Vojtova metoda a Bobath koncept: cviky | Moje zdraví

Bobath koncept nebo Vojtova metoda: Pro koho se cviky hodí a kdy používat obě současně?

Bobath koncept nebo Vojtova metoda: Pro koho se cviky hodí a kdy používat obě současně?
Pokud s dítětem správně manipulujeme, dokážeme ovlivnit jeho držení těla již od prvních dní • Autor: iStock.com
27. února 2017 • 06:00

Rodiče, kteří se svým dítětem cvičí „Vojtovu metodu“, vědí, kolik trpělivosti musejí vynaložit, aby se dostavily pokroky. Stav malých pacientů, kteří se narodili s handicapem v podobě neurologického postižení, může zlepšit i druhá metoda. Nese jméno po svých objevitelích – britských terapeutech Bobathových. 

Rehabilitační metody podle Bobathových nebo podle profesora Václava Vojty jsou používány především u kojenců a menších dětí s neideálním nebo patologickým vývojem hybnosti. Nejčastěji jde o děti s prenatálním či perinatálním poškozením nervového systému. Míra vyjádření hybných poruch je různá, od hraničních nebo lehčích forem po nejtěžší, jež spadají převážně do kategorie dětské mozkové obrny (DMO),“ vysvětluje primář oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice v Praze doc. MUDr. Jan Hadač, Ph. D. 

„Výskyt DMO, u níž se pravidelně aplikuje rehabilitace, se udává kolem 1,5 až 2 na 1000 porodů. S nezralostí u nedonošených dětí riziko stoupá – u dětí s méně než 1500g porodní váhy výskyt DMO dosahuje okolo 30 až 40 na 1000 porodů,“ dodává neurolog.

Toto neprogresivní onemocnění vzniká na základě poškození nezralého mozku v perinatálním období (okolo narození). S růstem kojence se vyvíjí i jeho mozek, a to s sebou nese řadu dalších příznaků poškození. Především jde o porušený vývoj dítěte v jednom či více vývojových aspektech. Jedním z nich je porušené svalové napětí (tonus) a poruchy koordinace pohybu. Dítě se zpožďuje ve svém vývoji – ve všech nebo v některých jeho složkách: pohybu, vnímání, kognitivních schopností, řeči. Časté jsou poruchy zraku, sluchu, vývoje řeči a opožďování vývoje rozumových schopností. Rodiče mohou mít od narození problémy s krmením dítěte a jeho nadměrným sliněním. Závažným vnějším projevem bývá často epilepsie. Některé děti jsou odsouzeny k doživotnímu užívání léků, brýlí a dalších kompenzačních pomůcek. V dospělosti se mohou přidružit další problémy v podobě bolestí kloubů, páteře či inkontinence.

Poruchy motoriky

„Určité známky poruchy motoriky lze vidět a také vyšetřit u novorozence krátce po narození. Vyšetření provádí pediatr – neonatolog – přímo v porodnici. Děti předčasně narozené a po komplikovaných porodech vyšetřuje automaticky dětský neurolog. Vyšetření se většinou skládá z posouzení svalového tonu, z polohových reakcí a vyšetření reflexů,“ vysvětluje fyzioterapeutka Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Bc. Dagmar Mirovská.

Také terapeut, ke kterému je kojenec neurologem doporučen, nejprve provede podrobné vyšetření. Během něj se zaměří na to, co dítě dovede bez dopomoci, s dopomocí a co nedovede. Podle kvality tonu (svalového napětí) a pohybu pak terapeut stanovuje svůj léčebný plán a cíl. „Metoda manželů Bobathových vychází z celkového přístupu k dítěti. U kojenců se využívá především handling – tedy způsob nošení, zvedání, přebalování, otáčení, ale i krmení. Pokud s dítětem správně manipulujeme, dokážeme ovlivnit jeho držení těla již od prvních dní. Pracujeme s přenosem váhy, nastavením do polohy, rotacemi a dalšími technikami, jež dítěti umožňují provedení adekvátního pohybu, a to na podkladě motorického učení. Dítě dokáže tuto aktivitu využít i za dalších podmínek,“ vysvětluje Dagmar Mirovská. Terapeut tedy neučí dítě pohybům, ale činí všechno pro to, aby dítěti umožnil provést pohyb co nejsprávněji a nejsnadněji.

Cvičení doma

S dítětem se musí handling provádět samozřejmě i po příchodu domů. „Frekvence cvičení doma je záležitost celodenní péče – je to vlastně způsob, jak si s dítětem hrát a pečovat o něj,“ dodává fyzioterapeutka. Jaké pomůcky se v rámci Bobath konceptu využívají? Válce, lavičky, klíny, míče, speciální sedačky, vertikalizační stojany, speciální boty, vložky, končetinové a trupové ortézy. Terapeut vybírá pečlivě, podle hesla: Dej dítěti tolik opory, kolik je nutné, ale pouze tolik, kolik je potřebné. „Pokud totiž dítě dostane více opory než je třeba, připravíme jej o možnost zkušenosti práce proti gravitaci,“ dodává terapeutka. Bobath koncept se podle jejích slov dá dobře aplikovat i u dospělých pacientů, kterým pomáhá znovu se postavit na nohy například po mozkových příhodách nebo jako součást terapie dalších neurologických onemocnění.

Dědictví profesora Vojty

Vojtova metoda pracuje na jiném principu než Bobath koncept. Zde se jedná o reflexní odpověď dítěte na stimulaci z tzv. spoušťových zón. Poloha dítěte je dána stejně jako tyto zóny. Metoda reflexní lokomoce vychází ze dvou základních poloh, reflexního plazení a reflexního otáčení. Pomocí polohy a aktivity svalů na základě reflexní odpovědi terapeut dokáže spustit správný pohybový vzor, který pak dítě může využít v aktivním pohybu. Čím dříve se s terapií začne, tím větší je možnost ovlivnění pohybu. Frekvence domácího cvičení je pak 4x denně.

„Aplikace Vojtovy metody závisí na stupni postižení. Obecně platí, čím dříve se odchylka od ‚normálního‘ vývoje diagnostikuje a zachytí, tím lépe. Patologie ještě není dostatečně zafixovaná a mozek se ‚oslovuje‘ rychleji a snadněji. Proto je dobré znát psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života. Na něm závisí, s jakou kvalitou se budeme pohybovat později, zda budeme mít skoliózu, ploché nohy, bolesti zad či vyhřezlou plotýnku,“ vysvětluje vedoucí fyzioterapeutka Rehabilitační kliniky Malvazinky Mgr. Jana Chmelíková.

Vojtova metoda i doma

Dnes cvičí Vojtovu metodu mnoho malých miminek. Ani nemusejí být nijak postižená, mohou mít jen odchylku od normálního vývoje; tehdy je dobré nastimulovat systém tak, aby se předešlo pozdějším komplikacím. Většinou se jedná o lehké asymetrie, které se cvičením rychle upraví. Terapeut naučí rodiče v ordinaci základní polohy, zóny, vše vysvětlí a maminka, někdy i táta pak doma cvičí 3–4x denně. „Vypadá to hrozivě, ale není. Stačí pár minut, než se aktivuje systém. Pro rodiče je často nepříjemné, že děti u cvičení brečí a vztekají se. Není to proto, že je to bolí, ale že jsou v nepřirozených polohách,“ vysvětluje Jana Chmelíková.

Správnou aktivaci „Vojtou“ maminka pozná nejčastěji podle toho, že dítě je po cvičení unavené, lépe a déle spí. „Přetrénování může nastat i tady, většinou u matek, jež se velice snaží a své děti přetěžují – nejen při cvičení, ale i v normálním životě. Ale právě tady méně bývá více. Důležité je poslouchat terapeuty a spolupracovat,“ dodává terapeutka. Jak Bobathův koncept, tak Vojtovu metodu lze kombinovat nebo používat současně. „Rehabilitace neléčí příčinu poškození nervového systému, respektive hybné poruchy, může ale do určité míry napomoci jejímu zmírnění. Zmíněné rehabilitační postupy jsou však časově, fyzicky i psychicky náročné jak pro rodiče, tak pro dítě. Při indikaci je proto třeba citlivě a přísně individuálně posoudit, zda tato zátěž rodiny není významnější než potenciální přínos rehabilitace,“ uzavírá docent Hadač. 

Video se připravuje ...
Podívejte se na sestavu cviků, která kombinuje Vojtovu i Bobathovu metoduVIDEO 

2 otázky pro Mgr. Janu Chmelíkovou, vedoucí fyzioterapeutku Rehabilitační kliniky Malvazinky:

Lze prostřednictvím Vojtovy metody zlepšit stav dospělého pacienta?

Vojtova metoda se používá i u dospělých pacientů a má výborné výsledky. U starších pacientů je někdy obtížné je vůbec nastavit do výchozích poloh pro různá svalová, vazivová zkrácení, deformity kloubů, bolesti. Někdy pacient nedokáže ležet ani na břiše, ale vše se dá modifikovat a terapie se přizpůsobí. U dospělých pacientů trvá delší dobu, než se systém „osloví“ a probojujeme se ke správným pohybovým stereotypům. Je to z toho důvodu, že obtíže, se kterými pacienti přicházejí, jsou letité, a také proto trvá náprava déle. Často se stává, že pacient, který chodí a střídá dlouhá léta fyzioterapeuty bez výraznějšího efektu, najednou zjistí, že Vojtova metoda opravdu pomáhá. Pacientům se také líbí, že při terapii nemusejí nic dělat, cvičit, pouze leží a terapeut „maká“. Někdy je to doslova takto, protože pokud je dotyčný „ztuhlý“, musíme použít daleko větší sílu k aktivaci zóny. Má-li však efekt terapie vydržet co nejdéle, musí se pacient následně zapojit do aktivního cvičení, které provádí již správně a nezhoršuje si tak obtíže. 

Jak se na aktivaci podílí sám pacient a jeho vůle? 

Aktivace probíhá na nevědomé úrovni řízení motoriky, bez aktivní účasti pacienta. To je velice důležité. Oslovíme svalové souhry, které pacient sám vědomě nedokáže aktivovat. Budu-li mu na terapii říkat, jakým mechanismem má držet svoji krční páteř, jak má stát, sedět narovnaný, moc to nepochopí – vnímání vlastního těla je totiž složitá věc a v dnešní době jsme na to také tak trochu zapomněli. Pacient tedy odchází z ordinace a za dveřmi už mnohdy neví, jak je to správně. V tom má Vojtova metoda velkou výhodu. Mění postavení a vnímání těla automaticky, to znamená, že pacient odchází a diví se, že si připadá „delší“, napřímený, nepociťuje bolest a je spokojený. Samozřejmě jen tohle nestačí, měl by zařadit i další pohybové aktivity, aby se výsledek terapie podpořil a člověk si zafixoval, jak je to vlastně s tím držením, vnímáním a pohybem těla správně. hesla: Dej dítěti tolik opory, Terapeut vybírá pečlivě, podle kolik je potřebné. kolik je nutné, ale pouze tolik, 

BOBATH KONCEPT

Základem Bobathovy terapie je práce v týmu, v jehož středu vždy stojí dítě a jeho rodina. Všichni ostatní terapeuti (logoped, fyzioterapeut, ergoterapeut) musejí pohlížet na problémy dítěte stejnýma očima a umět použít vhodné léčebné techniky. 

VOJTOVA METODA

Vojtova metoda pomáhá zlepšit stav především u neurologicky nemocných, svůj význam má ovšem i u ortopedických a interních pacientů. Rehabilitace je kontraindikována například v případech, kdy má pacient teplotu přes 38°C, akutní chřipku, průjem, je-li těsně po úraze, trpí nádorovým onemocněním v aktivní fázi nebo užívá vysoké dávky kortikoidů. 

Odborná spolupráce: doc. MUDr. Jan Hadač, Ph. D., Oddělení dětské neurologie, Thomayerova nemocnice v Praze Bc. Dagmar Mirovská, Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží, Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Mgr. Jana Chmelíková, Rehabilitační klinika Malvazinky

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.