlit. Neuvědomují si, že si tak zkracují život,“ dodává Šoupal, který ale zároveň přiznává, že zájemců o nový typ senzorů má VFN v současné chvíli spoustu. Apeluje tedy spíš na diabetiky, kteří s žádostí o aplikaci senzoru stále ještě váhají.
