Lupénka: Pro koho je vhodná biologická léčba?
Špatnou zprávou by mohlo být, že lupénka prozatím není definitivně vyléčitelné onemocnění, tou dobrou zprávou však je, že je poměrně dobře léčitelná. Její průvodní příznaky lze maximálně potlačit, a tak je pacientům umožněn návrat k běžnému životu.
Za úspěchy v léčbě stojí zejména moderní postupy v čele s biologickou léčbou. „Lupénka je autoimunitní onemocnění a tak jako u ostatních chorob, u kterých dochází k nesprávné funkci imunitního systému, přesnou příčinu skutečně neznáme. Předpokládáme však, že jde o geneticky podmíněné onemocnění (40 až 60 procent pacientů má lupénku v rodinné anamnéze). Jedná se tedy o genetickou predispozici, která však může i nemusí propuknout - záleží na dalších faktorech, jako je mechanické či chemické podráždění kůže, prodělaná infekce nebo těžká angína, ale vliv může mít i stres nebo užívání některých léků,“ říká na úvod přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady prof. MUDr. Petr Arenberger.
Při tomto onemocnění dochází k nadprodukci kožních buněk, které se obnovují až 7x rychleji než u zdravých lidí. Staré buňky se proto „derou“ na povrch, kde se hromadně odlupují a vytvářejí na první pohled znatelná zánětlivá ložiska s pevně lpícími šupinami rozesetými po těle. Nejčastějšími místy výskytu jsou lokty, kolena, bedra či vlasy.
Lupénka mnohdy získává formu chronickou, kdy se střídají fáze klidu s recidivami, tedy „vzplanutím“ onemocnění s výraznou aktivitou. Asi desetina psoriatických pacientů má též postiženy klouby (psoriasis arthropathica). První příznaky lupénky se zpravidla objevují mezi 15. a 25. rokem věku, onemocnění postihuje obě pohlaví zhruba stejným dílem.
Kožní zánět může vést i k infarktu
Lupénka neboli psoriáza (psoriasis vulgaris) je závažné neinfekční onemocnění (postihující zejména kůži). Týká se asi 2-3 % populace. Příčiny vzniku nejsou zcela jasné, podle dosavadních zkušeností se zde „podepisují“ zejména faktory dědičné, autoimunitní a rovněž vliv vnějšího prostředí. Pokud lupénka není včas léčena (zejména u pacientů se středně těžkou až těžkou formou nemoci), může spolu s přidruženými chorobami vést k doživotní invaliditě daného člověka!
„Lupénka je systémové zánětlivé onemocnění, proto pokud se neléčí, může se kožní zánět, který způsobuje, přenést do dalších orgánů těla a přispět k rozvoji přidružených chorob, jako je psoriatická artritida (zánětlivé onemocnění kloubů), vysoký krevní tlak, obezita, cukrovka či kardiovaskulární nemoci včetně infarktu myokardu. Svou roli zde však sehrává vliv tohoto onemocnění na psychiku pacientů - polovina z nich trpí úzkostmi či depresí,“ vysvětluje profesor Arenberger.
„Biologická neboli cílená léčba je vhodná pro pacienty s těžkými stavy lupénky, kteří ji mají na více než 10 procentech povrchu těla a u kterých selhaly minimálně dva standardní léčebné postupy (fototerapie UV zářením nebo standardní systémová léčba acitretinem, methotrexátem či cyklosporinem A). Před zahájením léčby navíc pacienti musejí absolvovat řadu molekulárně biologických a genetických vyšetření, která stanoví, zda jsou pro danou léčbu vhodní. Biologická léčba dokáže projevy lupénky utlumit na maximum, příčinu onemocnění však vyléčit nedokáže. Pacienty, kteří na ní úspěšně setrvají (87 procent léčených), dokáže navrátit do kvalitního života tak, jak jej znali před propuknutím lupénky. V současnosti biologickou léčbu využívá přibližně 1200 nemocných, vhodná by mohla být pro dalších několik stovek indikovaných,“ popisuje dermatolog.
Snažte se žít vyrovnaný život bez emočních výkyvů, naučte se zvládat stres a hlavně se pokuste vyhnout všemu, co by mohlo zavinit nárůst či znovuvzplanutí onemocnění, ať již jde o kosmetiku, chemické a čisticí látky či jiné faktory (každý reaguje na něco jiného, věnujte proto potřebný čas na vypozorování možných spouštěčů právě u vás). V každém případě nezůstávejte se svou nemocí sami a včas vyhledejte odbornou pomoc.
Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.
