Kofein a jeho účinky na zdraví: Kolik šálků denně je v pořádku a kdy škodí zdraví?
Kdo se dlouho do noci učí na zkoušky nebo je zvyklý protáhnout si práci do noci, využívá vědecky potvrzený fakt, že kofein, hlavní účinná látka obsažená v kávě, krátkodobě stimuluje centrální nervový systém a udržuje nás bdělé a schopné přemýšlet. To je všeobecně známé. Víte ale, že pomáhá i prevenci demence? A kdy naopak kofein škodí?
Výzkumy ukazují, že existuje spojitost mezi příjmem kofeinu a sníženým rizikem rozvoje některých onemocnění, například Alzheimerovy demence (AD) či Parkinsonovy choroby. Velká finská studie, během níž bylo sledováno 1409 dospělých po dobu 21 let, prokázala, že konzumenti 3–5 šálků kávy denně měli o 2/3 nižší riziko rozvoje demence včetně AD ve srovnání s těmi, kdo kávu nepili vůbec.
„Kofein působí jako prevence Alzheimerovy demence, ale také dokáže vyčistit zmatek a nepořádek, který již choroba v mozku napáchala,“ uvádí se ve výzkumu vedeném dr. Garym W. Arendashem z Floridského centra pro výzkum Alzheimerovy demence. Podle jeho slov dokáže kofein útočit přímo na průběh choroby tím, že dokáže likvidovat usazeniny a shluky amyloidu v mozku a snížit jejich množství až o 50 %!
"Arendash to vysvětluje tím, že kofein působí na potlačení enzymů, z nichž se toxický amyloid skládá,“ uvádí autorka knihy 100 jednoduchých věcí, které můžete udělat proti Alzheimerově nemoci a úbytku paměti Jean Carperová. Sama je nositelkou genu ApoE4, jenž způsobuje náchylnost k tomuto onemocnění. Konzumace kávy může podle vědců odvrátit i vznik dalších onemocnění včetně diabetu 2. typu. Jedním z důvodů může být fakt, že káva kromě kofeinu obsahuje množství látek působících jako přirozené antioxidanty, jež chrání buňky před poškozením.
Kofeinem proti mrtvici
Světová kardiologická federace (World Heart Federation) uvádí, že na celém světě utrpí cévní mozkovou příhodu (CMP) na 15 milionů lidí ročně. Téměř 6 milionů lidí na ni zemře a dalších 5 milionů zůstává doživotně postiženo. Celosvětově je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí lidí ve věku nad 60 let a pátou hlavní příčinou úmrtí populace ve věku od 15 do 59 let. V nedávné studii bylo sledováno 26 556 finských mužů. Riziko rozvoje CMP bylo o 12 % nižší u těch, kteří konzumovali denně 4–5 šálků kávy, a až o 23 % u těch, kteří denně vypili až 6 šálků kávy, v porovnání s těmi, kteří konzumovali jen 2 šálky denně. Studie Nurses Health Study s 83 076 ženami potvrdila o 20 % snížené riziko vzniku CMP po konzumaci 2–4 šálků denně ve srovnání s těmi, které konzumovaly 1 šálek za měsíc. Nekuřačky na tom navíc byly oproti odnaučeným kuřačkám o celých 43 % lépe!
Pozor na návyk a v menopauze
Abychom byli objektivní, musíme upozornit i na druhou stranu „kofeinové mince“. Celkem velkým negativem je skutečnost, že káva je návyková. „Během pražení se, zvláště při vyšších teplotách, uvolňují různé látky, jako je například akrylamid. V kávě navíc mohou být některé kontaminanty; to jsou látky, které mají zatím ne úplně prokázaný karcinogenní potenciál. U citlivých jedinců může mít kofein vliv na zvýšení srdeční frekvence až tachykardii (toto se nebude objevovat u lidí, kteří kávu pijí pravidelně – zde je již organismus zvyklý na dodávku kofeinu), dále způsobuje nervozitu, neklid, překyselení žaludku, průjmy, dehydrataci.
Totéž platí u vysoké spotřeby kávy – více než 6 šálků za den. Je také třeba zmínit efekt nabuzení organismu i ve chvílích, kdy si potřebuje odpočinout, což může vést k celkovému přetížení a následné dlouhodobé vyčerpanosti a výkyvům nálad,“ vysvětluje MUDr. Ing. Tereza Hodycová z Pro Fit Institutu. Kofein krátkodobě zvyšuje krevní tlak a může, zvláště u žen po menopauze, způsobovat zvýšené vyplavování vápníku z kostí.
Trpíte-li častými bolestmi hlavy, občasná káva by vám vadit neměla, pravidelná konzumace naopak ano; užíváte-li kofein denně v pravidelných dávkách (čím vyšších, tím hůře), hrozí vám při vynechání abstinenční příznaky – a právě ty s vysokou pravděpodobností stojí za vznikem bolestí hlavy a nevolnosti. Mozek navyklý na pravidelný každodenní přísun kofeinu je namísto toho zaplaven adenosinem, jehož úkolem je mimo jiné rozšíření cév. Ty tak přivádějí do mozku více krve a výsledkem jsou bolesti hlavy.
Funguje jako berlička při chutích na sladké i hubnutí
Také potkáváte lidi třímající obrovský kelímek s kávou, nebo se dokonce stal součástí vaší image? Pak už asi víte, že kofein dokáže potlačit chuť k jídlu a tím pomoci snížit příjem potravy. Poté, co požijeme nějakou potravu, zvláště s obsahem sacharidů, mozek uvolní serotonin a další přenašeče nervových vzruchů (neurotransmitery), jež určují, zda máme hlad, nebo jsme již nasyceni, a mají rovněž relaxační účinek. Nižší hladina serotoninů může stát za rozvojem poruch nálady a vznikem depresí. Tomu se obvykle bráníme tím, že konzumujeme další a další potraviny s obsahem sacharidů, abychom vyvolali stejně libý pocit jako před chvilkou… nebo si dáme kávu.
Zjednodušeně by se dalo říci, že kofein působí přímo na tukové buňky a ,nutí‘ je, aby se zmenšovaly. „Je známo, že kofein obecně zvyšuje bazální metabolismus (v závislosti na dávce) a částečně snižuje chuť na sladké. Další výhodou je, že kofein podaný 2 až 4 hodiny před fyzickou zátěží zlepšuje využití mastných kyselin z tukových zásob – jinými slovy začíná se dříve a lépe odbourávat zásobní tuk. Důsledkem požití kofeinu je také zvýšená pohyblivost střeva, čímž se podporuje lepší vyprazdňování,“ vysvětluje doktorka Hodycová.
Pilulky na hubnutí obsahují látky, které na sebe váží enzym lipázu ve střevech a tím brání vstřebávání tuků z potravy, jiné - třeba s obsahem chromu - potlačují chuť na sladké, v dalších je pak zvýšený obsah vlákniny a vitaminů. Součástí přípravků na hubnutí je často i kofein, jenž má navíc diuretický účinek. Oblíbené jsou rovněž tabletky, které obsahují „pouze“ výtažek ze zelené kávy; kromě kofeinu je v nich množství antioxidantů.
Ani tyto přípravky však nejsou samospasitelné a neměli byste je začít užívat bez rozmyslu. Vždy je důležité toto rozhodnutí zkonzultovat s lékařem, zvláště pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním či metabolickou poruchou. „U hubnutí je vždy zcela zásadní celkový režim životosprávy, pohybem a stravou počínaje a psychickou pohodou konče,“ připomíná Tereza Hodycová. Jak už bylo řečeno, kofein zvyšuje periferní prokrvení; této vlastnosti se hojně využívá pro kosmetické účely - kofeinové kapky či šampony slouží k posílení a prokrvení vlasových kořínků.
Prospívá vlasům i pleti
Od vlasů můžeme pokračovat k přípravkům určeným k péči o pleť - kofein je součástí mnoha přípravků povzbuzujících unavenou pleť obličeje nebo oční okolí. Velmi oblíbené jsou kávové zábaly celého těla. Kromě toho, že prokrví pokožku a nastartují či povzbudí metabolismus, také pomáhají vyplavit z pokožky toxiny. Kávový peeling pokožku vyhladí a zbaví ji šupinek odumřelé kůže. Kofein působí na buňky, aby lépe spalovaly tuk, a tím dokážou zmírnit celulitidu. K zeštíhlujícímu efektu je zapotřebí zábal několikrát opakovat. Na trhu je rovněž řada přípravků určených k úlevě při nachlazení a zánětu horních cest dýchacích. Většinou obsahují účinné látky proti bolesti, horečce, na snížení otoku sliznic. Jiné pro výraznější a déle trvající účinek obsahují rovněž kofein. Právě ten však může navodit nespavost a nervozitu - proto pozor na jejich užívání v odpoledních či večerních hodinách.
***
Jak kofein působí na organismus
Mozek: Šálek kávy nepřináší jen zvýšenou pozornost a soustředění, má dlouhodobý pozitivní vliv i na mentální funkce. Dva šálky kávy denně posilují podle vědců dlouhodobou paměť. Studie provedená na Harvard School of Public Health prokázala o 20 % nižší riziko deprese u žen, které pijí denně 4 šálky kávy. Kofein ovlivňuje funkci serotoninu a dopaminu v mozku.
Plíce: Kofein rozšiřuje cévky v dýchacích cestách a usnadňuje tak dýchání, což je dobrá zpráva mimo jiné i pro astmatiky.
Játra: 3 šálky kávy denně mohou snížit vznik rakoviny jater až o 40 %. Vyplývá to z výsledků metaanalýzy 14 studií provedených od roku 1966 do roku 2012 zveřejněné v časopisu Clinical Gastroenterology and Hepatology.
Děloha: Výzkum zveřejněný v časopisu International Journal of Cancer porovnával studie z Evropy, Japonska a USA. Vědci zjistili, že jeden šálek kávy denně snižuje riziko rakoviny dělohy o 8 %.
Diabetes: Konzumace 6 malých šálků kávy denně je podle souhrnu studií z Harvardovy univerzity spojována s o 33 % nižším rizikem vzniku diabetu 2. typu.
Srdce: „3 šálky kávy denně prospívají srdci - zvýší průtok krve ve chvílích odpočinku,“ říká profesor Carl Lavie, ředitel Cardiac Rehabilitation and Prevention z Ochsner Clinical School v New Orleans. „S kávou dostanete do těla kromě kofeinu i řadu antioxidantů - zvláště polyfenoly, jež brání účinkům volných radikálů, čímž mohou působit jako prevence srdečně-cévních onemocnění,“ doplňuje Tereza Hodycová.
Klouby: 6 malých šálků kávy denně snižuje u mužů riziko vzniku dny o 59 %. Káva údajně snižuje hladinu kyseliny močové v krvi.
Energie: Káva podaná hodinu před sportovním výkonem zajistí delší výdrž (zdroj: PLoS One).
Odborná spolupráce: MUDr. Ing. Tereza Hodycová, Pro Fit Institut
