Parkinsonova choroba

Příčin této choroby je uváděno mnoho. Můžou ji způsobit prodělaný virový zánět mozku, otrava manganem nebo oxidem uhelnatým, úraz nebo dlouhodobé užívání některých léků, jako jsou antidepresiva nebo narkotika. Svou roli hraje také dědičnost. Některé zdroje, například studie Izraelských vědců, uvádějí také souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou nemocí.

Příznaky Parkinsonovy nemoci

• strnulý výraz tváře
• svalová ztuhlost
• zpomalené pohyby
• klidový třes prstů ruky
• později také třes víček, čelisti, jazyka, čela a dolních končetin
• únava
• ztížená mluva
• deprese
• závratě

Častým projevem jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech, křeče, častější zácpa a problémy se spaním.

Pacienti mohou budit dojem i téměř zdravých lidí a na druhé straně s vypětím sil jenom ztuhle sedět či naopak trpět pohyby, které nemohou ovládat vůlí. Parkinsonova choroba je onemocnění typické pro lidi starší 50 let, avšak mohou se objevit i pacienti mladší, kolem 40 let.

Léčba Parkinsonovy nemoci

Úplné vyléčení není možné, lze jen mírnit průběh nemoci. Léčba zahrnuje celou řadou léků, které dodávají chybějící dopamin. Někdy je možná i operace mozku.

Léky

První lék pro léčbu Parkinsonovy choroby se nazývá levodopa (L-dihydroxy-fenylalanin). Jde o jedno z nejčastěji podávaných a nejúčinnějších léčiv. Při léčbě levodopou dochází ke stabilizaci dopaminu v černé substanci a bazálních gangliích na téměř normální hodnoty, a tak se zmírňují projevy nemoci. Na léčbu reaguje většina (asi 75 %) pacientů pozitivně.

Čím déle však léčba trvá, tím více se snižuje účinnost léku. Pozvolna následuje opětovné snížení pohyblivosti, ztuhlost a třes. Proto se podávají další látky k prodloužení účinku levopody, například carbidopa, benserazid nebo entacapon.

Další podávaná léčiva působí jiným způsobem. Například tzv. dopaminergní agonisté, jako jsou bromocriptin, ropinirol a pergolid, působí přímo na cílové buňky v černé substanci, které produkují dopamin. Někdy jsou předepisovány trihexyfenidyl a benztropin (muskarinové antagonisty). Tyto látky potlačují třes. V České republice se používá selegilin. Ten ovlivňuje jeden z enzymů, monoaminooxidázu B, které se účastní odbourávání dopaminu. Někteří pacienti při aplikaci tohoto léku mají jako vedlejší účinky poruchy spánku. Z toho důvodu se tento lék podává ráno a v poledne.

Všechny léky pro léčbu Parkinsonovy choroby mají i vedlejší účinky. Ty jsou samozřejmě u pacientů individuální. Některé téměř nepostihují, jiní však reagují velmi citlivě. Léčba je individuální a někdy lékařům trvá dlouho, než najdou tu správnou pro konkrétního člověka.

Chirurgický zákrok

Chirurgický zákrok přichází na řadu až ve chvíli, kdy jsou vyčerpány všechny neinvazivní možnosti léčby. Poškození či zničení nervových buněk je totiž trvalé, a proto má operace nezanedbatelná rizika. Principem tohoto zákroku je buď stimulace, nebo zničení určité oblasti mozku, čehož se dosáhne zavedením tenké jehly do mozkové tkáně. Směr a hloubka zavedení jehly jsou předem vypočteny na základě počítačových zobrazovacích metod – tomografie.

Jedním z těchto zákroků je pallidotomie. Používá se pouze u pacientů s agresivním průběhem onemocnění nebo u pacientů, kde již léky nezabírají. Do lebky se vyvrtá malý otvor, jímž se dovnitř dostane elektrická sonda. Pomocí této sondy se zničí malá část nervové tkáně nazývaná bledé jádro (globus pallidus), o němž se většina odborníků domnívá, že při Parkinsonově chorobě je nadměrně aktivní.

Další možností je stimulace mozku (DBS = deep brain stimulation). Provedení zákroku spočívá v implantaci velmi tenké elektrody do části mozku zvané globus pallidus nebo do subthalamického jádra. Tato elektroda vysílá slabé elektrické impulsy, které stimulují mozek a blokují nervové signály způsobující příznaky, a tím zlepšují motorické funkce.

Bylinky a konopí

Zejména proti třesu a depresi bývá využíván extrakt z konopí. Dále jsou to bylinky s detoxikačním účinkem – paprika, vodilka (užívat jen po poradě s lékařem), řebříček, lékořice, sibiřský ženšen, kozlík lékařský. Pro zlepšení paměti a funkce mozku je doporučován jinan dvoulaločný (ginkgo biloba). Pro lepší vedení vzruchů svalovými vlákny bývá doporučován bělotrn kulatolavý. Činnost mozku posiluje také fíkovník. Doporučována bývá i olše.

Homeopatika

Po dohodě s lékařem je možné použít tato homeopatika:
Mercurius – proti třesu rukou, pocení, poruchám paměti a koncentrace, při nadměrném vylučování slin.
Agaricus – při třesu a křečích končetin, při ztuhlosti a přecitlivělosti páteře.
Rhus toxidectron – jsou-li hlavními projevy ztuhlost a křeče končetin a třes není příliš silný.
Bachovy květové esence – proti splínu.

Domácí léčba a babské rady

K podpoře léků je dobré brát současně vitamíny C, E, B komplex a selen, protože jsou to antioxidanty a mohou zpomalit průběh nemoci nebo dokonce oddálit potřebu klasických chemických léků.

Dále je vhodný B-komplex (v případě, že již užíváte levodopu, konzultujte jeho užívání se svým lékařem). Vhodný je také pupalkový olej, který při 2000 mg denně může snížit třes. Doplňkem jsou trávicí enzymy, které podpoří vstřebávání těchto vitamínů.

Vyšetření

Při podezření na Parkinsonovu chorobu vás čeká nejprve neurologické vyšetření, při něm neurolog prověří vaše reakce, pohyby, mimiku. Následuje EEG, pravděpodobně také odběr krve. Ultrazvuk může prověřit průchodnost cév zásobujících mozek. Pro určení diagnózy bývá používána počítačová tomografie a magnetická rezonance.

Trvalé následky

Nemoc nelze vyléčit.

Zdravotní cviky

Pomáhají mírné protahovací cvičení každý den proti ztuhlosti svalů. Vhodná je chůze, jóga či tai-chi, nordic walking.